Viděli jste? ČT dehonestovala Zemana během projevu na Albertově, upozorňuje analytik Žantovský

18.11.2015 17:53

17. LISTOPAD V MÉDIÍCH Česká televize fungovala v den státního svátku 17. listopadu ve vysílání svého zpravodajského programu ČT24 podle mediálního analytika Petra Žantovského jako vždy, tedy špatně. Znovu jen potvrdila, že vede trvalou kampaň proti prezidentu Miloši Zemanovi, na výběru hostů opakovaně prokázala, že není demokratickým médiem, protože v ní může vystoupit pouze ten, koho připustí tamní cenzura.

Viděli jste? ČT dehonestovala Zemana během projevu na Albertově, upozorňuje analytik Žantovský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Dění po celé zemi ve výroční den 17. listopadu se Česká televize věnovala nepřetržitě po celý den na svém zpravodajském programu ČT24 a velkou pozornost věnovala projevu prezidenta Miloše Zemana na Albertově. V komentářích pozvaných hostů se však vystoupení hlavy státu žádného uznání nedostalo. „To, že ČT24 soustavně vede kampaň proti prezidentu Zemanovi, je zřejmé každému, kdo ji sleduje, už delší dobu, a z této tradice nevybočila ani 17. listopadu. Začíná to volbou hostů, zvou si skutečně pouze Zemanovy odpůrce, protože dobře vědí, co od nich mohou čekat, o čem a jak budou mluvit, jaký názor vyjádří. Česká televize si tak každou minutou svého vysílání podepisuje svůj vlastní ortel, protože nevysílá pro lidi, kteří si ji platí, ale vysílá pro nějaké těžko definovatelné zájmy. Každopádně se ty zájmy neslučují s tím, co si myslí většina,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

 

Pro svůj názor má jednoduché a těžko vyvratitelné odůvodnění. „Když to vezmu opravdu jenom aritmeticky, tak existuje průzkum, když už se orientuju jen na téma migrantů, že téměř osmdesát procent populace se staví proti té z Německa řízené imigraci těch lidí. A i v dalších průzkumech vycházejí vždy nejméně tři čtvrtiny. Ale já rozhodně nemám pocit, že by Česká televize dávala tříčtvrtinový, dokonce ani padesátiprocentní hlas těmto názorům. Takže pro koho vlastně ta televize vysílá? Ale to není jediná věc. Druhá je, že se vůbec neakcentovalo to podstatné, co Miloš Zeman ve svém projevu řekl. Tedy ta výzva ke vzájemné toleranci, k tomu, aby se nenálepkovali lidé podle toho, co si myslí, nebo co říkají k tomu, či onomu tématu. To je hrozně důležité,“ tvrdí mediální odborník.

V České televizi je téměř zakázané vyslovit větu, že jsme v ohrožení

Poukazuje na to, že od roku 2003, kdy skončil v čele státu Václav Havel a nastoupil do prvního mandátu Václav Klaus, stále někdo klade otázku, jestli je prezident aktivní, nebo aktivistický, nebo jestli zastupuje všechny občany, či jen nějakou užší skupinu svých blízkých a politicky nakloněných. „Ale tady Zeman zcela jasně, i kdybychom si říkali tisíc a jednu výhradu k jeho fungování, překročil všechny mantinely, když ´Pojďme být tolerantní´, protože v této složité době nám nic moc jiného nezbyde. Já to převádím do složitějších větných konstrukcí, ale když převládne intolerance a vzájemná nenávist, tak to rozbije jednotu národního semknutí, kterou teď potřebujeme tak, jak jsme ji možná už od roku 1938 nepotřebovali. Kladu otázku, kterou nepokládá takto explicitně prezident, jestli to náhodou není záměr, aby ta jednota neexistovala, aby tady fungovala pátá kolona a aby naše země byla snadnější kořistí,“ poznamenává Petr Žantovský.

A je jedno, jestli "kořistí" nejprve migrantů a poté někoho jiného, třeba i zpoza Atlantiku, těch teorií může být mnohem víc. „Známe nějaký Kalergiho plán, všichni to sledujeme, studujeme, o co jde a v čí prospěch to tak asi může být, ekonomický nebo geopolitický, to je vedlejší. Teď mluvíme o tom, že jsme v ohrožení. Ale v České televizi je téměř zakázané vyslovit větu, že jsme v ohrožení. Jediný, kdo to tam tu a tam smí říkat, je pan Robejšek a sklidí za to potom nějaká docela ošklivá slova od pana Justa. Kupodivu pana Robejška ještě do České televize pouštějí. Já si to vysvětluji tím, že je to občan zahraniční země, a tudíž tady nikomu ´neleze do zelí´. Tak ho tam pouštějí jako jediného pravidelného zastánce rozumných názorů nebo názoru jedné strany a více jich tam nevídáme. Takže můj souhrnný názor je, že Česká televize fungovala 17. listopadu jako vždy, tedy špatně,“ konstatuje mediální analytik.

Anketa

Bojíte se teroristického útoku na území České republiky?

hlasovalo: 13769 lidí

Co se vám nelíbí, vždyť pluralita je, máte ty svoje internety

Hned po skončení prezidentova projevu na Albertově odstartoval moderátor Daniel Takáč diskusi, zda má Miloš Zeman pravdu, když hovoří o jediné pěstované a povolené pravdě v našich médiích. Historik Jaroslav Šebek namítl, že opoziční hlasy lze přece najít na různých internetových serverech, například na Parlamentních listech. „Tohle je záměrná dezinformace, záměrné shození problému ze stolu, takové ´vždyť tu pluralitu máte, vždyť máte ty svoje internety´. Druhou větou nám ale řeknou, že ti, co jsou na internetu, jsou psychopati, asociálové, rasisti, xenofobové a lidi, kteří mají nedostatečný vztah k pravdě a lásce, která musí zvítězit nad lží a nenávisti. A takhle jsme onálepkováni. To je přesně stará dávná manipulační technika, které se říká etiketizace, neboli rozdávání nálepek,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Ale jindy, když se to hodí, jako třeba po projevu Miloše Zemana, někdo řekne, historik Šebek nebo kdokoli, že tu je zastoupen i protilehlý pól svobody slova. „Ale to není pravda a neměla by to být pravda zejména u České televize. ParlamentníListy.cz nejsou, pokud jsem si všiml, jednostranně zaměřené, když už reaguji na to, co zaznělo ve vysílání ČT24. Jejich jinakost oproti mainstreamovým médiím je v tom, že dávají slovo oběma stranám názoru. Připomenu, co už jsem říkal několikrát, že máme dlouhodobý věcný spor s předsedkyní Akreditační komise paní Dvořákovou. Občas napíšu nebo řeknu něco argumentačně postavené proti ní, vzápětí si paní Dvořáková řekne to svoje. To je správně. Jsem velice rád, že existuje tahle platforma, kde si můžu přečíst názor pana Štětiny i toho, kdo s ním nesouhlasí, názor pana Schwarzenberga i názor někoho, kdo s ním nesouhlasí,“ poukazuje mediální odborník.

Klaďme si neustále otázku, proč si platíme nedemokratická média

Proto je považuje za vrcholně demokratické médium, ale připomíná, že je soukromé. „Takhle demokraticky by se však měla chovat Česká televize i Český rozhlas, protože nejsou soukromé firmy, ale veřejnoprávní média, která si platíme, přičemž taková demokracie v nich neplatí. Nemůže v nich vystoupit každý, když má co říct a říká to kultivovaně. Tam může vystoupit pouze ten, koho připustí tamní cenzura, představovaná nějakými šéfredaktory, editory, vedoucími vydání, redaktory, komentátory, moderátory, nevím, kým vším ještě. Takže to je naopak příklad vrcholně nedemokratických médií. A teď si opravdu klaďme neustále otázku, proč si ta nedemokratická média platíme. A vedle nich musí fungovat některá demokratická média, kterým ještě nasazujeme psí hlavu. Tady je něco nesprávně,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Určitě nepřekvapilo, že prezidentův projev byl v tištěných médiích podroben tvrdé kritice a komentátoři, ať už Alexandr Mitrofanov v Právu nebo Petr Honzejk v Hospodářských novin, se předháněli v tom, z čeho nekalého by mohli hlavu státu obvinit. Druhý jmenovaný se vyznal z toho, že na něj šel z prezidentových slov strach, a jednotku „vojáků v záloze“, kteří přišli na manifestaci Miloše Zemana podpořit, srovnal s Lidovými milicemi. „Já jsem na Albertově nebyl, nemůžu to říct, neprožíval jsem to na vlastní kůži. Tedy na tom letošním Albertově, na tom před šestadvaceti lety jsem byl. Jestli ale něco připomínalo staré časy, tak to byl spíš zásah proti odpůrcům islámu, kteří šli ke Strakově akademii, a výrazy, které jsem slyšel v České televizi ve smyslu ´Rozejděte se, shromáždění nebylo povoleno´ nebo ´musíme se starat o bezpečí občanů´,“ poznamenává mediální analytik.

Zeman je jeden z mála evropských prezidentů, který zastupuje občany své země

Tomu se divit nelze, protože policejní práce má svá pravidla. Kdo si zvolí práci u policie, má nějaké psychologické vyzbrojení, a tedy i motivaci k tomu, proč to jde dělat. „A zjevně mu není proti mysli tu a tam vystupovat proti lidem, kteří projevují na ulici nějaký svůj názor. Patří to k věci, někomu se to líbí, někomu se to nelíbí, já toho nejsem velký příznivec. Párkrát jsem od nich v osmdesátých letech taky dostal přes záda, byl jsem policií v osmdesátém devátém v srpnu držen ve Zbraslavicích u Kolína čtyřiadvacet hodin, takže si velmi dobře pamatuji, jaké metody používala tehdejší policie. A věřím tomu, že podobné metody by dokázala použít i dnes, kdyby dostala takový rozkaz, protože policista se drží rozkazu. A jestliže dostane rozkaz ´rozežeň tu demonstraci´, tak ji rozežene a neptá se dál, protože to není jeho role ptát se, proč ji má rozehnat. Tak ji rozežene silami, jaké má, a podle výcviku, jaký absolvoval,“ konstatuje Petr Žantovský.

Kromě srovnání „vojáků v záloze“ s Lidovými milicemi se s komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem neshoduje ani v názoru, že z prezidentova projevu šel strach. „Já jsem se z toho projevu nebál ničeho. Tedy bál jsem se toho, že se někde najde nějaký ostřelovač a uprostřed projevu ho zruší. To je to, čeho se bojím já soustavně, protože Zeman je jeden z mála evropských prezidentů, který skutečně zastupuje zájmy občanů své země, a ne zájmy oligarchie nebo zájmy nějaké úzce vymezené politické skupiny. Ale už si můžeme všimnout toho, jak se politická mapa Evropy proměňuje, a to počínaje maďarským premiérem Orbánem přes polské volby, budou také ve Francii, kde zcela jistě půjde nahoru Národní fronta paní Le Penové,“ očekává mediální odborník.

Sluníčkáři odkráčí vstříc jasným zítřkům a nám tu budou pochodovat náckové

Proto je přesvědčen, že dynamika, kterou do dění vložili jak islámisté, tak svým způsobem i Evropská unie, se samozřejmě projeví i na politickém uspořádání v Evropě. „A může se stát – a já si to fakt nepřeju – že v některých místech, tipoval bych si Německo, kde ten problém s migranty je největší, nastoupí opět nějaká hnědá síla a vláda pevné ruky, a to se teprve budeme všichni divit. A všichni Honzejkové a všichni mírotvorci a sluníčkáři všech zemí se můžou vzít za ruce a spojit se a odkráčet spolu k jasným zítřkům, kde pravda a láska vítězí. Ale tady budou pochodovat náckové a budou nám přikazovat, jak smíme a nesmíme žít, jak můžeme mluvit a tak dále. To se teprve budeme bát, pana prezidenta Zemana se vskutku bát nemusíme,“ míní Petr Žantovský.

Vedle komentátorů se do prezidenta na sociálních sítích pustil i ministr Jiří Dienstbiera. „Miloš Zeman překročil veškeré meze. Stoupl si na pódium vedle výkvětu současné extrémistické scény a sdělil ´svému´ národu, že fašismus nemá nazývat fašismem, islamofobii islamofobií, rasismus rasismem a xenofobii xenofobií,“ napsal. „Pan Dienstbier je v permanentním střetu zájmů, pan Dienstbier závidí Zemanovi vítězství v prezidentských volbách, rád by se viděl na Hradě. Všechno, co řekne o Zemanovi, je třeba vydělit nejméně stovkou, to je zhruba ten parametr nepravdivosti a závisti, která mluví z pana Dienstbiera. Myslím, že by se pan Dienstbier měl chovat cudně a vůbec se k prezidentovi nevyjadřovat. A pan prezident neřekl nic o tom, že bychom neměli fašismus nazývat fašismem. To jsem neslyšel, jestli to slyšel pan Dienstbier, tak asi poslouchal jiný projev,“ podotýká mediální analytik.

Poněkud pomýlená slova o ukradeném prostoru na Albertově

Rovněž si nevšiml toho, že by Marek Černoch byl výkvětem extrémismu, zato o něm ví, že je to předseda poslaneckého klubu Úsvit - Národní koalice a má své názory. „Naopak to, že byla demonstrace svolána na podporu názorů pana prezidenta, jsem ocenil. Samozřejmě Blok proti islámu by si mohl svolat demonstraci čistě ve svém zájmu a mluvit tam jen o tom, že islám v České republice nechtějí. A bylo by to legitimní, pokud by se tam nedopustili porušení zákona. Ale to, že svolali demonstraci na podporu názorů nejvyššího státního představitele a ústavního činitele, je naprosto správné. A myslím, že věděli dobře, proč to udělali. Tím pádem se vyhnuli všem podezřením jakéhokoli hraní do svých karet,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Zaujal ho i šot z Alberova, který Česká televize zařadila do svého zpravodajství. „Byla tam skupina studentů, které nechtěla ochranka pustit do těch hlídaných prostor. A jeden člověk, tak čtyřicátník, Slovák to byl, tam pronesl větu, která mnou zalomcovala. Parafrázuji, ale řekl to zhruba takhle: ´Oni nám ukradli ten prostor, který patří nám, studentům, k oslavě jejich výročí´. Takže podle něj ´oni ukradli´, pan prezident nebo organizátoři té akce nebo kdo ukradl ten prostor na Albertově. No já jsem si nevšiml, že by ten prostor na Albertově patřil nějakým sluníčkářům, měli by tam vykolíkované své území, měli ho zapsané v katastru nemovitostí a někdo by jim to takhle ukradl,“ přiznává mediální odborník.

Při projevu prezidenta vložila Česká televize do obrazu dehonestující výřez

Místo toho je přesvědčen, že dotyční jen zaspali a na magistrát, kde se hlásí připravovaná shromáždění, zábory ulic a podobné požadavky, prostě přišli pozdě. „Protože se zřejmě domnívali, že mají všechno nárokem. Ale to není nárokem, už není socialismus, nebo ještě není socialismus, i když to tak často vypadá. Tihle lidé by si přáli, aby byl socialismus, ale aby ho řídili oni, aby oni měli všechno nárokem a těm ostatním usypávali jenom podle svého uvážení. A jakmile se někdo svobodně zachová podle zákona, například si zaregistruje prostor pro svou demonstraci dřív, tak je obviněn, že ho ukradl. To si myslím, že celkem přesně vypovídá o mentalitě sluníčkářů,“ domnívá se Petr Žantovský.

Úplně na závěr si nechal glosu k tomu, že v době, kdy ČT24 živě přenášela prezidentův projev z Albertova, běžel ve výřezu ve čtvrtině obrazovky přenos happeningu, na němž byla k vidění figurína Miloše Zemana i červené trenýrky. „Samozřejmě se to nedělá, je to výrazem záměru a přesným opakem toho, co by udělat měli. Nechat prezidenta říct to jeho a pak pokračovat, že se konal také happening, kde visely ve vzduchu červené trenýrky a byly tam figuríny pana prezidenta. To je zcela legitimní sdělení, ti lidé tam byli a ty trenky drželi. Ale dehonestovat hlavu státu tím, že do záběru z projevu vloží takové zesměšňující prvky, to je záměr. A jsme na začátku toho dnešního povídání, že Česká televize vede dlouhodobě kampaň proti hlavě státu a každým svým činem se z toho usvědčuje. Tohle je naprosto typický příklad,“ dodává analytik, jenž přidá další postřehy ve svém pravidelném sobotním Týdnu v médiích.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…