Cílem je dekarbonizace fondu budov do roku 2050, ale prostředky k tomuto cíli mohou mít vážné dopady na dostupnost bydlení, vlastnická práva i energetickou suverenitu občanů.
Co se mění?
- Od roku 2027 nebude možné pronajímat nebo prodávat nemovitosti s energetickým štítkem E nebo horším. Od roku 2033 se hranice posune na štítek C.
- Od roku 2028–2030 bude požadováno, aby novostavby splňovaly standard ZEB – tedy bezemisní budovy. To zahrnuje povinné využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), jako jsou tepelná čerpadla, fotovoltaika nebo napojení na centrální zásobování teplem (CZT)
- Povinná instalace fotovoltaiky u nových budov, pokud je to technicky a ekonomicky možné.
- Zákaz instalace plynových kotlů v individuálních budovách po roce 2030 – výjimkou mohou být CZT systémy s kombinovanou výrobou.
- Hodnocení uhlíkové stopy (GWP) budov v celém životním cyklu – důraz na nízkouhlíkové materiály.
Finanční dopady na domácnosti
Podle analýzy z Německa může typická rodina v domě o rozloze 165 m2 čelit ročním nákladům na emise až 3135 eur. U starších vícegeneračních domů se náklady mohou vyšplhat do desítek tisíc eur ročně. Tyto náklady budou navíc povinné pro každého, kdo bydlí a topí – bez ohledu na příjem, lokalitu nebo technické možnosti nemovitosti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Dr. Ing. Milan Urban
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV