Premiér Bohuslav Sobotka pozval svoje protějšky ze zemí Visegrádské čtyřky, aby v pátek v Praze společně prodiskutovali celou krizi, řekl Sobotkův mluvčí. Výsledkem pravděpodobně bude utvoření nekompromisního postoje, se kterým země půjdou na mimořádné setkání ministrů vnitra EU, které nastane 14. září.
Maďarsko, které funguje jako východní výspa schengenského prostoru, se stalo tranzitní zemí pro desítky tisíc uprchlíků nejen ze zemí Blízkého východu, kteří přes něj proudí do západní Evropy. Maďarsko reagovalo postavením plotu podél svých hranic se Srbskem.
Středoevropané odmítli návrhy Bruselu na přijetí závazných kvót, které by umožnily přerozdělení žadatelů o azyl do celé Evropy. Návrhy na dobrovolné přijetí uprchlíků jsou však zcela nedostatečné.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil jejich postoj za „skandální“. Německá kancléřka Angela Merkelová se vyjádřila, že pokud se Evropa nedohodne na přerozdělení uprchlíků, je budoucnost Schengenu nejistá. Slovenský premiér Fico řekl, že závazné kvóty nepřichází v úvahu.
„Důrazně odmítáme jakékoliv kvóty... pokud přijmeme mechanismus na automatické přerozdělování migrantů, jednoho dne se probudíme a budeme tu mít 100 000 lidí z arabského světa; a to je problém, který bych na Slovensku mít nechtěl,“ řekl Fico během tiskové konference.
„Jsme připraveni udělat, co bude v rámci možností třeba pro lidi, kteří potřebují pomoc, ne však pro ekonomické migranty,“ dodal Fico.
Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že bychom měli kvóty odmítnout a místo toho posílit ochranu hranic, jelikož EU to nedokázala. „Česká republika by se měla postarat o vlastní hranice, vyhostit všechny ilegální migranty... i použít armádu, když bude třeba,“ řekl Zeman.
Fico se vyjádřil, že by se Evropa měla soustředit na příčiny krize, a kritizoval Západní podporu opozičním skupinám v Sýrii a Libyi s tím, že právě takto Západ pohání občanské války a tím i přesun takového množství lidí.
Většina migrantů, kteří dorazí do Maďarska, chtějí dále na západ do bohatších zemí, jako je například Německo, které letos očekává příliv 800 000 uprchlíků.
Rakousko, další oblíbená destinace, zpřísnilo v pondělí kontroly na hranicích poté, co policie našla dodávku s ostatky 71 lidí, údajně syrských uprchlíků.
Slovenskem, které leží na sever od hlavní uprchlické dopravní tepny, která vede Maďarskem, zatím projíždí jen naprosté minimum uprchlíků oproti Maďarsku a v současnosti vyřizuje teprve 109 žádostí o azyl.
V současnosti se však nejsilnější hlasy bojující o znovuzavedení kvót ozývají právě z úst Angely Merkelové, která nedávno pozvala všechny syrské uprchlíky do Německa. O společné azylové politice se bude jednat právě na mimořádném setkání představitelů zemí EU 14. září. Podpořil ji i švédský ministr spravedlnosti a migrace Morgan Johansson, který na adresu mimořádného setkání řekl následující: „Jedná se o problém, kterému Švédsko čelilo prakticky samo, ale čím dál tím víc je znát, že se vůči němu musíme postavit společně. Doufám, že si to uvědomí více zemí," uvedl server The Local.se
Psali jsme:
autor: spa
