Většinu členů Rusnokova kabinetu zatím neznáme

27.06.2013 7:28

Jiří Rusnok sestavuje svou vládu odborníků. S jejím složením chce být hotov do čtrnácti dnů. Ministryní spravedlnosti ve v jeho vládě bude bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD). Je tak druhou oficiálně oznámenou členkou tvořícího se kabinetu. Už v úterý kývl na nabídku vést vnitro Martin Pecina. Server iHned.cz si všímá dalších osobností, jejichž jména jsou v souvislosti s Rusnokovým kabinetem skloňována.

Většinu členů Rusnokova kabinetu zatím neznáme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem

Ministrem zemědělství by se podle serveru iHned.cz mohl stát prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (53). Je zároveň člen dozorčí rady Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Od srpna 2002 do října 2006 byl náměstkem, později prvním náměstkem ministra zemědělství. Jeho otec byl komunistickým ministrem zemědělství v 80. letech.

Možný ministr práce a sociálních věcí je prý Jaroslav Ungerman (61). Makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů. V minulosti působil jako poradce Jiřího Rusnoka na Ministerstvu průmyslu, jeho nástupce Milana Urbana nebo expremiéra Vladimíra Špidly. V době vlády ČSSD zasedal v orgánech v Sokolovské uhelné či Unipetrolu.

Přestože Jiří Rusnok včera v ČT uvedl, že žádný ze zatím jím oslovených, není členem SPOZ, spekuluje se o Miroslavu Grégrovi (83). Ten by podle informací iHned.cz mohl být v Rusnokově kabinetu ministrem průmyslu a obchodu. Byl jím již ve vládě Miloše Zemana v letech 1998 až 2002. Za jeho působení se rozhodlo o dostavbě Temelína nebo o vzniku energetického gigantu ČEZ jeho spojením s distribučními společnostmi. Grégr je dlouholetý sympatizant současného prezidenta, připisují se mu zásluhy za jeho návrat do politiky. Je členem SPOZ.

Jména případných členů nového kabinetu jsou veřejnosti známá

V souvislosti s postem ministra dopravy se mluví o Petru Moosovi (67). Byl již ministrem dopravy ve vládě Josefa Tošovského. Nyní působí jako vysokoškolský učitel a prorektor na ČVUT. Pravděpodobným ministrem zahraničních věcí je podle iHned.cz Jan Kohout (52) z ČSSD. Byl ministrem zahraničí a místopředsedou vlády Jana Fischera. Rusnokovu nabídku nyní zvažuje. Resort Ministerstva pro místní rozvoj by mohl vést Rostislav Vondruška (52). Resort již vedl ve vládě Jana Fischera od května 2009 do července 2010. Předtím byl od listopadu 2004 ředitelem České centrály cestovního ruchu - CzechTourismu. Do funkce se po vládním angažmá vrátil a ředitelem je dodnes. Ve funkci ministra obrany by podle zdrojů iHned.cz mohl pokračovat Vlastimil Picek (56). I další jména nejsou veřejnosti neznámá. Na Ministerstvo školství by prý mohla přijít Miroslava Kopicová (61). Ministerstvo vedla jako nestraník již v prvním Topolánkově kabinetu od září do ledna 2007. S funkcí ministra školství je nyní také spojováno jméno Eduarda Zemana (65).

Ministrem zdravotnictví by mohl být Dryml nebo Emmerová

V souvislosti s postem ministra zdravotnictví se mluví hned o čtyřech kandidátech. O senátorovi Vladimíru Drymlovi (61), dále o prezidentu České lékařské komory Milanovi Kubkovi (45) nebo Lubomíru Nečasovi (58). Ten je od loňského podzimu náměstek zlínského hejtmana za SPOZ, na starosti má zdravotnictví. Vystudoval všeobecné lékařství, specializoval se na sportovní lékařství. Ministryní zdravotnictví by prý mohla být také Milada Emmerová (68). První česká hejtmanka již jednou resort zdravotnictví už vedla, a to mezi lety 2004 a 2005, kdy byl premiérem Stanislav Gross a Jiří Paroubek. K Zemanovi má blízko, v krajských volbách v roce 2012 chtěla kandidovat za SPOZ.


 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…