Ústavní soud v úterý zamítl stížnost skupiny senátorů na termín sněmovních voleb. Další nález – ohledně zrušení tří částí volebního zákona – bude zveřejněn ve středu. Podle informací ze serveru Novinky.cz se měl Ústavní soud shodnout na tom, že je protiústavní výpočet rozdělení mandátů tzv. d’Hondtovou metodou. Senátoři tvrdí, že znevýhodňuje malé strany v menších volebních krajích. A ústavní soudci měli souhlasit.
„Můžu říct pouze to, že plénum se při projednávání zpravodajské smlouvy většinově shodlo na protiústavnosti platné úpravy – tím myslíme porušení ústavního principu rovnosti hlasů – a takříkajíc se zaseklo na otázce, zda neodložit účinnost výroku právě s ohledem na to, že prezident republiky již termín voleb vyhlásil,“ poznamenal k tomu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Není tak jasné, zda Parlament bude nucen urychleně měnit zákon ještě pro letošní sněmovní volby.
Do celé věci také zasáhl prezident Miloš Zeman, který včera zaslal Ústavnímu soudu dopis. Domnívá se totiž, že by vzhledem k vyhlášenému termínu voleb do Poslanecké sněmovny, a tedy již probíhající volební kampani, nebylo ústavně zodpovědné, kdyby soud zasahoval do probíhajícího volebního procesu.
Zeman svůj list Ústavnímu soudu zdůvodňuje tím, že je jako hlava státu zodpovědná za ústavní stabilitu České republiky. Zároveň dodává, že si je vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně ji respektuje. Reaguje tak na návrh skupiny senátorů z roku 2017 na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny.
„V situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona, bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona. Nemusím zvláště zdůrazňovat, že volební zákon je organickým zákonem podle čl. 40 Ústavy ČR, a tudíž by musela být nalezena shoda jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu. Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení,“ zmínil Zeman ve svém listu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
