Českým internetem proletěla kampaň „Už nikdy fronty na banány“, která připomněla, že po čtyřicet let, kdy této zemi vládli komunisté, lidé stávali fronty na banány, na mandarinky, ale také neúměrně dlouhou dobu čekali i na auta a na přidělení bytu.

V rámci této kampaně herci David Vávra a Milan Šteindler, kteří v 90. letech 20. století spoluutvářeli satirický pořad Česká soda, rozdávali v úterý ve stanici metra Muzeum banány s heslem „Už nikdy fronty na banány“.

Jenže u části mladých lidí herci narazili.

„Tohle krásně ilustruje ten mezigenerační rozdíl. Zatímco pro Šteindlera jsou banány symbolem svobody a revoluce, my ostatní vidíme neutěšené pracovní podmínky na plantážích, násilné rozhánění snah o vytvoření odborů, a to jen proto, aby se Evropan nažral exotiky," napsala ke kampani na Twitteru slečna Mahulena, která se představuje jako „kočičí máma“.

Kriticky se ale vyjadřuje i k Zeleným.

„Jediný, co mě na Zelených sere, je jejich vztah k jádru. Na druhou stranu díky hysterii rakouských zelených děláme každoroční brigády sběru borůvek kolem Temelína (měříme neexistující kontaminaci) a máme pak spoustu materiálu na dusíkovou zmrzlinu,“ poznamenala.

Se svou troškou do mlýna přispěl do diskuse i brněnský právník Tomáš Tyl. Mladou slečnu nešetřil.

„Až to tihle vezmou do tlapek, to bude šupec! Já dodneška netušil, že banán je i dnes symbolem něčeho zlýho. Teda, kromě toho, že je to občas levnější než brambory a navíc - já teda banány nerad, protože jsem jich přežranej ještě z 90. let. Ale měl bych zlepšováček - co kdybychom z té Afriky nedováželi nic? Už ani ty banány! Myslím, že by to Africe i těmhle pirátským revolucionářům strašně pomohlo. Pomohlo by to určitě i Šteindlerovi, protože ten taky zamrzl v devadesátkách. A možná bych i já zas dostal chuť na banány - žeru, žeru a najednou koukám, já zotročuju, já zotročuju!“ vypálil Tyl.