Zejména v rozvojových zemích má zvláštní ochrana pracovníků v cizí domácnosti své opodstatnění, uvedla vláda. Podle ní ale s ohledem na českou vnitrostátní praxi není otázka práce v cizí domácnosti "natolik významná", aby kvůli ní bylo třeba úmluvu ratifikovat. Zástupci vlády při schvalování úmluvy na loňském zasedání organizace zaujali zdrženlivý postoj.
Úmluva vznikla kvůli Jižní Americe a Asii
Úmluva se má podle vlády vztahovat vedle služebnictva také na zahradníky, kuchaře, řidiče nebo tajemníky a správce. Má jim zaručit stejná základní pracovní práva, která mají ostatní pracující například ve firmách. Od práva na rozumnou pracovní dobu přes délku odpočinku po ochranu zdraví při práci a právo na minimální mzdu.
Rozdíl mezi českým právem a úmluvou je podle vlády v podstatě jen v posuzování doby mimo pracoviště, po kterou je pracovník pouze připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Podle českého práva je placena jen jako pracovní pohotovost, ne jako výkon práce. Změna podle úmluvy by znamenala vytvoření specifické kategorie zaměstnanců, uvedla vláda. Problémem by podle ní byla také kontrola pracovních podmínek zaměstnanců v obydlí zaměstnavatele kvůli právu na ochranu soukromí.
Mezinárodní organizace práce podle údajů ze 117 zemí odhaduje, že ve světě v cizí domácnosti pracuje přibližně 53 milionů lidí. S neregistrovanými pracovníky by to mohlo být až 100 milionů. Úmluva vznikla kvůli excesům zejména v jižní Asii a Latinské Americe, nejohroženější skupinou bývají ženy a migranti. Podle kabinetu bylo nicméně ke konci loňského roku v Česku evidováno jen 49 z téměř 218.000 zahraničních pracovníků, na které by se úmluva vztahovala.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
