Na úvod Jaromír Soukup připomněl, že jsme bez vlády s důvěrou již 213 dní. Začalo se ovšem ze zcela jiného soudku. Jaromír Soukup hostům připomněl, že na úterý letos připadá takzvaný den daňové svobody, kdy de facto lidé přestávají pracovat na stát a začínají vydělávat na sebe. V souvislosti s tímto dnem se moderátor Soukup hostů zeptal na jejich pohled na finanční situaci rodin a optimální výši daňové zátěže.
Jak odhadujete výsledek referenda o vstupu do vlády, které se koná v ČSSD?Anketa
„Přiznám se, že jsem ani netušil, jak moc významné datum na dnešek spadá. Ale abych se dostal k věci. Co se týče daňové zátěže, tak si myslím, že Česko patří do středního proudu. Jsem toho názoru, že bychom neměli zvyšovat daně,“ řekl šéf Sněmovny Radek Vondráček a pochválil rekordně nízkou nezaměstnanost. Další Soukupova otázka se týkala situace matek samoživitelek. Jak dobře jim stát pomáhá? Odpovídal sociální demokrat Jan Chvojka: „Rozhodně se jedná o problém, který není jednoduchý. Ale myslím si, že se stát snaží pomáhat, jak nejvíce to jde. A pokud bude ČSSD ve vládě, bude v tom pokračovat.“
Diskuse se dále stočila k oznámení vlády, že chce zpřísnit rozdělování dávek v hmotné nouzi, aby se zabránilo případnému zneužívání. „My počkáme, až bude vláda s důvěrou. Zatím je to obecná úvaha a my neznáme detaily. My nebudeme za každou cenu populisticky podporovat návrhy na snížení sociálních dávek, ale budeme pečlivě zkoumat, zda jde o zneužívání dávek a tam, kde ne, nebudeme bourat sociální systém,“ řekl Jiří Pospíšil, předseda TOP 09.
A co obchod s chudobou? „Máme případy severních Čech, kdy někdo provozuje ubytovny, pronajímá je chudým lidem a kasíruje obrovské peníze od státu. Nemůžeme ale úpravami zasáhnout i normální, potřebné lidi,“ varoval Pospíšil. Podle Radka Vondráčka jsou ale potřebná opatření pro ochranu sociálně slabých do návrhu zákona zapracována. Do debaty se přidala i poslankyně Aulická. „Je vidět, že z těch strukturálně postižených krajů nejste,“ řekla směrem k Pospíšilovi a Vondráčkovi. Připomněla, že doplatek za bydlení byl schválen za vlády premiéra Nečase (ODS) a v tomto období také vidí začátek byznysu s chudobou. Chystaná novela podle ní byznys s chudobou neřeší. „KSČM dlouhodobě říká, že celý dávkový systém potřebuje revizi tak, aby se dávky sjednotily, aby se zamezilo zneužívání.“
Ing. Hana Aulická Jírovcová
Jan Chvojka se proti tvrzení kolegyně Aulické ohradil a zdůraznil, že jako ministr pro lidská práva jezdil do vyloučených lokalit především v Ústeckém kraji. „Dám příklad zneužívání sociálních dávek. Naše vláda některé věci vyřešila, protože dříve bylo možné do bytu 3+1 nahlásit 50 lidí, ačkoli se tam vůbec nevešli, a pobírat na ně příspěvky od státu. Dnes je to regulováno plochou,“ podotkl Chvojka. „Je to vždy o kontrole, ale nějaký systém sociálních dávek v každém státě musí být,“ dodal. Hana Aulická ovšem namítla, že existující legislativa se mnohdy nedodržuje.
Moderátor Jaromír Soukup se poté začal věnovat jinému aspektu sociální situace obyvatel Česka, a to konkrétně ceně bytů. Připomněl, že průměrná cena dvoupokojáku v Praze stoupá k sedmi milionům korun, což je pro mnoho obyvatel suma zcela nedostižná. Metr čtvereční stojí v Praze 70 tisíc korun. „Pokud si pamatuji, ještě před pěti lety to byla cena bytu v Pařížské ulici, tedy té nejdražší pražské lokalitě,“ uvedl téma Soukup. Piráti přišli s tím, že by astronomické ceny bydlení rádi snížili. „Základní problém je v tom, že se v Praze přestalo stavět. Piráti mohou populisticky tvrdit, že vyřeší problém, ale to jde v tržním hospodářství těžko. Problém je, že ročně se v Praze postaví kolem 2 000 bytů, a přitom je potřeba alespoň 10 000 bytů, abychom zachovali bytový fond,“ vysvětloval Jiří Pospíšil.
Pospíšil zmínil, jak těžkopádné a složité je získat v Praze povolení pro novou výstavbu. Jaromíra Soukupa zajímalo, zda takováto situace s drahými byty nevyhovuje i samotným developerům. Mohou přece postavit méně a prodat za více. „Musí být i sociální byty. Třeba Vídeň nabízí sociální byty učitelům, aby je přilákala do hlavního města, kde jsou vysoké nájmy,“ poukázal Pospíšil na rakouský příklad.
Češi mají na bydlení rozpůjčováno 1,2 bilionu Kč. „Je to určitý relikt devadesátých let. Když si přečtete průzkumy, tak český člověk chce bydlet ve svém. Zaspali jsme v tom, že stát se vykašlal na svůj bytový fond. Chybí nám tu systém dostupného bydlení pro matky samoživitelky, vdovce, pro lidi, které potkaly životní problémy. Stát nemá jak těmto lidem pomoci. Musíme mnohem více peněz dávat do výstavby obecních, městských, či státních bytů, tam by to mohlo začít,“ řekl Chvojka. Podle poslankyně Aulické by mohl stát klidně začít stavět sám a nabízet občanům vlastní sociální bydlení.
Divák z publika se poté na Radka Vondráčka obrátil s dotazem, proč chce ANO zlevnit jízdné na úkor kvalitního vzdělání. „Máme nějakou zahraniční inspiraci, chceme zvýšit mobilitu a podpořit cestování. To je přeci pozitivní věc. A už několikrát jsme vyvraceli, že se žádné peníze na úkor vzdělání neberou. To není pravda. Naopak, do vzdělání půjdou miliardy navíc, budou se zvyšovat platy. Takže opakuji, my jsme žádné peníze nevzali,“ opakoval Vondráček a podpořil tak dřívější slova svého předsedy Babiše.
Další divák se zajímal o to, zda ČSSD skutečně půjde do vlády s ANO. „Děkuji za ten záludný dotaz. Zatím se není k čemu vyjadřovat, protože členové ještě nerozhodli v tajné volbě. Počkejme do 14. června, kdy se ty hlasy sečtou. Já říkám, že vstup do vlády má své plusy i minusy,“ šalamounsky odpověděl Chvojka. „Je to jako vstup do manželství,“ přisadil si Pospíšil. „Do manželství člověk vstupuje z lásky a tam je ta volba jasná. Když vstupujete do koaličního vztahu, tak to není volba z lásky, ale z rozumu,“ doplnil Chvojka. Odmítl dát jakékoli konkrétní informace k probíhajícímu referendu.
A co zvyšování vojáků v koaličních misích? Podle Jaromíra Soukupa je zřejmé, že KSČM takový postup vadí. Je to pro KSČM nepřekročitelná překážka v případě budoucích vyjednávání o koalici? „My si především počkáme, jak dopadne referendum ČSSD. My jsme tohle avizovali a pan premiér potvrdil, že je to jedna z podmínek,“ řekla Aulická o snaze KSČM neposílat tolik vojáků na zahraniční mise.
Slovenský Denník N napsal, že snížení počtu vojáků na zahraničních misích by mohlo významně ovlivnit zahraničně-politické směřování České republiky a také naše závazky vůči spojencům v NATO, jak připomněl Jaromír Soukup. „Tyto požadavky se v první fázi vyjednávání vůbec neobjevily,“ řekl Radek Vondráček. Nyní je podstatné, že spolu naši představitelé komunikují normálně. V tuto chvíli je náš vzkaz, že jednání probíhají a nějaké možnosti řešení jsou,“ shrnul Vondráček.
Vadilo by snížení počtu vojáků na misích ostatním členům NATO? „Myslím si, že je to trochu nešťastné, když vezmeme v potaz, že jsme v NATO a naši spojenci jsou v situaci, kdy potřebují pomoc. My se k tomu musíme nějakým způsobem postavit,“ dodal Vondráček. Komunistům podle něj nejvíce vadí zřejmě vojenská přítomnost v Pobaltí. „Pokud ta vláda vznikne, tak bude levicová. Potvrzuje se, že z hlediska závazků vůči EU a NATO Andrej Babiš ustoupí komunistům,“ přisadil si Jiří Pospíšil. „Potvrzuje se ta teze, že i když bude ČSSD ve vládě, tak základní rozhodovací báze bude ANO, SPD, KSČM,“ vzpomněl ještě Pospíšil včerejší jednání Sněmovny, na kterém komunisté a SPD svými hlasy zablokovali projednávání bodu o nervové látce Novičok.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
