„Vy říkáte, že nemáme zírat na ženy v krátkých sukních? A co ti Norové, kteří podobně zírají na ženy s šátkem na hlavě a hned usuzují, že nejsou civilizované. Oni se nás také musí naučit respektovat,“ uvedl jeden z posluchačů.
Vyučující se poté studentů ptá, jestli se za dobu svého pobytu v Norsku něco naučili. „Změnili jste se nějak?“ ptá se.
„Já nyní pomáhám své ženě s domácími pracemi,“ uvedl jeden z mužů. „Skvěle!“ odpověděla lektorka.
„Vy pořádně nerozumíte naší kultuře, my také ještě zcela vaši kulturu nechápeme. Potřebujeme více času. Jedna hodina nestačí na to, abychom zde o všem mohli promluvit. Rozumíte?“ zdůraznil podrážděně jeden ze starších studentů.
„Oni o naší kultuře vůbec nic nevědí. Jediné, z čeho si o naší zemi utváří obrázek, jsou titulky v novinách. Myslí si, že nemáme žádnou kulturu, že jsme necivilizovaní,“ prozradil později reportérce učitel ze Sýrie, který nyní žije v Norsku se svou ženou.
V Norsku uprchlíci nežijí v azylových domech, kde by byli všichni migranti na jednom místě. Norská vláda se je snaží integrovat do společnosti, přiděluje jim proto domy. Jeden z takových domů navštívila i britská reportérka, kde se setkala se třemi muži, kteří do Norska přišli ze Sýrie. Jeden z nich pracoval dříve jako právník, další dva byli inženýry.
„Narazili jste v hodinách na nějaké téma, se kterým jednoduše nesouhlasíte?“ zeptala se mužů novinářka.
„Možná to, že zde v Norsku se lidé domnívají, že každou práci může stejně vykonávat muž i žena. Já si osobně myslím, že existují profese, které jsou lepší pro muže, a naopak jsou také profese, které sedí lépe ženám,“ zmínil jeden ze Syřanů.
„Například v mateřské školce by o děti měly pečovat ženy, mají k tomu lepší předpoklady. Na druhou strany ženy nedokážou opravit závady v domech. Možná by pro ženy bylo skutečně lepší, kdyby nebyla žádná rovnoprávnost,“ dodal.
„Většina Syřanů si myslí, že pokud žena nenosí šátek, tak je to prostitutka. Také jsem si to dříve myslel. Od té doby jsem ovšem změnil názor,“ uvedl druhý Syřan.
Ve stejném městě se britská reportérka později setkala se svobodnou matkou čtyř dětí z Kataru, která se o azyl v Norsku uchází již čtyři roky, zatím ovšem bezvýsledně. Lekce o právech žen v Norsku pořád navštěvuje.
„Osobně se domnívám, že není možné, abych se změnila. Snažím se ovšem o to, aby se do této společnosti plně začlenily alespoň mé děti, musíme jít ovšem krůček po krůčku,“ zmínila svobodná matka.
„Co se mužů z východu týče; tím, že budou jednou týdně navštěvovat lekce, se rozhodně nezmění. Jakmile získají povolení k pobytu, vesele na všechna moudra řečená lektorkou na kurzech zapomenou. Arabský muž za mnou může přijít a říci, že jsem nevhodně oblečená a ať se okamžitě převléknu. Stejným způsobem by se ovšem k norské ženě nikdy nechoval,“ dodala.
Celé video ke zhlédnutí ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
