Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, k čemuž je potřeba souhlasu všech členských států. České politické špičky prosazují vstup Ukrajiny do Evropské unie. Diskuse nad tím, zda je v zájmu České republiky, aby do Evropské unie vstoupila válkou vyčerpaná země trpící obrovskou korupcí, se u nás nevede. Kdo by byl proti, bude vládou zřejmě označen za ruského švába a riskuje, že si odnese od soudu minimálně podmínku za schvalování terorismu. To je výsledek pětikoaliční demokracie, glosuje Jana Bobošíková postoj představitelů české vlády k zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
Zcela opačný je však postoj Maďarska. Tamní vládnoucí strany předložily parlamentu návrh rezoluce proti zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií. Podle maďarských vládních poslanců není návrh Komise na zahájení rozhovoru dobře připravený, je nekonzistentní a nezohledňuje základní zájmy Maďarska.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že jednání o přistoupení Ukrajiny do Evropské unie není v současné době v národním zájmu Maďarů. „Jde o to, že jsme Unie, Unie není v Bruselu, tam jsou byrokraté. Unie je v Budapešti, Varšavě, Paříži a Vernonu. Členství Ukrajiny v EU, dnešní zahájení přístupových jednání, není v souladu s národními zájmy Maďarska, a proto by se nemělo uskutečnit. Proto nedoporučujeme diskutovat a nezařazovat to do programu jednání,“ uvedl Orbán s tím, že postojem Maďarska je odvracet rozhodnutí, která jsou v rozporu s našimi zájmy v souladu se smlouvami Evropské unie.
Podobná vyjádření z úst představitelů české vlády jsou slyšet zřídka. Bobošíková nabídla vysvětlení, proč většina českých politiků chová vůči Orbánovi tak silný odpor: „Viktor Orbán se totiž sice hlásí stejně jako oni k Evropské unii, ale na rozdíl od našich politiků odmítá být ve vleku bruselských byrokratů a odmítá zbaběle rezignovat na národní zájmy své země,“ podotkla Bobošíková.
Je podle ní namístě klást si otázku, zda je Viktor Orbán autoritářský politik, jak ho vykresluje Fialova pětikoalice a Evropská komise, nebo skutečně myslí na zájmy maďarských občanů. A také otázky, zda čeští politici prosazují zájmy občanů naší země, nebo zájmy své.
Následně poukazuje, jak některá média, komentátoři i politici, pokud jde o rusko-ukrajinský konflikt, pomalu obracejí. „Najednou už Putin nemá 50 dvojníků, neumírá na rakovinu ani na žádnou jinou nemoc, ruský vojenský průmysl už není karikován jako skanzen nebo vojenské muzeum. A Ruské federaci, rozvrácené zemi, která už dávno měla být na kolenou, protože ji EU tvrdě sankcionuje, se přiznává status země, která má historicky nízkou míru nezaměstnanosti, zvládla inflaci a ekonomicky roste,“ cituje moderátorka některé vyjádření.
Najednou se i ze silně proukrajinských médií dozvídáme, že polským zemědělcům vadí, že Ukrajinci kazí ceny, poukazuje Bobošíková na článek webu ČT24. Nebo na informace z Deníku N o tom, kolik stojí služba převaděčů a že „ti nejbohatší utekli v průběhu prvních dní po začátku války, bojovat jdou jen ti nejhloupější, vlastenci s vymytým mozkem nebo chudina“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
