Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Už 8. března Abbas Khatibi, zástupce vedoucího íránské společnosti pro výstavbu a rozvoj dopravní infrastruktury, uvedl, že probíhají jednání o výstavbě 225 kilometrů dlouhého přeshraničního železničního projektu Khaf-Herat, který byl zastaven po převzetí země Tálibánem. Tento projekt by podle něj mohl znamenat oživení pro plán vybudování tzv. Nové hedvábné stezky, o které čínský prezident Si Ťin-pching mluví už řadu let. Mluvil o něm i v Praze, když přijel na návštěvu do Prahy za tehdejším prezidentem Milošem Zemanem.
Realizace železničního projektu Khaf-Herat začala v roce 2007, přičemž celkové náklady na jeho dokončení dosáhly k roku 2022 75 milionů USD. V prosinci 2020 prezidenti Íránu a Afghánistánu slavnostně otevřeli 225 kilometrů dlouhou železniční trať.
Železnice spojuje Khaf v severovýchodní íránské provincii Khorasan Razavi s Heratem, centrem provincie Herat v Afghánistánu. Po dokončení by železnice pomohla přepravit 6 milionů tun zboží a až milion cestujících ročně, vedla by podél tranzitního koridoru východ–západ a spojovala Čínu s Tureckem a Evropou přes Uzbekistán, Afghánistán a Írán.
Fotogalerie: - Solidarita s afghánskými ženami
Ministerstvo zahraničí Čínské lidové republiky v dubnu vydalo prohlášení, že jak čínští komunisté, tak vláda v Pákistánu, vláda v Íránu i vláda Ruské federace vyjádřily znepokojení nad bezpečnostní situací v Afghánistánu, kde stále působí řada teroristických hnutí.
„Ministři (zahraničí) zdůraznili své hluboké znepokojení ohledně bezpečnostní situace v Afghánistánu související s terorismem a poukázali na to, že všechny teroristické skupiny, jmenovitě Islámský stát provincie Chorásán (ISIS-KP), Al-Káida, Islámské hnutí východního Turkistánu (ETIM), Tehreek-e-Taliban Pákistán (TTP), Balúčistánská osvobozenecká armáda (BLA), Jaish al-Adl atd. sídlící v Afghánistánu, nadále představují vážnou hrozbu pro regionální a globální bezpečnost,“ stojí ve společném prohlášení druhého neformálního setkání ministrů zahraničí Číny, Ruska, Pákistánu a Íránu o Afghánistánu.
Zdůraznili však také, že respektují suverenitu Afghánistánu a berou na vědomí informaci prozatímní afghánské vlády, že na zajištění bezpečnosti v zemi pracuje.
Na jednání také zaznělo, že na stávající nedobré bezpečnostní situaci v Afghánistánu mají nemalý podíl země NATO a aliance by měla přiložit ruku k dílu a vytvořit v Afghánistánu investiční příležitosti. Některé země NATO se v bojích v Afghánistánu angažovaly 20 let. Od teroristického útoku v New Yorku v září 2001, za níž stáli teroristé z Al-Kájdy, která měla ve své době základnu v Afghánistánu, až po květen 2021, kdy současný prezident Joe Biden nechal běžet stahování vojáků USA a dalších zemí z Afghánistánu. Moci se tu po dvaceti letech opět chopilo radikální islámské hnutí Tálibán.
Psali jsme:
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
