Zdá se, že pandemie skončila a můžeme zapomenout. Nad takovým „mávnutím rukou“ u věci, která nám zásadně zasáhla do běžných životů, ale jen tak zapomenout nesmíme, upozorňuje na svém facebooku důrazně psycholožka Hronová: „Současnou společnost charakterizuje všemožné vyhýbání se těžkostem. Chceme si uchovat dětskou víru, že bolest, zodpovědnost a nepříjemné pravdy lze donekonečna odsunovat,“ všímá si naší tendence odsouvat události uplynulých let.
Kdo víc rozděluje společnost?Anketa
Poté, co akutní ohrožení odeznělo, by měla proběhnout celospolečenská reflexe toho, co a proč se stalo, jen tak se přesto můžeme přenést, posunout do dalších etap našich životů: „Stejně jako v osobním životě nebo rodinném systému, dojde-li k selhání, bolestnému traumatu či velkému otřesu zavedeného řádu, v zájmu uchování či znovunavrácení zdraví je třeba nejprve pravdivě pojmenovat, co se stalo. Poté je možné pochopit, odpustit, je-li třeba i oplakat své ztráty a pohnout se dál. V rodinách, kde reflexe neprobíhá, dochází k zablokování vývoje. Pod povrchem se hromadí negativní emoce.
Typicky je vybrán jeden vhodný člen jako ‚identifikovaný pacient‘, do nějž se problém projektuje a za své symptomy je trestán. Ve skrytu ale trpí všichni. Něco obdobného se nyní odehrává v celé společnosti,“ upozorňuje v souvislosti s psychickými procesy.
Po sebereflexi však není ani náznak, sledujeme spíše strkání hlavy do písku: „Místo upřímné reflexe nastalo velké Mlčení. Neočkovaní lidé, kteří byli diskriminováni, dehonestováni a mnohým dokonce hrozila i výpověď z práce, se nedočkali vůbec žádné omluvy. Naopak v mnoha očkovaných lidech hlodá nejasné tušení, zda celá vakcinace nebyla velkým lékařským experimentem a zda nebude mít nějaké zdravotní následky.
Veřejně se o tom ale nemluví, a kdo s tím začíná, je označen za dezinformátora, člověka, který pro potěchu svého ega vytváří problémy či dostane jinou dehonestující nálepku,“ dodává psycholožka.
V kontextu toho přidává i varování na plány vlády ohledně boje s „dezinformacemi“: „Dotáhne-li vláda do konce zákon o dezinformacích, budou kriticky uvažující a vystupující lidé moci být potrestáni státem,“ podotýká s tím, že se ukazuje, že díky proběhlým událostem a tomu, že nedošlo k jejich kritickému zhodnocení, existuje velká část populace, která zcela ztratila víru v lékaře, vládu a v zásadě v celou západní, euroamerickou civilizaci.
Nepříjemná témata je tak třeba vrátit zpět do veřejné diskuse, vyhodnotit je a postavit se k nim čelem: „Je na čase zvednout hlavu a začít mluvit. Byly restrikce nutné a ospravedlnitelné urgentností situace, nebo došlo ke zneužití moci z různých, například i finančních důvodů?“ pokračuje.
V mnoha ohledech se posunula společenská norma a zásadní otázky proto zní: „Chceme si z toho něco nechat? Jak je to třeba s nošením roušek v případě nachlazení a jiných respiračních virů – má nachlazený člověk zodpovědnost za zdraví ostatních i za cenu toho, že se mu hůře dýchá a nošení roušek je obecně zdraví škodlivé, nebo mají ostatní lidé zodpovědnost za stav svého imunitního systému? Dá se ještě věřit elitám, kontrolním a regulačním úřadům, médiím? Doba pandemie byla také dobou pokrytectví,“ míní Hronová, „valná většina lidí nevěřila v nutnost a prospěšnost nošení roušek či respirátorů a všichni jsme nesčetněkrát zažili situace, kdy je lidé včetně vrcholných politiků odkládali, pokud si mysleli, že nejsou pozorováni, jako třeba v kině po setmění. Co s lidmi dělá takové pokrytectví a jak jsme ho mohli dopustit? Pojďme si tyto otázky klást a pokoušet se nacházet poctivé odpovědi. Jinak je totiž zodpoví k naší škodě někdo jiný,“ uzavírá psycholožka.
Podobně také jsme během pandemie viděli silně názorově rozdělenou společnost. I vracení se k těmto otázkám, je podle jiných názorů nerozumné. Jeden takový na podzim loňského roku prezentovala ekonomka Emily Osterová z USA, jako rouškařka nechce řešit, kde byla pravda. Daleko produktivnější je podle jejího mínění potřeba se posunout dál, připomíná, že rozhodnutí byla činěna v době, kdy byla vysoká nejistota.
„Vzhledem k nejistotě se vyskytovaly skoro všechny pozice u všech témat. A u každého se ukázalo, že někdo měl pravdu a někdo se mýlil. V některých případech měli ti první pravdu, ale ze špatných důvodů. A v jiných případech měli až věšteckou orientaci v dostupných informacích,“ uvádí Osterová. A dodává, že ti, kdo měli pravdu, se mohou chtít chlubit a vyčítat, zatímco ti, kdo se mýlili, budou v defenzivě a budou zastávat pozice, které nekorespondují s fakty.
„Vzhledem k nejistotě měli ti, kdo se trefili, notnou dávku štěstí. A v něčem se splést také nebylo morální selhání. Brát rozhodnutí při pandemii jako nějaké skóre, kdy někteří trefili více bodů, nám brání v tom se posunout dál,“ praví ekonomka.
„Musíme tyto boje odložit a vyhlásit pandemickou amnestii. Můžeme vynechat ty, kdo záměrně šířili dezinformace, a odpustit těm, kdo s nedostatečnými informacemi dělali těžká rozhodnutí,“ nabádá ekonomka, podle které je třeba se z chyb poučit a pak se jimi přestat zabývat. I útoky je prý třeba odpustit, například když měla za to, že by se školy měly znovu otevřít, tak ji někteří označovali za „zabijáka učitelů“. A k tomu se dotyčná už nechce vracet a nechce se v tom pitvat.
„Posunout se dál“ je prý důležité kvůli tomu, kolik problémů pandemie způsobila, například ve školství, kde se výsledky velice zhoršily a je potřeba nalézt řešení. Kromě toho se také snížil počet očkování u dětí a Osterová se místo na to, co způsobila veřejná prohlášení o vakcíně, chce soustředit na to, jak je dostat na předchozí úroveň.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: nab
