„Bez ohledu na to, jak skvělé se zdají být západní hodnoty na povrchu, čínskému národu mohou přinést jedině katastrofu,“ cituje AP úryvek z textu publikovaného v listu ovládaném čínskou komunistickou stranou, který toto tvrzení dokládal údajnými zmatky, které uplatňování těchto hodnot působí na Ukrajině a v některých arabských zemích. Podle AP jde o další důkaz setrvalého trendu, jenž se projevuje v čínských médiích i mezi politiky v posledních dvou letech. Někteří kritici se obávají, že by podobné nenávistné postoje mohly přerůst do obdobných excesů, které doprovázely čínskou kulturní revoluci na pomezí 60. a 70. let minulého století.
Podle čínského politického analytika z univerzity v Hongkongu Willyho Lama se čínská propaganda své nenávistné útoky proti Západu už ani nesnaží skrývat, protože mezi čínskou populací si našla mnoho příznivců. Agentura AP připomíná, že před dvěma lety unikl na veřejnost dokument komunistické strany, ve kterém jeho autoři varují před západními hodnotami, jako je občanská společnost a svoboda tisku. Terčem ostré kritiky deníku Global Times se např. stal před více než rokem britský ministerský předseda David Cameron poté, co se setkal s duchovním tibetským vůdcem Dalajlámou. „Velkou Británii již nevnímáme jakou světovou velmoc, ale pouze starobylou evropskou zemi, kam se jezdí studovat a za památkami,“ napsal tehdy výsměšně čínský deník.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Za další důkaz vyostřené protizápadní rétoriky považuje agentura AP loňské protesty v Hongkongu. „Vůdci protestního hnutí byli čínskými úřady obviněni z toho, že jsou agenty zahraničních vlád. Přední deník komunistické strany Říjen organizátory těchto akcí obvinil z toho, že chtějí vyvolat sociální konflikt uvnitř čínské společnosti a ohrozit demokracii v zemi. Bývalý velvyslanec Číny v OSN se nechal tehdy slyšet, že protesty jsou spiknutím, jež ohrožuje čínský socialistický režim,“ uvádí AP. Mnoho odborníků vidí souvislost mezi tímto trendem s nástupem současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k moci. „Tuto iniciativu musel jistě schválit sám prezident země, který po svém nástupu do prezidentského úřadu nastolil tvrdou linii v otázkách národní suverenity,“ komentuje Steve Tsang z čínských studií na univerzitě v Nottinghamu.
Tsang je přesvědčen, že právě v důsledku nepokojů v Hongkongu nyní oficiální čínská média na příkaz strany tolik dehonestují západní hodnoty. Politický komentátor z Pekingu Zhang Lifan dokonce varuje před tím, že současná atmosféra je co do otevřenosti horší než poměrně liberální 80. léta minulého století. „Skutečně hrozí, že se obloukem vrátíme do nesnášenlivých dob kulturní revoluce,“ obává se Zhang. Za hlavní cíl současné čínské propagandy však považuje Steve Tsang probudit více vlastenectví mezi mladými lidmi. To se dle průzkumů veřejného mínění skutečně daří. Přesto je čínská společnost ve vztahu k Západu rozpolcená. „Dle odhadů studuje v USA asi 274 000 čínských studentů, další desítky tisíc studují v Austrálii, Velké Británii a jiných státech. Další miliony Číňanů se potom domnívají, že zkušenosti z ciziny či zakoupení nemovitostí v cizině je katapultují mezi elitu,“ konstatuje AP.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
