Podle Chruščovové se i dnes řídí Rusové starým příslovím, které říká, že car má vždy pravdu. „Ať už šlo o cara, sovětského komisaře nebo nyní o prezidenta Vladimira Putina, Rusové vždy považovali a považují své vůdce za neomylné. V rozporu s logikou jsou navíc Rusové ochotni vydržet rozmary těch největších despotů, protože se obávají, že může přijít ještě něco horšího,“ vysvětluje profesorka z univerzity v New Yorku. Rusové dle jejího názoru požadují vládu silné ruky a v případě potřeby jsou vždy ochotni se za svého vůdce postavit. Ať už je jakýkoli. „To ostatně vidíme v současnosti i na vysoké podpoře Putina,“ dodává Chruščovová.
Demonstrace desítek tisíc Moskvanů po zavraždění Němcova proto sama nepřeceňuje a zmiňuje průzkumy veřejného mínění realizované jen několik dní před jeho smrtí. „Vyplynulo z nich, že pouze 15 % populace sympatizuje s opozicí, zatímco 68 % se v této otázce vyjádřilo negativně. Přes polovina dotazovaných navíc odpověděla, že Rusko se dle jejich názoru pod Putinovým vedením vydalo správným směrem. Pouhých 12 % Rusů se domnívá, že by měli protestovat proti Putinovi na demonstracích. Zbytek považuje za nejdůležitější, že se jejich prezident dokáže postavit Západu. Věří totiž, že Spojené státy a NATO chtějí vidět Rusko na kolenou,“ informuje vnučka bývalého sovětského vůdce.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Pro obyčejné Rusy je podle Chruščovové těžké si přiznat, že po rozpadu Sovětského svazu jejich země ztratila své velmocenské postavení. „Rusové taktéž věří, že mají vzhledem k historii plné právo ovlivňovat dění na Ukrajině. Obyčejní lidé jistě mohou považovat smrt Němcova za smutnou událost. Mnoho z nich však tvrdí, že v konečném důsledku jej mají na svědomí kritici Kremlu, kteří nenávistně prezentuji Kreml v tom nejhorším světle,“ píše Chruščovová a podrobně vysvětluje nechuť Rusů k účasti na demonstracích proti systému. „I přes poměrně mohutné demonstrace před třemi a čtyřmi lety mají v sobě Rusové zakořeněnou úctu ke svým vůdcům a rovněž nacionalismus a opovržení Západem. Ruský car Alexander III. vládnoucí v 19. století ostatně prohlásil, že Rusko má jen dva spojence, kterými je armáda a námořnictvo,“ zmiňuje profesorka.
„Podobný postoj zastávali i komunističtí vůdci Sovětského svazu Vladimir Iljič Lenin a Josef Stalin. Oba neprodyšně uzavřeli hranice své země ve snaze omezit vliv Západu. Stalin opakovaně odstraňoval své politické oponenty tím, že je obvinil ze spolupráce se Západem. Běžná rivalita s ostatními státy je pro Rusy nepřijatelná. Když se podvědomě necítí být nejlepšími, obviňují ostatní z toho, že jim nepřejí úspěch a záměrně je brzdí,“ píše Chruščovová a tvrdí, že v jedné věci se bývalý ruský vicepremiér Němcov přece jenom mýlil. „Nenávidět cizince nás Putin nenaučil. Úzkoprsý nacionalismus a bigotní vlastenectví v sobě nosíme už odnedávna,“ konstatuje autorka textu.
„Právě z těchto důvodů nebudou desítky tisíc demonstrantů, kteří vyšli do ulic, aby vzdali úctu Borisi Němcovovi, pro Kreml představovat žádnou vážnou hrozbu. Putinův režim má stále k dispozici miliony věrných příznivců, kteří stojí za prezidentem, poslušně nenávidí Západ a varují před tím, že změna režimu by mohla zemi uvrhnout do chaosu,“ uzavírá Chruščovová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
