Virus a navíc válka: Zemřete, varuje Erdogan. Přesuny jednotek. Houfování nepřátel

09.09.2020 9:32

Turecko se s Řeckem už jednou střetlo, když na začátku tohoto roku turecký prezident Recep Tayyip Erdogan povolil stavidla a do Řecka opět začali přes hranice proudit migranti. Nyní se však možná schyluje k něčemu horšímu a napětí mezi Řeckem a Tureckem setrvale roste. Co víc, v bublajícím konfliktu jsou zainteresováni nejen členové EU, ale také státy Blízkého východu. A podle posledních zpráv už dochází k přesunům vojenské techniky.

Virus a navíc válka: Zemřete, varuje Erdogan. Přesuny jednotek. Houfování nepřátel
Foto: Repro Mapy.cz
Popisek: Ostrov Kypr
reklama

Jak píší Financial Times, spor se vede o ložiska zemního plynu. Tato ložiska jsou sporná, protože Řecko a Turecko (obě země jsou členy NATO – pozn. red.) stále nejsou ve shodě v otázce, jak jsou na moři určeny hranice. Jak znalci zeměpisu vědí, poblíž Turecka se nachází velké množství řeckých ostrovů jako Lesbos, Samos či Rhodos, jež dle Řeků mají své výsostné vody, dle Turků jsou hranice jiné. Navíc Turecko odmítá podepsat dohodu OSN, podle které se tyto spory obyčejně řeší.

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 9.9.2020)

37%
hlasovalo: 24129 lidí

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 9.9.2020)

37%
hlasovalo: 24129 lidí
Dalším kamenem úrazu je Kypr. Kypr je de facto rozdělen na dvě části, jižní řeckou a severní tureckou. Ovšem severní turecká část je uznána pouze Tureckem, nikoliv mezinárodním společenstvím. Oficiální vláda Kypru je tedy dle většiny zúčastněných ve sporu ta řecká. A tato řecká vláda také uděluje licence na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu těžařským společnostem. S tím ovšem Ankara nesouhlasí, podle ní by jižní část Kypru neměla smět dražit práva na těžbu, dokud z těchto dražeb nebudou mít svůj podíl i kyperští Turci.

V roce 2015 Egypt objevil poblíž svého pobřeží ložisko Zohr, což Středozemní moře dostalo do hledáčku těžařských společností. Od roku 2017 z tohoto ložiska masivně profituje italská společnost Eni. První kyperské objevy plynových ložisek pocházejí z roku 2011, další ložiska byla nalezena v letech 2018 a 2019. Většina z nich se nachází mezi Izraelem, Egyptem a Kyprem. Oblasti, které prozkoumávají Turci, zatím žádné zásoby plynu neskýtají.

Financial TImes dále uvádějí, že tato ložiska vytvořila přinejmenším zvláštní spojenectví. Izrael, palestinská samospráva, Jordán, Egypt, Řecko, Kypr a Itálie založili svou vlastní organizaci, která je přirovnávána ke kartelu OPEC, ale týká se pouze východního Středomoří. O členství požádala už i Francie. Turecko není členem, neboť má spory jak s Řeckem, tak s Egyptem a turecký ministr zahraničí už si postěžoval, že se ostatní země snaží Ankaru vyloučit.

I konflikt v Libyi je významným dílem této skládačky. Zatímco Turecko masivně podporuje vládu v Tripolisu, země jako Rusko, Egypt, Spojené arabské emiráty a Francie podporují ‚vzbouřeneckého generála‘ Chalífu Haftara. Ankara Libyi podpořila i vojensky, což zvrátilo situaci, ve které se doposud zdálo, že Haftar bude vítězný. A Libye se s Tureckem dohodla také na nové podobě námořních hranic, což rozezlilo Řecko a pravděpodobně zkomplikuje výstavbu plynovodu do Evropy.

V konfliktu absentují Spojené státy. Ty se vyjádřily, že by si přály diplomatické řešení, ovšem ve snahách zabránit vojenskému konfliktu mezi Řeckem a Tureckem se neangažují. Dle Financial Times tedy tento úkol padá na bedra Evropské unie. V té ovšem zatím shoda nepanuje. Většina států si prý přeje dialog a deeskalaci, protože s Tureckem spolupracuje ekonomicky i v otázce migrace. V červenci a v srpnu se o navázání dialogu snažilo Německo, ale tyto pokusy ustaly, když Řecko podepsalo námořní dohodu s Egyptem, což rozhořčilo pro změnu Turky.

Řecko a Kypr na EU tlačí, aby vůči Turecku zaujala tvrdší postoj včetně sankcí. A k jejich požadavkům se pomalu přidává i Francie, jež má s Tureckem spory kvůli Libyi.

Jak píše katarská televize Al Jazeera, Erdogan se konfrontační rétoriky nebojí. „Buď porozumí jazyku politiky a diplomacie, nebo je čeká bolestná zkušenost na bitevním poli,“ prohlásil v sobotu na řeckou adresu. „Pochopí, že Turecko má politickou, ekonomickou i vojenskou sílu na to, aby roztrhalo nemorální mapy a dokumenty, které mu byly vnuceny,“ dodal s tím, že Ankara je podle něj připravena na jakoukoliv eventualitu. Podle některých tureckým médií už Turecko na hranici s Řeckem přesunuje vojenskou techniku, dle jedné zprávy se zatím jedná o 40 tanků/obrněných transportérů. Nejmenovaný armádní činitel prohlásil, že se jedná o rutinní záležitost, která nemá s napětím nic společného.

Na moři pak před měsícem Turecko vyslalo výzkumnou loď Oruc Reis v doprovodu dalších bitevních lodí do oblasti mezi Kyprem a Krétou. Vzhledem k tomu, že mise Oruc Reis (hledání ložisek – pozn. red.) byla třikrát prodloužena, Řecko reagovalo uspořádáním námořního cvičení ve spolupráci s ostatními zeměmi EU a Spojenými arabskými emiráty. Ankara tvrdí, že si Řecko osobuje nespravedlivý podíl zdrojů nacházejících se v moři a že má plné právo v oblasti vrtat. A k roztržkám a simulovaným soubojům dochází i mezi stíhačkami Řecka a Turecka.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Toto patří k Rusku, předčítal Zaorálek ve sněmovně. Historik je v šoku: On je ministr kultury? Totální xenofobie

23:07 Toto patří k Rusku, předčítal Zaorálek ve sněmovně. Historik je v šoku: On je ministr kultury? Totální xenofobie

Dnes bylo ve Sněmovně opět parno. Projednával se mimo jiné bod informace vlády ke kauze Vrbětice. Mi…