Jak ovlivní případ lithium sněmovní volby?Anketa
Úvodem se hovořilo o memorandu, které v uplynulých dnech podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou společností. „Budeme-li vycházet ze stanoviska některých ústavních činitelů, tak automaticky můžeme říct, že je to nedůležitý dokument a cár papíru. Pokud se ale na to budeme koukat jako právníci, tak víme, že existuje něco jako legitimní očekávání. Česká republika podepsala s jedním ze subjektů memorandum. Je to věc, o které se domnívám, že může vyvolat legitimní očekávání,“ sdělil a připomněl kauzu Diag Human.
Představitelé ČSSD přitom stále trvají na tom, že je to memorandum, nikoliv smlouva, z které by vyplývaly pro Česko nějaké povinnosti. „Pokud by to ale byl bezcenný pár papíru, tak proč by se podepisoval,“ sdělil Hrádela se slovy, že jeho názor je odlišný od názoru sociálních demokratů.
„Podívejme se, co je v tom memorandu napsáno,“ sdělil také to, že jej zaráží, že memorandum hovoří o celé České republice. „Jen v jediné odrážce se píše o Cínovci. Vše ostatní je stavěno do poněkud širší roviny než do projektu Cínovec,“ dodal Hrádela a poukázal na web společnosti, kde se hovoří o určitých legislativních předpokladech. „A tyto legislativní předpoklady zachycují například poplatky za těžbu nerostů,“ řekl. Nerosty pod zemí však podle něj patří státu.
A co politické aspekty celé kauzy? Které ministerstvo podle Hrádely udělalo ten rozhodující krok? „Žádné ministerstvo nechybovalo. Oni jednali všichni v pořádku. S jednou jedinou výjimkou. Kdyby nebylo memoranda. Tím, že vzniklo memorandum, vznikly problémy,“ dodal Hrádela. Existovaly podle něj možnosti zabránit i těžbě, která je. „Na otázku průzkumu existuje právní nárok. Možnost nedat povolení k průzkumu je velmi omezená. A když už je dáno povolení k průzkumu, tak pak se stanoví ložisko, důlní prostor, tyhle věci. Takže první otázka je – jaká je státní surovinová politika? A druhá otázka – bylo možné stanovit nějaké podmínky?“ zeptal se.
K tomu, zda je možné jakékoliv riziko arbitráže vůči státu, nedokázal vyjádřit odpověď. „Kdy v historii České republiky se podpisovalo podobné memorandum? Proč se nepodepisovalo podobné memorandum s dalšími subjekty? Proč vůbec se memorandum podepisovalo s Australany? Protože doposud, když nebyla podobná memoranda, Česká republika arbitráže neměla,“ sdělil Hrádela. „Suroviny mají navíc hodnotu bilionů korun. Musíme si uvědomit, že když se těží lithium, těží se i další suroviny. Jde jen o lithium? Nebo jde i o další suroviny?“ zeptal se Hrádela.
Své pak řekl i k otázce, proč se vůbec podepisovalo s australskou firmou. „Oprávnění má česká firma. Ta má vlastníka, který to koupil od čtyř českých fyzických osob. A je pravděpodobné, že vlastníkem toho českého subjektu je ta australská firma,“ zmínil Hrádela a podotkl, že není možné dohledat anonymní vlastníky této firmy. „Ale píše se, že některé tyto subjekty měly vazbu na OKD,“ řekl Hrádela.
„OKD je velmi zajímavá organizace,“ podotkl Hrádela. „Kauzu, že v tom je Bakala, nejvíc rozjeli komunisté. Koneckonců, když se podíváte na jejich web, jsou otázky, které na to upozorňují. Není pravda ani to, že Babiš rozjel kauzu lithium. Pan Havlíček není ministrem za hnutí ANO. A kdyby memorandum nepodepsal, kauza by nevznikla,“ dodal Hrádela. Lithiem se pak podle jeho slov zabývají i okamurovci.
„Samozřejmě si umím představit, že toho Babiš využil,“ poznamenal ke spekulacím, že Babiš tak chce upozadit své trestní stíhání. „Do souvislosti to ale nedávám,“ dodal Hrádela.
Následně pak Hrádela přidal své varování. „Čím déle tato situace trvá, tím spíše se naplňuje ono legitimní očekávání,“ podotkl. „Je prostě šokující, když Česká republika podepíše memorandum a nevíme, kdo je konečným příjemcem benefitů. A je šokující, když Česká republika podepíše memorandum, ale jenom s jedním subjektem,“ sdělil.
Závěrem pak vyjmenoval pět subjektů, s nimiž se v České republice v souvislosti s lithiem setkáváme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
