„Z hlediska domácí politiky mě napadají dva scénáře. Jeden velmi nepěkný, druhý budící mírné překvapení,“ rozproudil debatu na téma: Co můžeme čekat od nového prezidenta Jan Macháček z časopisu Respekt a začalo se rozmlouvat o tom, jak Miloš Zeman může či nemusí uchvátit moc v Česku.
Ulijí prachy na Temelín
Kolem něj jako hlavní debatéři v Knihovně Václava Havla si posedali Saša Uhlová z Deníku Referendum, Petr Kamberský z Hospodářských novin a politolog Josef Mlejnek. Umělci, co přislíbili účast, tedy Igor Chaun a Michael Kocáb, se nedostavili. Přesto byl sál knihovny plný. „Považuji za nebezpečné, jestli bude blok Zeman a Klaus pokračovat. Může se stát, že Zemanovi se podaří svrhnout vládu a jako nového premiéra jmenuje Klause. Jeho vláda sice důvěru nedostane, ale přesto bude určitou dobu vládnout a začnou si ulévat část peněz z dostavby Temelína,“ naznačil první scénář Macháček.
Ten druhý doplnil vzápětí: „Zeman má svou hlavu a často udělal něco jiného než to, co Klausovi slíbil. Už několikrát dal Klausovi jesle. Každopádně nyní není v pozici jeho sluhy, teď už Klause nepotřebuje. A možná se v Zemanovi objeví lepší stránky jeho povahy.“ Zato politolog Josef Mlejnek naznačil, že takových scénářů může být mnohem víc. Podle něj bude důležitá situace v Poslanecké sněmovně. Jestliže vláda bude mít většinu, skončí prezident Zeman v autu.
Psali jsme:
Zeman chce moc
Naopak Petr Kamberský z Hospodářských novin popsal eventualitu, jak na sebe může prezident Zeman soustředit veškerou moc v zemi. „Je nevypočitatelný a nikdo neví, co udělá. Po dohodě s Pavlem Rychetským a členy spřízněných senátorských klubů najmenuje nové členy Ústavního soudu a pak si může dělat, co chce. Bude mít Hrad, Ústavní soud, většinu v Senátu a pak se soustředí na Českou národní banku a Poslaneckou sněmovnu, kde by v příštích volbách také mohla zvítězit levice. Uvidíme, jak se mu tyto instituce budou bránit,“ sdělil Kamberský s tím, že se Česko může posunout k poloprezidentskému systému, který existuje třeba ve Francii.
„Prostě Zeman v jedné ruce s Kajínkem a v druhé s Bohdalovou zde může vytvořit nový systém,“ zavtipkoval na to konto. „Zeman není jediná šelma v českém politickém pralese a ty ostatní se budou dost bránit. Média, vláda, sociální demokracie nebo ekonomické skupiny v pozadí,“ oponoval mu Mlejnek. „Pokud bude chtít mít Zeman vliv na ČSSD, tak ji bude rozkládat. Je tam mnoho proudů od levicových liberálů po technokraty, a pokud jej bude podporovat větší část členů, může to stranu rozštěpit,“ podotkla Saša Uhlová z Deníku Referendum s tím, že ale v otázkách xenofobie, feminismu, ekologie a dalších vystupuje Zeman jako nejhorší konzervativní pravičák.
Třeba lenost zvítězí
Podle Mlejnka se Klausův odchod z Hradu může přetransformovat v závist vůči Zemanovi, která přejde v další politický boj. Uhlová naopak vyjádřila strach ze spojení Zemana s Klausem, a proto v druhém kole prezidentských voleb raději volila Karla Schwarzenberga, jako menší zlo. Macháček zase vyjádřil obavy z napojení Zemana na Rusko a podivné mafiánské struktury. Na druhou stranu zmínil, že v příštích událostech bude svou roli hrát i určitá lenost Miloše Zemana, který na rozdíl od Václava Klause, jenž vstává v šest, popije mrkvový džus, hraje tenis a pak pracuje, byť nikdo neví na čem, už jeví patrné známky fyzické únavy.
„Zeman mi připadal jako stín politika devadesátých let. Na druhou stranu do prezidentské kampaně se zázračně zrevitalizoval, ale otázkou je, do jaké míry ho vítězství uspokojí,“ podotkl Mlejnek. Část diskutujících se však shodla, že v této konstelaci každopádně utrpí dobrá tradice obrany lidských práv, kterou se Česko může chlubit hlavně z dob hradního působení Václava Havla.
-
Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
