Romacov uvedl, že Sevastopol jakožto přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova je místem pro Rusy citlivým i v kontextu historických událostí 19. a 20. století. Putin dle něj navíc svou roli vůdce, který ukázal světu moc Ruské federace, spojil právě s jihem. „Válka s Čečenskem probíhala na jihu, první válka proti Ukrajině – anexe Krymu, probíhala na jihu. Putin tvrdil, že na jihu se podařilo zastavit rozpad státu, na jihu se podařilo údajně zastavit expanzi NATO. Na jihu ukazuje celému světu, že Rusko je stále velmoc,“ vysvětlil Romancov, proč jsou ukrajinské útoky na Krymu pro Rusko bolestivější.
Romancov zmínil i význam Krymského mostu, který pro Rusko představuje symbol úspěšného připojení Krymu a Sevastopolu. „Každý úder do Krymského mostu má nejen bezprostřední dopady na schopnost ruských ozbrojených sil přesouvat zásoby, střelivo, případně zbraňové systémy, ale má to také tenhle citlivý dopad, protože Rusové tvrdili, že Krymský most je naprosto bezpečný a nikdo – natožpak Ukrajinci – mu nemůžou ublížit,“ řekl.
Moderátor pořadu připomněl, že Ukrajina na Krymský most zaútočila již dvakrát. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sám prohlásil, že tento most musí být vyřazen z provozu. Zároveň je však s mostem spojován termín „červená linie“, kdy útoky na něj by Rusko nestrpělo a mohly by také vést k eskalaci celého konfliktu. „To se samozřejmě stát může. Je však otázkou, zda Rusové, vzhledem k tomu, kolikrát a co všechno prohlásili za červenou linii, se náhodou nepřipravili o tu možnost, tento termín smysluplným způsobem používat,“ uvedl Romancov a dodal, že v průběhu zimy 2022 bylo vidět, že Rusové se k plošné devastaci ukrajinských měst již rozhodli. I proto Romancov prozradil, že názory tvrdící, že by se Ukrajina měla zdržet útoků na takovéto vojenské objekty pro vyhnutí se eskalace konfliktu, nedávají smysl.
„Cokoliv se podaří Ukrajincům zasáhnout na jihu, ať je to na zemi nebo na moři, tak to nějakým způsobem snižuje nebo komplikuje ruskou schopnost vést boje ve vnitrozemí,“ zmínil Romancov v souvislosti s tím, že Rusko na Krymu skladuje zásoby potřebné pro úspěšné vedení války.
Krymská oblast je významná pro Ukrajinu i co se morálky týče. „Pro Ukrajince by obsazení nebo neutralizace Krymu znamenala, že by se vojensky mohli soustředit na jiné části fronty. Pro Ukrajince by to samozřejmě znamenalo i morální vzpruhu, protože ta současná velikost Putina stojí a padá právě s tím, že svého času obsadil Krym,“ řekl Romancov. Dodal též, že je možné si představit situaci, že by Ukrajina mohla v budoucnu prosperovat i v případě, že by Rusko drželo Krym. Avšak pouze za předpokladu, že případná dohoda příměří by byla dodržována: „Problém je, že musíte mít aktéry, kteří jsou ochotní jednat a ta dohoda bude dodržována. Tady je největší problém, že Rusům se v tomto ohledu nedá vůbec věřit.“
Tématem rozhovoru se stal i americký miliardář Elon Musk. A to v souvislosti s jeho zásahem do války na Ukrajině, kdy loni odmítl vyhovět požadavkům ukrajinské vlády a poskytnout své satelity k podpoře útoků na Krym. Musk své jednání odůvodnil obavami z možné ruské jaderné odvety v odpovědi na chystaný útok. Že mocný a majetný jedinec svou vůlí zasahuje do vojenského konfliktu Romancovovi nepřijde nezvyklé, pouze zmínil, že svět na to není zvyklý – připomněl znovu konflikty 19. století, ve kterých byla role států velká. „To, že bohatí lidé, ať už jedinci, nebo ti, kteří dali dohromady nějakou společnost, a ta pak vyvíjela tlak, to tady historicky mnohokrát bylo,“ zmínil soukromé akciové společnosti, jakými byla například britská nebo nizozemská Východoindická společnost.
„Teď jsme pravděpodobně v té etapě vývoje fungování ekonomiky, kdy soukromý kapitál, soukromí aktéři, dokázali na poli komunikačních technologií předehnat státy. Státy se stávají závislé na jejich službách. Elon Musk je příkladem toho soukromníka,“ vysvětlil Romancov a dodal: „Je to člověk, který vytvořil kapacitu, která je unikátní. A on nějakým způsobem komunikuje s americkou vládou,“ řekl s tím, že Musk nicméně nemá ani tušení, co se týká jeho jednání s Ruskem nebo s Čínou, s kým nebo s čím komunikuje.
Konflikt by mohl dále eskalovat v Černém moři i mezi Ruskem a NATO. „Je to docela dobře možné,“ potvrdil Romancov. Podle něj se Rusko pro politickou konfrontaci se Západem rozhodlo už v roce 2014 a od té doby se nachází v komplikované situaci na Baltu i na Černém moři, kdy Romancov Balt označil za „jezero NATO“.
Setkání Kim Čong-Una s Putinem by nemělo být bráno na lehkou váhu. „Severní Korea je hnusný režim, ale je to země, která systematicky budovala vojenské kapacity, které jsou teď díky tomu, že Rusko zahájilo válku na Ukrajině, pro Rusko skutečně objektivně mimořádně důležité,“ řekl Romancov. Rusku by mohly prospět dodávky dělostřelecké munice, Rusko by Severní Koreji mohlo být prospěšné na diplomatickém poli i v dodávkách surovin. „Jsou to dva aktéři, kteří kdyby nedošlo k anexi Krymu a válce na Ukrajině, tak by to byli sousedé, ale mnoho by toho společného neměli. Teď si jsou najednou mnohem blíž, než byli kdykoliv za posledních čtyřicet let,“ prohlásil Romancov.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Kroutilová