Pokud ČSSD odejde z vlády,...Anketa
Přesně od té doby se podle komentátora táhne „poslední ministerská agonie ČSSD, jež nápadně připomíná ministerskou agonii s Miroslavem Pochem, kterého Zeman pro změnu odmítl jmenovat ministrem zahraničí“. V kauze Staněk podle něj „nejde o Staňka“, poukazuje, že by to mohl být kdokoli a ministr kultury byl „prostě jen v nesprávný čas na nesprávném místě, jak se v politice stává“.
Holec poukazuje na to, že by za Onderkou měli stát zákulisní hráči ze severní Moravy, kteří neuznávají Hamáčka. Nejen díky nim tak prý šéf ČSSD straně „úplně nešéfuje a partaj se ocitla v situaci, kdy ji vedou všichni a nikdo“. Upozornil též, že ČSSD „touhle chorobou trpí už od jara 2011“, tedy dlouhých osm let. Začátek rozkladu ČSSD by se měl datovat po pádu Jiřího Paroubka, podle Holce posledního silného vůdce, kterého v Lidovém domě viděli a taky respektovali, „i když jeho management často připomínal balkánský cirkus“.
Připomenul též, že se po rezignaci Paroubka o vedení strany ucházeli Bohuslav Sobotka s Michalem Haškem a volební sjezd v roce 2011 to vyřešil tím, že „předsedou udělal Sobotku, jemuž dal k ruce Haška“. „‚Kindermanagement‘, jak novému duu ve straně posměšně říkali, se ukázal jako dobrý tandem: už po volbách v roce 2013 Hašek odměnil Sobotku tzv. lánským pučem, který ho měl vyhnat z čela ČSSD. Jenže nevyhnal. Sobotka zůstal šéfem ČSSD a navrch se stal i zoufale slabým premiérem, což voliči v posledních sněmovních volbách ocenili sedmi procenty,“ shrnuje.
Jak komentátor poukazuje, podobného výsledku se dočkala i ODS a jejím „zmrtvýchvstáním“ se sociální demokraté chtějí inspirovat. Tahle paralela však prý kulhá, jelikož i navzdory onomu volebnímu výprasku „ODS nikdy nebyla v tak bídné situaci jako ČSSD a navíc ještě prokázala větší odvahu k očistě“. ODS se podle Holce nikdy nepropadla na úroveň „‚bandy divochů‘, kteří po sobě jdou hlava nehlava“, a místo „bratrovraždění“ se podle něj v zoufalosti sjednotila.
Sociální demokraté prý na to jdou přesně opačně a „recyklují stejné kádry, a čím víc si na všech sjezdech a v referendech slibují jednotu a respektování jejich výsledků, tím víc se hádají“. Výsledkem má pak být nejen „agonie s Pochem a Staňkem“, ale i další volební debakly a hrozba vypadnutí ze Sněmovny. Holec též podotkl, že se i díky oslabení TOP 09 stala ODS hlavním opozičním hlasem.
Fotogalerie: - Sjezd ČSSD 2019
V dnešní opozici by ale ČSSD nejspíš podle komentátora žádný hlas neměla. V „protibabišovském bloku“, který je hlavním opozičním hlasem, by prý jako „Babišův dvojnásobný koaliční partner působila stejně věrohodně jako veřejná pokání Miroslava Kalouska“. Na rozdíl od SPD, Pirátů i Trikolóry chybí socialistům také silné opoziční téma i lídr. „ČSSD se romanticky chlácholí dobou, kdy opozice byla ideologická a z Lidového domu tradičně chodily sliby v podobě rozdávání peněz. Jenže to je dávná minulost,“ dodává Holec.
A k situaci opozice a ČSSD tvrdí: „Dnešní opozice pěstuje zhruba trojí politiku: za prvé boje za demokracii (Demoblok), za druhé generační (Piráti) a za třetí národní identity (SPD a Trikolóra). ČSSD ani jedno neumí, ani kdyby si Onderka nechal na hlavě udělat dredy. Jediný hlas dnes ČSSD dává vláda, byť jeho síla závisí na velkorysosti dominantního ANO. Problém je, že ho strana často využívá k tak ničivé kakofonii, že ji chtějí poslouchat už jen masochisti.“
Sociální demokracie se během osmi let podle Holce „vmanévrovala do situace, kdy se bez ní obejde vláda i opozice a z bryndy na Pražském hradě ji musí tahat nenáviděný Babiš“. Nynější situace chce prý talent, jaký naše politika nepamatuje. „Zeman samozřejmě ČSSD vždy rád nabídne pomocnou ruku destrukce, je to politický sadista. Nejvíc se ale strana zničila sama. I proto si sama musí pomoct, Babiš ji určitě nespasí. Pokud ovšem není pozdě,“ píše komentátor závěrem.
Celý komentář si můžete přečíst ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
