Sapir konstatuje, že vítězství levicové Syrizy je tvrdým úderem pravicovému liberalismu a považuje triumf Alexise Tsiprase za nový politický signál pro celou eurozónu. "Program Syrizy představuje skutečný průlom na řecké politické scéně. V plánu je zvýšení minimální mzdy ze současných 600 na 750 eur. K důchodu hodlají ekonomičtí experti Syrizy přidat 13. plat ve výši 700 eur. Navrhují také zvýšení hranice ročního zdanitelného příjmu pro soukromé osoby ze současných 5000 na 12 000 eur. Dle jejich odhadů by náklady na tato opatření měly činit asi 12 miliard eur. Evropská unie je však nejvíce pohoršena neochotou Řecka dále splácet dluhy,“ popisuje Sapir.
Více informací o autorovi tohoto textu najdete ZDE.
"Ekonomům bylo již od konce roku 2009 známo, že Řecko nezvládá řídit svůj veřejný dluh. Nikoli kvůli rozpočtovému deficitu, ale kvůli narůstajícím úrokům. Proto musí být velká část těchto dluhů zrušena. To však představuje problém pro evropský dotační systém, který je zajišťován ve velké míře právě těmito penězi. Jestliže Řekové odmítnou splácet, budou tyto peníze muset vynaložit daňoví poplatníci z eurozóny. To by ovšem pro eurozónu byl skutečně problém. Evropská centrální banka proto nejspíš navrhne Řecku odložit platby o pět až dvacet let. Řecká vláda však nemá žádný zájem na tom, aby tato lhůta byla nižší než třicet let. Je téměř jisté, že mezi Řeckem a eurozónou se schyluje k bouřlivému konfliktu,“ předpovídá Sapir.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Sapir míní, že v tomto konfliktu však bude eurozóna rozdělena. Francouzi či Italové by podle jeho názoru byli k odepsání části dluhů za určitých podmínek nakloněni. Němci však v žádném případě ne. "Problém má však dalekosáhlejší pozadí a netýká se jenom Řecka. Pokud se Syrize podaří vydobýt si nějaké ústupky, bude to signál pro vůdce španělské PODEMOS i Beppeho Grilla v Itálii, aby se vydali podobným směrem. Taková představa je pro Německo přímo děsivá,“ poukazuje Sapir.
"Vůdce Syrizy a nový řecký premiér Alexis Tsipras má na výběr. Buď může posílen mandátem od voličů jít do otevřené konfrontace s evropskými institucemi, či se odhodlá ke kompromisním řešením. Druhá varianta by však pro něj znamenala politickou smrt. Navzdory nadějím mnoha europeistů se však tato varianta nezdá příliš reálnou. Takovou zradu by mu voliči neodpustili a Tsipras si je toho velmi dobře vědom. Také proto do koalice přibral Nezávislé Řeky a nikoli Potami, kteří se oddělili od socialistů ze strany PASOK,“ píše Sapir.
Tsipras si podle Sapira vybral vhodného koaličního partnera a bude moci vyslyšet vůli voličů, kteří požadují reformování společnosti. "Tsipras odhaluje zcela jasně své priority a skutečnost, že jeho ideologie nemá nic společného se sektářstvím. Rovněž tím posílá srozumitelný vzkaz ostatním evropským národům, týkající se udržení suverenity jednoho státu v rámci evropských struktur. Jeho vzkaz je poselstvím naděje, které by mělo být vyslyšeno,“ uzavírá Sapir.
Psali jsme:
autor: pro
