Příběh jezídské ženy Ashwaq je bizarní a ukazuje, jak v praxi funguje tolik vzývaná liberální přistěhovalecká politika v západoevropských zemích. Jezídská dívka Ashwaq byla před čtyřmi lety, kdy jí bylo pouhých patnáct let, unesena Islámským státem. Následně byla prodána na trhu s otroky jistému islamistovi Abu Humanovi a deset měsíců krutě znásilňována, než se jí podařilo utéci. Poté našla druhý domov v Německu, kde získala společně se svou matkou a dalšími členy rodiny statut uprchlíka.

Jak říká na krátkém videu, v Německu se cítila bezpečně, naučila se zdejší jazyk a velmi rychle se, na rozdíl od příslušníků početné muslimské komunity, integrovala. Snaha začít nový život však byla nevratně přerušena, když se letos v únoru setkala na cestě do svého bytu s Abu Humanem. Tedy mužem, který ji koupil za sto dolarů na trhu s otroky a dlouhých deset měsíců s ní zacházel způsobem, za který by podle práva ve většině evropských zemí odnesl vysoký trest.

Liberální přistěhovalecká politika kancléřky Angely Merkelová však Abu Humanovi místo vězení zajistila azyl v Německu. „Vy jste Ashwaq, že jo? Zeptal se mě ten muž, když jsme se náhodou potkali. Okamžitě jsem věděla, že je to Abu Human. Ale řekla jsem mu, že si mě s někým plete a nikdy jsme se nepotkali. Nedal se však odbýt a trval si na tom, že jsem Ashwaq. Tvrdil, že ví, kde bydlím, s kým bydlím a vůbec vše o mém současném životě,“ říká na videu otřesená mladá žena.

Tvrzení její matky, že v Německu ji nikdo neublíží a bude se tady cítit bezpečně, tedy letos v únoru vzalo za své. Ashwaq se okamžitě obrátila na policii a doufala, že příslušné úřady začnou celou situace okamžitě řešit. Nic takového se však nestalo. „Policie mi jen řekla, že můj trýznitel je rovněž uprchlík a oni s tím nemohou nic dělat. Jen mi dali jedno telefonní číslo, na které mám volat, kdyby mě ohrožoval,“ uvedla zdrcená jezídská žena.

Na dotaz magazínu Focus generální prokurátor uvedl, že případ byl zkoumán, ale zatím se nepovedlo zajistit potřebné důkazy. Samotná Ashwaq se již v Německu necítí dále bezpečně a rozhodla se vrátit zpátky do Kurdistánu. Jak uvedla ve svém videu, podobnou zkušenost jako ona prodělali v Německu i další jezídské ženy. Existuje mnoho jiných případů, kdy se na ulici v německých městech setkali s těmi, kdo je pod vlajkou Islámského státu zotročovali a znásilňovali.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.