V třídírně odpadu jsem seškrabávala potkany. To jsem zvracela, říká Saša Uhlová a přeje si: Ti, co mi říkají ,,stalinistka", sotva zmíním zákoník práce...

14.09.2017 9:24

Novinářka Saša Uhlová půl roku pracovala utajeně v provozech, kde se platí často minimální mzda. Navíc je tam zima, smrad a osmihodinová pracovní doba platí často jen na papíře. Rozhovor s novinářkou nyní přinesl server Lidovky.cz.

V třídírně odpadu jsem seškrabávala potkany. To jsem zvracela, říká Saša Uhlová a přeje si: Ti, co mi říkají ,,stalinistka", sotva zmíním zákoník práce...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto
reklama

Cílem Uhlové bylo podle jejích slov popsat prostředí, v němž se dělá ta nejméně kvalifikovaná a nejhůře placená práce. „Za ta léta mi lidé vyprávěli hrozné historky. Ale nechtěli je říkat na záznam, natož na kameru,“ poznamenala Uhlová s tím, že ji zkrátka zajímal život lidí na hranici existenčního minima. „Zejména proto, že vy máte vzdělání, dovednosti a sociální kapitál, abyste se mohl bránit, tito lidé velmi často ne,“ poznamenala Uhlová.

Podotkla, že v žádném případě nešlo o sociální experiment. „Já jsem sice třeba bydlela na hodně drsné ubytovně, ale nikdy jsem nebyla odkázaná na to, co vydělám. Měla jsem grant, takže jsem si třeba mohla domluvit a zaplatit hlídání dětí, když jsem byla pryč a manžel taky. Mně bylo jedno, kolik vydělám, jen jsem chtěla popsat pracovní podmínky,“ sdělila. 

Podle jejích slov sice méně než minimální mzdu nikde nedostala, ale podmínky na hranici únosnosti leckde zažila. Fyzicky nejnáročnější pro ni byla práce v prádelně. „Když jsem koukala, jak kolegové věší nebo mandlují prádlo, přišlo mi to jako pohoda. Vlastně mi to tak připadá i teď zpětně, když se podívám na záběry. Jenže to prádlo je mokré, věšíš ho vysoko, ten pohyb děláš celý den. Po prvním dnu mne bolelo celé tělo,“ zmínila Uhlová.

Psychicky pak pro ni byla nejnáročnější práce v drůbežárně a za pokladnou. „Mě deptala zima, smrad, nemožnost si odskočit na záchod a cigáro. Ale to není nejdůležitější, dělala jsem v horším provozu, než je linka s mrtvým masem. Je to v těch vztazích, ty rozhodují, jak je práce snesitelná,“ dodala Uhlová, že se zde setkala především s brigádníky a lidmi přes agenturu.

A popsala také svou práci v třídírně odpadu, kdy jednou podle svých slov dostala za úkol seškrábat všechny mrtvé potkany, co byli v hale. „Při tom jsem se i pozvracela, ale měla jsem parťáka (šéfa), což byl sympatický chlap a dobře se s ním dělalo. Nebo nám po lince jela zdechlina, ale kolegové byli fajn, to je pak hned jiné,“ sdělila k práci. 

Původní text ZDE

Závěrem pak Uhlová poznamenala, že určitou satisfakci by v dnešní době cítila tehdy, když by lidé, kteří ji titulovali „stalinistka“, sotva použila výraz zákoník práce, řekli: „Oukej, možná jsem to tehdy přeháněl, možná jsme trochu podléhali nějaké ideologii.“

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tři nahé zadky... ODS podepsala spolupráci s lidovci a TOP 09 a zakladatel strany se neudržel

18:18 Tři nahé zadky... ODS podepsala spolupráci s lidovci a TOP 09 a zakladatel strany se neudržel

Publicista, stomatolog a někdejší poslanec Miroslav Macek se opět se svými příznivci podělil o glosy…