Vídeňské jednání je pro Sýrii nadějí, domnívá se senátor Strnad

14.11.2015 13:09

Jaká pozitiva, ale i negativa nám může přinést zlepšování česko-čínských vztahů a možné vybudování tzv. nové Hedvábné stezky? Nejen o tom jsme hovořili se senátorem a místopředsedou výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jaromírem Strnadem (ČSSD). Zamyslel se i nad vývojem uprchlické krize a nad zapojením Ruska do konfliktu v Sýrii. Již druhé volební období je také starostou Čáslavi, a jak prozradil naší redakci, za rok by chtěl obhájit i mandát senátora. Jak hodnotí své dosavadní působení v horní komoře? A na co nového se mohou těšit občané Čáslavi?

Vídeňské jednání je pro Sýrii nadějí, domnívá se senátor Strnad
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaromír Strnad

Před volbami do Senátu jste v kampani sliboval, že se pokusíte mandát senátora vykonávat trochu jinak, než tomu bylo v minulých obdobích, a pokud to jen trochu půjde, budete pomáhat představitelům obcí a měst s řešením jejich problémů. Nakolik se vám daří tento slib naplnit? A s jakými žádostmi se na vás nejčastěji komunální politici obracejí?

Ano, slíbil jsem před volbami, že se budu snažit pomáhat řešit problémy představitelům samospráv, pokud to bude v mé moci. Musím říci, že se na mě za pět let obrátila velká část starostů či zastupitelů našeho volebního obvodu. Obracejí se na mě samozřejmě i občané. Problémy byly velmi rozmanité – pomoci zajistit finanční prostředky na různé investiční akce, pomoci s opravami komunikací, s budováním infrastruktury v obcích. Obrátil se na mě např. i starosta jedné obce s problémem znečišťování obecní studny místním zemědělským družstvem. Těch problémů bylo skutečně mnoho, ne všechny se samozřejmě podařilo vyřešit. Musím říci, že mi v těchto záležitostech velmi pomohly zkušenosti z komunální politiky. Za velký úspěch považuji např. to, že se podařila najít trasa obchvatu Církvice, tak aby s ní zainteresované obce souhlasily. V současné době je již vydáno územní rozhodnutí na stavbu a pracuje se na dokumentaci pro stavební povolení a je reálné, aby stavba byla v roce 2017 zahájena. Výrazně se posunuly práce spojené se zahájením protipovodňových opatření v Sázavě. Další věc, kterou jsem před volbami sliboval a je hotová, byla rekonstrukce průtahu v Trhovém Štěpánově.

Osobně se mi na tuto otázku špatně odpovídá, měla by být spíše směřována na starosty obcí.

Budete chtít příští rok obhajovat mandát senátora? Proč?

Pokud bude zájem ze strany ČSSD, jsem připraven v roce 2016 opět kandidovat do Senátu PČR.

V Senátu PČR působíte jako místopředseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prezident Miloš Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Někdo říká, že díky prezidentovým cestám a lákání východního kapitálu a investic nabírá česká ekonomika tempo. Kritici ale tvrdí, že nás otáčí na východ. Jaký na to máte názor vy? Jak vidíte jeho východní politiku?

Domnívám se, že prezidentovy kroky v této oblasti jsou v zásadě v souladu se zahraniční politikou vlády. Vládní představitelé se také s prezidentem pravidelně scházejí a o zahraniční politice spolu diskutují. Vláda se od svého vzniku snaží aktivně prosazovat a obhajovat ekonomické zájmy naší země na všech perspektivních teritoriích včetně těch na východ od našich hranic, kde naši podnikatelé vidí příležitosti pro uplatnění svých výrobků, služeb a řešení, podobně jako to dělají i ostatní země Evropské unie, např. Německo nebo Velká Británie. 

Objevují se i názory, že pro nás čínské investice nemají valný smysl, že bychom se měli zaměřit třeba na Jižní Koreu, s níž máme větší obchodní výměnu, apod. Bývá též poukazováno na současné problémy čínské ekonomiky. O co přesně jde a nakolik je to vážné?

Zlepšení vztahů s Čínou je bezesporu velkým úspěchem současné vlády. Nový přístup ČR k Číně již nyní začal nést ovoce v podobě přílivu prvních významných čínských investic a turistů do ČR, čemuž nově napomáhá i přímé letecké spojení mezi Prahou a Pekingem. Došlo také ke zlepšení pozice našich firem na komplikovaném, ale perspektivním čínském trhu. Naše vzájemné ekonomické vztahy se dynamicky rozvíjejí a je zřejmé, že další významné čínské investice budou následovat. Pokud jde o význam čínských investic, podívejme se na nedávnou návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Velké Británii a vřelé přijetí, kterého se mu tam dostalo nejen od čelných britských politiků, ale i královské rodiny. Návštěva čínského prezidenta ve Velké Británii přinesla stvrzení obchodních a investičních kontraktů v celkové hodnotě 40 miliard liber šterlinků. Toto je pro mě konkrétní důkaz toho, že dobré vztahy s Čínou se vyplatí a čínské investice mají velký význam. Co se týká Jižní Koreje, máte pravdu, že je pro naši ekonomiku velice významná a patří v ČR mezi největší zahraniční investory. Proto také v rámci české proexportní politiky patří a nadále bude patřit mezi prioritní země.

Co se týká současných problémů Číny, podle některých ekonomů čeká Čínu především přerod z exportního modelu hospodářství a velkých investic na model založený na domácí spotřebě. Aktuálně dochází také k určitému přehřátí ekonomiky a problémům na akciových trzích. V případě, že by to Čína nezvládla, by to bylo vážné pro celou globální ekonomiku. Domnívám se však, že Čína by měla současnou situaci zvládnout, jelikož již v minulosti prokázala, že je díky stále především centrálně řízené ekonomice schopna velice efektivně a rychle řešit krizové situace. 

Do jaké míry je podle vás reálný plán na vybudování tzv. nové Hedvábné stezky, tedy vysokokapacitního železničního spojení Číny se západní Evropou? A co všechno nám jako Česku, přes které by trať měla vést, to může přinést?

Nová Hedvábná stezka není jen o budování železničního spojení a jiné infrastruktury. Jde o dlouhodobou a komplexní čínskou iniciativu propojení Asie s Evropou a Afrikou a o podporu vzájemné spolupráce zemí podél této stezky. Iniciativa chce využít a rozšířit současné mechanismy spolupráce, měla by vycházet z tržních principů a bude kromě budování infrastruktury zaměřena zejména na oblast politické koordinace, obchodu a investic, finanční integrace a mezilidské výměny. Jsme na začátku a v tuto chvíli asi nelze konkrétně odpovědět, kdy a jak se podaří realizovat jednotlivé prioritní oblasti a co to přinese.

Uplynulo už více než půl roku od počátku uprchlického exodu, který se začal bezprostředně dotýkat i Česka. Obrovský příliv imigrantů do Evropy ale zatím neustává. Kdo nebo co zde podle vás selhává?

Uprchlická krize je skutečně vážná a v počtu imigrantů v historii EU zcela bezprecedentní. Osobně si myslím, že Evropa v jejím řešení selhává, což vede ke zmatkům, zhoršování vztahů mezi některými členskými státy EU a k posilování extremistů. Jednotlivé státy při řešení krize dál improvizují, což oslabuje celou Evropu. Běženci jsou pak nuceni reagovat na situaci, která se mění ze dne na den, což vše ještě vyostřuje. Evropští politici by však měli v zájmu občanů tuto situaci aktivně řešit. Domnívám se, že na unijní úrovni je třeba se shodnout na realistickém řešení současné krize, což skutečně není jednoduché, a ne se jen navzájem obviňovat z nesolidárnosti a sobectví.

A jak se díváte na zásahy Ruska v Sýrii? Považujete zapojení Ruska do války v Sýrii za šťastné řešení? Získá, nebo naopak ztratí v ní Vladimir Putin „body“ a dá se tato válka vůbec vyhrát? Není to odreagování společnosti od problematiky Krymu a východní Ukrajiny?

Myslím si, že mnoho států včetně západních přispělo svou chybnou politikou ke kritickému stavu, ve kterém se dnes Sýrie nachází. V Sýrii mají své zájmy Spojené státy americké, Saúdská Arábie stejně jako Ruská federace nebo Írán. Pro skutečné řešení složité syrské situace je ale nezbytné, aby spolu klíčové mocnosti začaly vážně hovořit. Jako o naději pro Sýrii se dá mluvit o nedávném vídeňském jednání, kterého se zúčastnili zástupci sedmnácti států včetně Ruska a Íránu, aby hledali řešení této krize. Pozitivní je, že všechny tyto země, i blízkovýchodní rivalové Írán a Saúdská Arábie, se zavázaly podpořit nezávislou a sekulární Sýrii, zachovat státní instituce, chránit práva všech Syřanů, zajistit přístup k humanitární pomoci a rovněž pokusit se porazit Islámský stát. Jednání budou dále probíhat. Přejme si, aby skutečně přispěla k vyřešení syrské krize.

Pokud se zaměřme na vaši práci v Čáslavi, kde působíte od roku 2010 jako starosta. Řekl jste, že se společně se všemi ostatními zastupiteli snažíte posouvat podobu města stále dál. Máte tak i nějakou dlouhodobější vizi, co je třeba ve městě udělat či změnit? A prozradíte nám ji?

Dali jsme si před lety s mými kolegy cíl budovat postupně Čáslav tak, aby byla hezkým prostředím pro život. Snažíme se, aby ve městě měli občané dostatečné kulturní zázemí – v letošním roce jsme zrekonstruovali taneční sál při hotelu Grand. Příští rok budeme pokračovat v rekonstrukci samotného hotelu. Některé stavební opravy proběhnou i v našem Dusíkově divadle.

Chceme také, aby občané měli srovnatelné sportovní zázemí s ostatními městy. Proto jsme se pustili do výstavby zimního stadionu. Do budoucna se bude pracovat na přípravě výstavby víceúčelové sportovní haly hlavně na míčové hry.

V oblasti bytové politiky si myslím, že se již v minulosti udělal velký kus práce. V současné době se pracuje na projektové dokumentaci na rekonstrukci ubytovny v bývalých Žižkových kasárnách. Zde by mělo být vybudováno přibližně 40 malometrážních bytů, které v našem městě chybějí.

V příštím roce chceme zahájit rekonstrukci komunikací a venkovních prostor v Městské nemocnici. Tím by byla de facto dokončena dlouholetá celková rekonstrukce nemocničního areálu.

Máme zpracovaný dlouhodobý plán rekonstrukcí komunikací ve městě, který se nám daří plnit.

Pracujeme na přípravě projektu revitalizace městské zeleně. Plánů do budoucna máme poměrně dost a musíme hlavně pracovat na finančním zajištění zmiňovaných akcí.

Co nového čeká Čáslav ještě do konce roku?

Těšíme se na slavnostní otevření tanečního sálu. Dále se těšíme, že si budeme moci již zabruslit na nově vybudovaném kluzišti. Pracujeme na vánoční výzdobě, tak aby od první adventní neděle byla atmosféra ve městě opravdu vánoční.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

8:15 „Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

O tom, co skutečně přináší schválený migrační pakt diskutovali v pořadu Události, komentáře zástupci…