Jak vyplývá z přehledu, který shromáždil Parlamentní institut a který shrnuje pravidla pro imunitu, ve většině evropských zemí by prý tak vstřícný výklad, jaký použil v českém případu Nejvyšší soud, ústava neumožňovala. Informuje o tom server Aktuálně.cz.
Soudci zrušili obvinění poslanců, protože se na ně podle jejich názoru vztahuje imunita, která poslance trvale chrání za to, co řeknou či podniknou ve Sněmovně nebo při výkonu své poslanecké funkce. Přinejmenším to prý vysvětlují v úryvcích svého verdiktu, které byly publikovány. Aktálně.cz vysvětluje, že tento druh imunity, nazývaný také "neodpovědnost" nebo "indemnita", se zpravidla nedá zrušit ani hlasováním samotné sněmovny.
Ústavy jednotlivých států také různě popisují, co imunita neodpovědnosti chrání
Nejčastěji jsou prý chráněny vyslovené názory (výroky, vyjádření) a zároveň hlasování. Čtyři státy, konkrétně Finsko, Polsko, Švédsko a Velká Británie, volí formulaci, která chrání kromě názorů také "jednání" včetně hlasování. Všechny z nich ovšem patří k výjimečným zemím, kde ústava umožňuje zrušit imunitu neodpovědnosti a vydat poslance ke stíhání také za činnost ve sněmovně, i když souvisí s výkonem jejich mandátu.
Česká ústava chrání kromě hlasování také "projevy". Tento obrat využívají i další země, například Dánsko, Holandsko. Lotyšsko, Lucembursko a Portugalsko. Soudci přitom tvrdí, že projev nejsou pouze slova, která poslanec pronese v plénu nebo výboru sněmovny. "Za projev učiněný v Poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností."
Přitom v Česku není možné poslance stíhat jako ve všech ostatních zemích, kde imunita jednání také chrání, uzavírá Aktuálně.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr