Přítomní se shodli na tom, že Evropská unie v nedostatečné míře přesvědčuje a že spíše inklinuje k „befelům“. „Má-li společnost fungovat, vyžaduje to určitou míru homogenity. V zásadě by měla být hodnotová, přitakáním k rovnosti, svobodě nebo nerovnosti, nesvobodě, akceptaci určitých pravidel společnosti,“ uvedl k otázce ohledně kvót a migranty právník Kysela. „Mám pocit, že některé evropské země toto z části vlastní vinou, z části bez vlastní viny nezvládají kvůli zátěži minulosti, což je koloniální dědictví. V homogenní společnosti se pak vytvářejí subkultury, které se zbytkem nekomunikují. Pak tedy máte řadu typů Francouzů. Je účelné bdít nad tím, aby se vám neproměnilo obyvatelstvo, které má takové či jiné etnické charakteristiky, a aby se vám společnost nerozpadla, kvůli tomu přitakání k pravidlům a hodnotám,“ varoval přítomné.

Desítky homogenitu neohrozí, ale…

K přerozdělování migrantů a Dublinu IV mimo jiné uvedl: „… mne ta společná azylová politika nepopuzuje ve chvíli, kdy mluvíme v jednotkách, desítkách, možná stovkách. Kdyby měla vést k tomu, že bez vlivu členských států se na jejich území objevují desetitisíce lidí, kteří právě mohou být důvodně osočováni z toho, že tam ta hodnotová homogenita nebude, tak to bych považoval za dost významný problém, který se dá vyzkoumat z empirických znalostí ze západní Evropy, protože tam prostě je problém – v Holandsku, ve Francii, v Belgii.“

Další rovinou jsou podle Kysely konkrétní čísla. „Pokud by se nás měly týkat stovky, tak mi připadá, že to není důvod jít do přímého střetu s EU, zejména, když se postupem času ukazovalo, že to nejsou stovky, ale méně a méně. Pokud na Slovensku Robertu Ficovi stačilo, aby prováděl více či méně vážně míněné úkony, které se týkaly několika jednotlivců, a bylo všechno v pořádku, tak mně připadá, že je možná zbytečné si sem „nevzít deset lidí a mít pokoj“. Je to možná pokrytecký závěr... Nezdá se mi výhodné tuto bitvu kvůli deseti, dvanácti, dvaceti vést. Současně ale platí, že ne každý, kdo přichází ze světa mimo Evropu, je ten, který nám to tady rozbije. Že specielně když se mluví o Sýrii, která konec konců byla spouštěčem, pokud jde o stav občanské války, tak je podle mne poměrně dost sekularizovaná země, kde příliš zahalených lidí nebude. Tam bych si zrovna myslel, že ti Syřané by představovali menší riziko než kdyby sem putovali Saúdové. V senátu je původem Syřan senátor Mezian a ten mi tedy nepřipadá nijak zvlášť nebezpečný. Pokud by tedy i ti další Syřané byli podobní senátoru Mezianovi, tak nemám pocit, že bychom měli nějakou zvláštní újmu,“ uvedl s trochou nadsázky Jan Kysela.