Prvním tématem nedělní Partie televize Prima byla havárie ruského vojenského letounu s dvaceti lidmi na palubě, který začal hořet poté, co při přistání sjel z ranveje. Ministr obrany Vondra konstatoval, že se jednalo o monitorovací letoun typu Antonov, který byl zapojený do mise Open Skies. Po krátkém exkurzu do vzájemných smluv s Ruskem přešla diskuse na aktuální téma zadržení Davida Ratha. Tomu předcházela ještě část, kdy ministr Vondra ukázal divákům maketu bomby, kterou byl před sedmdesáti lety spáchán atentát na prominentního nacistu Reinharda Heydricha. "To se divím, že to vaší ochrance nevadilo," poznamenal moderátor Punčochář.
"Rozumím Miroslavě Němcově, že dbá na důstojnost průběhu sněmovních schůzí," komentoval posléze Vondra fakt, že ústecký soud dovolil vazebně stíhanému Davidu Rathovi vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny. "Osobně bych se přiklonil k tomu, aby se jednalo neveřejně," dodal Vondra. "Ona by měla vystupovat více jako zástupkyně Parlamentu a ne jako členka ODS," kontroval Hamáček. Podle něj je důležité, aby Rathovi nebyla upřena žádná práva. Oba se však shodli na tom, že uvedené vystoupení může poškodit dobré jméno sněmovny a že k celé věci je nutné "vzít rozum do hrsti" a čekat na orgány činné v trestním řízení.
Jan Hamáček ovšem jednoznačně zdůraznil, že stejným metrem není měřeno všem. "Jakoby tady byly dvě policie a dvoje státní zastupitelství. V kauze Promopro byly zakázány domovní prohlídky a podobně. Kdyby na tuto kauzu bylo také nasazeno sto policistů, pokud by byly použity prostorové odposlechy, možná by to také vypadalo jinak a několik lidí by už ve vládě nesedělo," dodal.
"Vyjadřovat se k hodnocení je velice těžké," říká pro ParlamentníListy.cz analytik Břetislav Polách. "V první části to bylo taková procházka, něco se začalo dít až ve chvíli, kdy Hamáček postavil Rathovu kauzu do kontrastu s Vondrovým Promoprem. To bylo evidentní, jak to ministru Vondrovi není příjemné, ale vyhnul se tomu elegantně. Odmítnul slovo korupce, řekl, že to nejde srovnávat a že veškeré informace má pouze z médií. Podle něho to je zkrátka něco jiného," poznamenává analytik. "I přesto je zajímavé vidět, jak málo se Alexandr Vondra pouští s někým do křížku. Padlo hned několik obvinění, ale on, pokud nebyl vyzván, nic neřekl. To mi přišlo pozoruhodné, ale chápu to, že nechce oživovat něco, co je mu nepříjemné."
Oba hosté rovněž uvedli, že doufají v nezávislost justičních orgánů a také policie. "Mají poměrně slušné výsledky i jinde," řekl Vondra. "Kéž by se tak dělo i jinde," oponoval Hamáček. Vondra tyto úspěchy přičítá dobrému vedení ministra vnitra Jana Kubiceho. Ten prý do ničeho nezasahuje a nic nezjišťuje, proto policie funguje, jak má. "Takto to je v pořádku," doplnil Vondra.
"Nezáživné, suché, mdlé, uspávající," popisuje své další pocity k nedělní Partii Břetislav Polách. "Zástupce ČSSD byl hodně nehybný, neměl žádné informace ani "drby", které mohl vytáhnout a o nich debatovat. Jen tlumočil názor strany, který zazněl mnohokrát. Alexandr Vondra byl úplně v klidu, jelikož se v podstatě celou dobu nedostal pod tlak. Oba byli průměrní, řekl bych. Moderátor Jan Punčochář měl navíc problém oba sladit, protože oni se vzájemně nedoplňovali, ani se nepřekřikovali. Takové celé mdlé, jak jsem řekl," uzavírá Polách.
Stalo se
K poslednímu setkání Vondry a Hamáčka došlo 7. října loňského roku. Analytik Břetislav Polách k vzájemné debatě jednoznačně řekl: "Čekal jsem, že se obejmou. Opravdu jsem to čekal. Protože ona to nebyla žádná ostrá debata plná protiargumentů. Jak jsem řekl před chvilkou, bylo to takové hezké povídání o něčem, čemu nikdo nerozumí. A když, tak jen promile národa. Kupovat stíhačky za miliardy, další letouny na převoz taky za miliardy a přitom mít tak gigantický schodek státního rozpočtu... Mediálně zajímavé je snad jen, že to ani hostům nepřišlo zvláštní. Že tento stát je zadlužený na generace dopředu, ale jediným předmětem vlastně bylo další zadlužování. Protože skutečnost, kde se budou brát peníze na nákupy, jsem neslyšel." Od té doby bylo o ministru obrany slyšet jen minimálně, o Janu Hamáčkovi prakticky vůbec.
V sobotu večer ovšem právě zástupce ODS poslal do naší redakce text, který připomíná, že před sedmdesáti lety, přesně 27. května 1942, byl v Praze parašutisty z řad československé zahraniční armády proveden útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
"Význam atentátu pro obhájení pozice Československa na straně vítězných mocností byl klíčový. Jeho cílem byl jeden z největších nacistických zločinců, architekt holokaustu z konference ve Wannsee. Heydrich se nijak netajil svými plány na likvidaci českého národa a s jejich realizací v praxi započal hned po svém příjezdu do Prahy v září 1941. Uvěznil předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše, který spolupracoval s odbojem, a zahájil popravy českých vojenských a občanských elit. A právě v reakci na toto bezuzdné vraždění se zrodila myšlenka na atentát, jenž byl chápán jako spravedlivá odplata za zločiny nacistů, kterým měl zároveň ukázat, že se nebojíme a vracíme ránu za ránu. Byl to právě Moravec, kdo prosazoval spektakulární útok na "velkou rybu"– Heydricha nebo K. H. Franka," poznamenal ve svém textu Vondra (více k atentátu ZDE).
Se jménem Alexandra Vondry byl před několika dny spjat také výzkum agentury SANEP. Ta se zaměřila na důvěryhodnost jednotlivých členů Nečasova kabinetu. Zatímco na prvním místě i nadále zůstává Jiří Pospíšil s téměř 40 procenty důvěry respondentu, na opačném pólu se krčí právě Vondra, získal 10,9 procenta.
"Pozici nejméně důvěryhodného člena vlády převzal po bývalém ministrovi školství Josefu Dobešovi Alexandr Vondra, který stojí v čele ministerstva obrany. Alexandr Vondra pak získal pouze 10,9 kladných hlasů, což je o 4 procentní body méně než v únorovém šetření společnosti SANEP. Nynější ministr obrany tak bezpochyby stále doplácí na fakt, že jeho jméno figuruje v kauze extrémně předražené zakázky pro firmu Promopro v době českého předsednictví EU. V kauze Promopro pak v dubnu tohoto roku bylo obviněno 10 lidí," cituje SANEP (více ZDE).
Aktuálně:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
