Uprchlíci neznásilňují! Náhodou někdo sáhnul na prso. Ty vole, to bych chcípnul. I další vydání pořadu ČT stálo za to

14.06.2018 12:25

Další díl pořadu Zlatá mládež o pětici dobře zajištěných mladých lidí nás zavede na Balkán. Vydají se po stopách uprchlíků. Jak se jejich pohled na migrační krizi liší od většinového pohledu Čechů, kteří ve své zemi migranty nechtějí?

Uprchlíci neznásilňují! Náhodou někdo sáhnul na prso. Ty vole, to bych chcípnul. I další vydání pořadu ČT stálo za to
Foto: Repro ČT
Popisek: Z pořadu ČT Zlatá mládež

„O uprchlících nevím vůbec nic, já to v médiích nesleduju,“ proklamuje na úvod Mike. Česká televize k tomu připojuje dodatek, že hned po Makedoncích jsou Češi k uprchlíkům vůbec nejodmítavější v Evropě. „Myslím si, že je to politický záměr, že to není nějak, že by se najednou uprchlíci rozhodli, kam poběží,“ myslí si Petr.

Anketa

Chcete, aby Česko bylo dále členem EU?

14%
86%
hlasovalo: 15461 lidí

Aktéři budou mít možnost vyzkoušet si kontakt s uprchlíky na vlastní kůži a zjistit, proč ze svých zemí prchají. Renato s Klárou odletí do Afriky, zbylá trojice Mike, Petr a Šarlota si projde tzv. balkánskou uprchlickou cestu, ale opačným směrem, cestou do Sýrie. S sebou mají jen malé batůžky s karimatkou. „Vypadáme jak somráci,“ komentuje to Mike přímo před skupinou opravdových bezdomovců.

Každý z účastníků dostane na cestu 250 euro a balíček potravin. Za tyto peníze mají cestovat a přespávat. Jako motivaci jim producenti nabídli, že veškeré uspořené prostředky mohou věnovat uprchlíkům v Sýrii. „Sám si něco koupím, nedám jim žádný peníze, co bych dával peníze nějakejm uprchlíkům,“ komentuje to během cesty po nádraží Petr.

Prvním výdajem z jejich rozpočtu bude zakoupení jízdenek na vlak do Maďarska. „Tisíc korun jo? A uprchlíci platěj taky tolik peněz, nebo jezděj načerno,“ ptá se Mike pokladní u přepážky. Trojice mladých zakoupila jízdenky a vydávají se směrem ke svému vlaku. Ještě se ani nedostanou za české hranice a už utrácejí další peníze. „Asi se nás chceš na něco zeptat. Proč jsme si koupili kávu za naše peníze a nevydrželi jsme to ani pět minut,“ říká Petr směrem k jednomu ze členů štábu, který s trojicí mladých jede ve vlakovém kupé. Mike si poté objednává zákusky a místo 1,5 eura dává „dýško“ rovnou na 2.

„Myslím si, že ty uprchlíci nejsou úplně chudáci. Záleží, jestli jsou to ekonomický uprchlíci, nebo teroristi,“ dělí uprchlíky do dvou skupin Mike. „Ty seš taky terorista,“ odpovídá mu s posměškem Petr. „Velká většina těch lidí jsou rodiny, který se fakt snažej utéct před nebezpečím se svýma dětma,“ reaguje Šarlota.

Během cesty jsou zřetelně vidět odlišné priority naší trojice. Zatímco chlapci Mike a Petr se dívají celou cestu do svých mobilních telefonů, Šarlota pozoruje přírodu, která probíhá za oknem vlakové soupravy. „Vůbec si nedokážu představit, jak v moderní době vypadá hranice, jestli tam je plot, nebo…“ nechápe Mike.

Po čtyřech a půl hodinách cesty dorazili do Budapešti, kde čekají na další spoj, který je má odvézt na jih Maďarska. Když chlapci zjistili, že mají hodinu volného času, začali plánovat, kam v Budapešti vyrazí na jídlo. „A proč si nechcete dát nic z toho balíčku,“ ptala se naštvaně a nechápavě Šarlota, připomínajíc potraviny, které účastníci dostali na začátku od štábu. „Já nechci, mně z toho nic nechutná,“ odpověděl Mike. „Já myslím, že z těch peněz ušetřím víc, než kluci, ale bude to i tím, že já jsem ochotná jíst jídlo z toho balíčku.