V pomoci jsme na pátém místě, vykládal Síkela u Moravce. Hrnčíř z SPD už to nevydržel

04.12.2022 15:50 | Komentář

„My jsme v té pomoci na pátém místě, měřeno u domácností a firem. Za námi je řada chudších států, ale také řada bohatších států. Dánsko nepomáhá skoro vůbec, Belgie nepomáhá vůbec,“ rozjel se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v ČT u Václava Moravce. A opoziční poslanec Jan Hrnčíř (SPD) se neudržel. Nastala slovní přestřelka, v níž Hrnčíř prohlásil mj., že vláda Petra Fialy (ODS) nedosáhla v rámci českého předsednictví EU absolutně ničeho.

V pomoci jsme na pátém místě, vykládal Síkela u Moravce. Hrnčíř z SPD už to nevydržel
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela

Anketa

Skončí válka na Ukrajině v roce 2023?

57%
43%
hlasovalo: 17927 lidí

V první hodině Otázek Václava Moravce ve studiu České televize se utkali ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), poslanec SPD Jan Hrnčíř a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

„Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2023 bude platit zastropování, je na webových stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ) kalkulačka, kde si může každý spočítat, jaké zálohy bude platit,“ připomněl Síkela  v úvodu pořadu.

Upozornil, že ERÚ má ve své činnosti stanoveno, že má chránit spotřebitele, a že on jako ministr by prý v časech krize předpokládal, že bude více stát na straně spotřebitelů. A krize kolem Bohemia Energy ze Síkelova pohledu ukázala, že legislativa, na jejímž základě ERÚ pracuje, se bude muset změnit. Aby ERÚ mohl zkoumat např. to, zda energetické společnosti v časech krize „jednají přiměřeně“.

„Ze šesti novel energetického zákona je vidět, že naše primární činnost vlády byla věnována tomu, abychom nastavili ty podmínky tak, abychom překonali stávající krizi,“ nechal se slyšet Síkela.

Hrnčíř hned Síkelu zkritizoval.

„Já obecně nejsem spokojen s tím, jak tato vláda v energetické krizi postupuje. Když my jsme už na jaře navrhovali zastropovat ceny, tak jsme slyšeli, že to ne, že to je populistické, že vláda připravuje vlastní řešení. Že připravuje cílenou pomoc. A co se nakonec stalo? Vláda prosadila plošnou dávku, kterou dostali i ti, kteří mají ty ceny elektřiny zastropované i pro příští rok,“ zlobil se Hrnčíř. 

Pokud jde o nově chystanou legislativu, Hrnčíř prohlásil, že má obavy z toho, co se asi chytá.

Když se dostal ke slovu Rafaj, žádal vládu, aby svá opatření lépe vysvětlovala.

Síkela si vzal k ruce data, která ukazují, kdo na jaké cenové hladině zastropoval. Díky tomu prý ví, že Nizozemsko zastropovalo ceny elektřiny na úrovni 40 centů ze současné ceny 70 centů. Upozornil také, že v Nizozemí je dlouhodobě nejvyšší nárůst cen energií, Česko je podle těchto dat osmé. A že Slováci zatím s konečnou platností ceny nezastropovali.

Ministr se bránil, že na jaře většina států EU odmítala zastropovat ceny energií – a že proto Česká republika připravila alespoň onen energetický tarif.

Rafaj dal tady Síkelovi za pravdu. Upozornil také, že v Německu se postarali především o zastropování energií pro firmy, protože vycházejí z toho, že pokud budou v časech krize dál fungovat firmy, Němci si udrží práci a krizi přečkají. Proto mají německé domácnosti vyšší ceny energií než německé firmy.

Hrnčíře však nepřesvědčil. Poslanec SPD trval na tom, že česká vláda zastropovala ceny elektřiny tak, že domácnosti, které v rodinném domě topí přímotopem, budou místo 60 tisíc platit 120 tisíc. „A tyhle domácnosti to nezvládnou,“ nechal se slyšet Hrnčíř. „Jestli vláda měla za cíl dostat lidi k čerpání sociálních dávek, na to sociální dno, tak možná zvolila dobrou cestu, ale jinak ne. My jsme vývozci elektrické energie a nedá se vysvětlit, proč – když si elektřinu vyrábíme za 50 haléřů – tak proč za ni mají občané nakonec platit osm korun.“ 

Síkela se jal vysvětlovat, že domácnosti, které se ocitnou v problémech, mají i další možnosti, jak žádat o pomoc. Teoreticky je možné, že se ve spolupráci s MPSV mohou navýšit některé dávky. Případně může být znovu aktivován úsporný tarif. „My ten nástroj máme připravený, a pokud bude potřeba, tak ho můžeme aktivovat,“ pravil ministr.

„My máme stovky a tisíce děkovných dopisů za to, že ten tarif tady byl a lidem pomohl,“ prohlásil Síkela.

Hrnčíř si vzal na paškál vládní pomoc firmám, kterou s nádechem ironie označil za „úžasnou“, protože vláda sice vyčlenila 30 miliard na pomoc firmám, ale administrativa spojená s takovouto žádostí je tak složitá, že do konce roku se na tuto pomoc nevyčerpá ani koruna. „Ty firmy nedostanou nic,“ poznamenal Hrnčíř.

Rafaj konstatoval, že zastropování cen energií i pro malé a střední firmy je přínosné. „My jme si to přáli dříve, ale je to tady,“ řekl Rafaj,  ale některé firmy podle něj potřebují ještě více pomoct. Tři čtvrtiny firem, které se chystají propouštět, jako důvod propouštění uvádějí vysoké ceny energií. „Teď tím hlavním motorem snižování zaměstnanosti jsou vysoké ceny energií,“ upozornil Rafaj. „A my říkáme, že velmi rychle musíme dopracovat to, co má pan ministr už v šuplíku. Je potřeba, aby vláda zastropovala ceny energií i pro firmy, ať to firmy mohou propočítat do cen svých výrobků.“

A tady se Síkela ozval. „My jsme v té pomoci na pátém místě, měřeno u domácností a firem. Za námi je řada chudších států, ale také řada bohatších států. Dánsko nepomáhá skoro vůbec, Belgie nepomáhá vůbec. A tak dál.“ Sdělil, že vláda chystá další cesty pomoci firmám, ale tyto cesty bude nutné nejprve „odnotifikovat“ v EU.

Uklidňoval také, že smlouvy, které má Česko ohledně plynu předjednané s Norskem, s Alžírskem a s Katarem, znamenají, že „česká vláda rozhodně nespí“ a že už teď se začíná připravovat i na příští zimu, aby nehrozilo, že se budou kvůli nedostatku plynu zavírat nějaké podniky.

A tady Rafaj ocenil, že vláda Petra Fialy udělala opravdu hodně pro to, aby tuto zimu republika přečkala zabezpečená. „Ale pane ministře, je také třeba říct, že jste tu zatáčku vybrali na dvou kolech. ... A je potřeba říct, že ta spotřeba plynu se snížila i díky firmám, které šetří,“ podotkl Rafaj.

Síkela řekl, že při říjnových srovnáních se ukazuje, že v říjnu 2022 Česko ušetřilo 24 % na topení. A pokud jde o elektřinu, tak tam se podařilo ušetřit 15 %. „I když já, pokud teď chodím po městě... tak my vánočně svítíme poněkud více, když to porovnám třeba s Bruselem,“ pravil ministr.

Poté znovu mluvil o přípravách na příští zimu. „My víme, že příští zimu bude v Evropě chybět ruský plyn. My také věříme, že plynu je na této planetě dostatek. Jen je otázka, jak ho dostat k nám a za kolik,“ přemítal Síkela. Připustil, že česká vláda by mohla v budoucnu koupit zásobníky na plyn od firmy Innogy, ale zdůraznil, že v tuto chvíli si Česko umí poradit se svými legislativními nástroji tak, že nemusí tyto zásobníky kupovat akutně. Ale v budoucnu je to prý přece jen v plánu.

Podle ministra se počítá s tím, že každý měsíc připlují dva až tři tankery a budou Česko průběžně zásobovat plynem. „V mé představě bych chtěl v budoucnu kupovat zhruba miliardu kubíků, která by nešla na trh, ale byla by určena pro kritickou infrastrukturu a tak dál, na nemocnice a tak podobně,“ sdělil Síkela svou představu.

Hrnčíř v jednu chvíli Síkelu utnul s tím, že ministr obsáhle vysvětluje – ale že on jako opoziční poslanec podle vlastních slov není příliš moudrý z toho, na co jsme vlastně připraveni. „My máme v zásobnících 240 milionů kubíků plynu, který je náš a máme na něj vliv, což nám vystačí tak na pět až šest dní. Je to ruský plyn, shodou okolností. A je potřeba se taky podívat na to, za kolik ČEZ nakupuje plyn teď,“ zdůraznil Hrnčíř.

„Ty naše zásoby ve státních hmotných rezervách, to je takový úsměvný příběh. Já jsem je nakoupil, byly tam, ale pak na mě opozice začala křičet, abych ty zásoby okamžitě naplnil. V době, kdy plyn stál asi 200 eur. Já jsem je kupoval zhruba za polovinu, takže se nám podařilo ušetřit pár zajímavých miliard,“ zmínil Síkela.

Byl by prý rád, kdyby kromě plynového terminálu v Nizozemí mělo Česko prostor i na budoucích terminálech v Německu nebo v Polsku. „Já bych byl rád, aby třetina našeho plynu byla z LNG a třetina z trubek a něco bychom dokupovali podle potřeby na trhu. A pak má Česko něco v zásobnících,“ poznamenal ministr.

Rafaj okamžitě varoval, že ceny energií se v důsledku různých událostí mohou rychle měnit – a Česko by se na to mělo připravit. Včetně toho, že konečně rozjede projekt na dostavbu Temelína a Dukovan.

Pak opět pozvedl varovný hlas Hrnčíř. „Pokud mám informace, ČEZ nakupoval do toho LNG terminálu na 55 korunách za kubík, s poplatky se můžeme dostat na 70 korun za kubík. Dneska máme zastropováno na 32 korunách za kubík. Takže to není zase taková spása pro ty domácnosti.“ 

Moravec upozornil, že podle dostupných informací Ruská federace zakáže prodávat ruskou ropu komukoliv, kdo zavede cenový strop. A co přijde potom?

Síkela připustil, že situace Česka v tomto není úplně snadná, protože z technických důvodů v našich rafineriích můžeme pracovat jen s ruskou těžkou ropou, nikoli s lehkou arabskou, ale prý už se pracuje na tom, aby se to změnilo.

Síkela v této souvislosti informoval, že Česko bylo v březnu jen kousek od toho, že by vyčerpalo své zásoby pohonných hmot, „ale protože to vláda nenechala jen tak a situaci řešila“, nakonec ani v březnu v Česku k regulaci spotřeby pohonných hmot nedošlo.

A znovu zopakoval, že „vláda má připraveny desítky miliard“ pro firmy, které budou chtít investovat do snížení energetické náročnosti své výroby. V tomto smyslu by prý také rád aktualizoval energetickou koncepci Česka. O této aktualizaci „se chce pobavit“ i s odborníky, tak aby na tomto materiálu existoval jak odborný, tak politický konsenzus, že se Česko bude držet do budoucna moderních trendů a že bude uzavírat např. i „nová energetická partnerství“.

Když opět dostal slovo Rafaj, vrátil se k nadcházející zimě a žádal ministra, aby nedopustil, že by se pomoc pro firmy zasekla někde v administrativním procesu. „Ten náš průzkum jasně ukázal, že 10 % firem plánuje v příštím roce propouštět kvůli vysokým cenám energií... To je teď největší výzva pro firmy. Podržte nás teď – a my vám to v budoucnu vrátíme,“ obracel se za firmy Rafaj na ministra.

Síkela podotkl, že tentýž průzkum říká, že až 25 % firem zaměstnance stále hledá.

Když si vzal slovo ještě jednou Hrnčíř, znovu se obul do vlády.

„Už se nám blíží předsednictví v EU ke konci a já, když to tak pročítám, tak i přes ty proklamace, které ministr Síkela měl nebo i vláda měla, tak vlastně my jsme nedocílili ničeho. Podniky nedostanou letos žádnou podporu, velké podniky nevědí, co je čeká, jakou budou mít podporu v příštím roce. To oddělení cen elektřiny od cen plynu, jak jste na začátku září sliboval, že to dojednáte, tak jste od toho ustoupil. Vy se akorát na každém summitu dohodnete, že se dohodnete příště, že chladíte šampaňské v lednici, ale ta realita je taková, že prostě není nic. Nic z toho, co jste na začátku slibovali, se nedojednalo. Miliardy se utratily za předsednictví – a nic,“ nešetřil ostrými slovy poslanec SPD Hrnčíř.

Síkela se bránil: „České předsednictví bude bombastický úspěch. A to se můžete stavět celá opozice na hlavu, abyste to zpochybnili. Stačí si číst v zahraničním tisku. Šampaňské v lednici vydrží dlouho,“ odbyl Hrnčířovu kritiku ministr.

„Ale ty firmy ne,“ replikoval opoziční poslanec.

Ale Síkela pokračoval. Že má před sebou ještě dvě evropská jednání a prý už kolegům vyhrožoval, že když se nedohodnou, že je svolá třeba i na Štědrý den. „Věřím, že se tomu kolegové budou chtít vyhnout,“ pravil Síkela, jenž podle svých vlastních slov stále věří, že bude možné dojednat oddělení cen elektřiny od cen plynu.

Poslední slovo si vzal Rafaj – s doufáním, že stejně jako bude „bombastické české předsednictví“, poskytne vláda takovou pomoc firmám, aby firmy bombasticky propluly současnou krizí.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

odvody

Když si začínající podnikatel odloží platby pojištění, ale v podnikání se mu nedaří, tak je stejně bude muset uhradit, nebo ne? A kde je pak nějaká pomoc? Protože ony i minimální zálohy budou díky vaší vládě dost vysoké. Uvědomujete si to? Proč jste vlastně na navýšení přistoupili, hlavně teď když ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Předělat rafinérie na lehkou arabskou ropu? , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseMedros1955 , 04.12.2022 17:30:16
To nebude levné a vůbec ne rychlé! Nejjednodušší stále zůstává uzavření přímých kontraktu na dodávky ropy a plynu potrubím, které existuje, je už zaplacené. Tedy cestu, kterou se daly další země, hlavně Německo. To odebírá každý den cca 15-20 miliard kubíků! Přes Ukrajinu (ta bere ruský plyn také, ale po jiných žádá zastavení), Slovensko, Rakousko. Naše větev je prázdná. Nemáme k Ukrajině žádné závazky, to znamená, že se kvůli ni nemusíme dát zruinovat. Za medaili Fialovi to rozhodně nestojí!

|  5 |  0

Další články z rubriky

Prezident Pavel, Mašínová i Vetchý. Vladimír Hučín vytáhl vzpomínky

4:44 Prezident Pavel, Mašínová i Vetchý. Vladimír Hučín vytáhl vzpomínky

„Najednou jsme viděli v Lidových novinách fotku, jak se usmívá na Eduarda Stehlíka a Petra Pavla s t…