Co si myslíte o kauze paní Michalákové, které Norsko odebralo děti?Anketa
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka, předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek, předseda Občanského sdružení majitelů bytů a dalších nemovitostí ČR Tomislav Šimeček a za občany romský aktivista z Opavy Julius Levay a invalidní důchodkyně z Litvínova Eva Neumannová diskutovali ve čtvrtečním pořadu České televize moderátorky Michaely Jílkové "Máte slovo“ o zneužívání dávek na bydlení. Věnovali se i nově připravovanému zákonu o sociálním bydlení.
Za této vlády se změnil systém výplaty sociálních dávek na bydlení. Od ledna platí, že se výše dávek odvozuje od velikosti bytu a ne od počtu osob v bytě žijících, jak tomu bylo dříve. "Střecha nad hlavou je skutečný základ všeho, ale my nechceme všechny lidi z ghett rozstěhovat do různých sociálních bytů. My chceme třístupňový systém, v němž se mají ti, kteří na sobě budou pracovat, šanci dostat do sociální zástavby,“ prohlásila hned na úvod ministryně.
Lidi by prý chtěli, ale sráží je exekutoři. A stát dělá "šaškárny“
Levay k tomu dodal, že člověk bez bytu je v podstatě neplnohodnotný občan. "Bydlet by měl každý člověk, který o to bydlení stojí,“ vyjádřil názor romský aktivista. "Začněme myslet hlavou, v tomto státě se dělá tolik šaškáren, že je z toho až mdlo. Stát má co nejméně zasahovat do života občanů, ale má se postarat o to, abychom neměli bezdomovce a abychom neměli lidi bez práce,“ pokračoval.
Šimeček, zástupce majitelů bytů, na to upozornil, že lidé si často vůbec neuvědomují, že bydlení je velmi drahá záležitost, a jeho náklady jdou za celý život do milionů. "A pokud člověk chce bydlet, tak si na to prostě musí vydělat," uzavřel předseda majitelů.
Další z hostů ve studiu k tomu podotkl, že lidé bez domova či lidé z ubytoven potřebují najít práci. Brzdí je v tom ale jedna věc. Jakmile pracují a mají účet v bance, sebere jim peníze exekutor. "Můj původní dluh je 550 korun a splácím 140 000 korun,“ prozradil Emil Jírů patnáct let žijící na ulici. Prý by bylo dobré, kdyby mu stát zajistil důstojné bydlení za čtyři tisíce korun, víc si podle vlastních slov nemůže dovolit.
Svůj výklad opět přidal i Tomislav Šimeček. Na prvním místě se musí sami lidé snažit o zajištění svého bydlení. Těm, kteří se snaží a nedaří se jim, má pomoci stát.
Mgr. Michaela Marksová
Paní Neumannová, žijící na neblaze proslulém litvínovském sídišti Janov, si ale postěžovala, že má za sousedy nepřizpůsobivé občany a kdo je nezažil, neví, co to je. Poukázala také na to, že občan Jíra, který ve studiu vyprávěl svůj smutný příběh, na jehož začátku byl rozvod a na konci exekuce na invalidní důchod, si udělal dluhy sám. Do toho ale vstoupila ministryně Marksová, která poukázala na absurditu případu, v němž člověk dluží pár tisíc, ale skrze exekutorskou mašinérii musí splatit 140 tisíc.
Práci nám vzali cizinci, hřímal host ve studiu
Jiránek má za to, že by stát měl lidi naučit, jak by měli správně hospodařit, platit za vodu, za plyn a podobně. "Jsou lidi, kteří radši zaplatí internet, než by platili za bydlení. A obce nebo majitelé domů nemohou dlouhodobě sponzorovat tyto lidi, pro které je přednější zábava," rozprávěl Jiránek, bývalý známý starosta Kladna. Podle pana Šimečka by si také lidé měli soustavně zvyšovat kvalifikaci, aby se udrželi na trhu práce. Tomu se ale vysmál další z lidí ve studiu. "Víte, kde je problém? Že tu žijí cizinci, kteří nám tu práci vzali,“ zesiloval ve studiu hlas host. "Vám tu práci dají, protože jste bílý,“ pokračoval ve slovní palbě ve studiu.
Paní sedící poblíž muže, jenž si stěžoval na cizince, vyzvala ministryni Marksovou, aby šla bydlet na sídliště Janov v Litvínově, aby věděla, co to je žít s nepřizpůsobivými. Lidé by prý měli dostávat dávky za to, že chtějí bydlet vedle nepřizpůsobivých.
Jiránek k tomu poznamenal, že obce pak musí hradit finanční náklady spojené s vyšším počtem strážníků v ulicích, se zničenými lavičkami v ghettech a podobně. Ministryně Marksová k tomu přidala i nápady vlády. Podle jejího názoru je třeba zapojit více policii i sociální pracovníky. "Ale my především ta ghetta musíme rozptýlit,“ podotkla. Poukázala přitom na to, že svou roli v dnešní situaci hrála i privatizace řady městských služeb a následně i sociálních bytů.
Následně ve studiu vystoupila vdova, která přišla o práci a v tuto chvíli žije na hraně sociální propasti, neboť žije v malém bytě v Praze a majitel po ní chce deset tisíc na měsíc.
Ministryně Marksová v závěru prozradila, jak to bude se sociálními byty. Jako sociální budou moct být určeny obecní byty anebo byty soukromníků, kterým ale budou obce garantovat, že u nich budou bydlet solidní nájemníci. Změnit by se mělo i vyplácení dávek v klasických bytech a na ubytovnách, kde stát ubytovnám dal na dávkách velké peníze, ale na nájemné v klasických bytech stát odmítl přispět, na což poukázal majitel bytů. Ministryně mu dala za pravdu. Nově přijatí pracovníci Úřadu práce budou prý obdobné případy analyzovat.
Z dat ATO - Mediaresearch, která pro ParlamentníListy.cz zpracovala MÉDEA, a. s. ve spolupráci s MÉDEA RESEARCH, k. s. vyplývá, že čtvrteční Máte slovo sledovalo 453 tisíc diváků starších patnácti let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
