Chruščovová připomíná, že všichni nejhlasitější kritici prezidenta Putina byli postupně odstraněni. Jmenuje novinářku Politkovskou, jež byla v roce 2006 zastřelena ve výtahu. Bývalý agent KGB Alexandr Litviněnko zemřel v londýnském exilu po otravě poloniem. V roce 2009 zemřel ve vazbě právník zabývající se bojem proti korupci Sergej Magnitskij. „Vražda opozičního politika Borise Němcova by tedy neměla nikoho překvapit. V každém případě by se měli konečně probudit ti Rusové, kteří doposud takovou zvůli a bezpráví tolerovali,“ vyzývá profesorka z newyorské univerzity a poukazuje na plány Němcova zveřejnit důkazy o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině.

„Ale i tak je nepravděpodobné, že by jeho vraždu osobně nařídil Putin. Pozice ruského prezidenta je neotřesitelná a popularita u obyčejných Rusů dosahuje 86 %. Zatímco Němcov byl pro své kritické názory na ruskou agresi na sousední Ukrajině brán jako zrádce národa,“ připouští Chruščovová. Za zneklidňující ovšem považuje fakt, že na vyšetřování bude osobně dohlížet Putin. „Můžeme si být jistí, že vražda Němcova bude označena za spiknutí CIA nebo ukrajinských tajných služeb. Kreml si pro ospravedlnění svých kroků dokáže vymyslet cokoli,“ konstatuje Chruščovová a zmiňuje vyšetřování smrti Stalinova konkurenta Sergeje Kirova v roce 1934. „Jeho vraždu provedla NKVD na rozkaz Stalina. Vyšetřování mu ovšem dalo příležitost vypořádat se i s dalšími svými odpůrci,“ píše Chruščovová.