Již koncem loňského roku uvedl španělský ministr pro migraci José Luis Escrivá, že na Kanárských ostrovech by měla vzniknout nová ubytovací zařízení pro migranty o kapacitě zhruba 7 000 lůžek. Nový plán tak reaguje na zvýšený příjezd uprchlíků v roce 2020, kdy španělské ministerstvo vnitra zaznamenalo na ostrovech zhruba osmkrát více nezadokumentovaných běženců než o rok dříve, konkrétně jde o nárůst z 2 687 v roce 2019 na 23 023 v roce 2020. Za obrovským nárůstem je podle všeho i pandemie covid-19, která přinesla severní a subsaharské Africe ekonomické komplikace spojené s úbytkem příležitostí v cestovním ruchu a v dalších odvětvích.

Termín otevření nových ubytovacích kapacit se kvapem blíží, zmíněných 7 000 míst má být na ostrovech Gran Canaria, Tenerife a Fuerteventura otevřeno již v půlce února ve čtyřech předem vybraných lokalitách. Tím se trochu odlehčí dvěma stanovým městečkům, která byla otevřena na ostrově Gran Canaria v souvislosti s loňským zvýšeným příchodem utečenců. Nové ubytování najdou běženci povětšinou v nepoužívaných vojenských objektech, kde budou rozmístěny venkovní stany a migranti zde budou mít poměrně volný pohyb. V budoucnu mají být stany nahrazeny dlouhodobějším řešením.

Ne všichni to ale vidí růžově. Txema Santana ze španělské proimigrační neziskovky Španělská komise pro uprchlíky (CEAR) varuje před nárůstem napětí v místních komunitách. „Hromadění lidí na místech, jako jsou Kanárské ostrovy, nepřinese nic dobrého ani místním, ani uprchlíkům, neboť to komplikuje jejich přístup k právům“. Vláda podle Santany na situaci reaguje se zpožděním a kromě špatné koordinace s lokální samosprávou zanedbává i životní podmínky a práva migrantů. Problém tkví i v neochotě španělské vlády přemisťovat větší počty migrantů do kontinentálního Španělska v obavách, že by to motivovalo další vlny lidí, aby se vydaly na cestu do Evropy.