Polský Ústavní soud se postavil choutkám EU spočívajícím v plíživém rozšiřování kompetencí zasahujících do skladby národního energetického mixu. Ponecháme-li stranou některé nadále rezonující kontroverze spojené s fungováním či personálním obsazením polského Ústavního soudu - jeho aktuální verdikt rozhodně nelze smést ze stolu spolu s prostým opáčením o „zpolitizovaném polském ÚS a nelegitimitě jeho rozhodování”.

Vezmeme-li v potaz ustanovení článku 194 SFEU, z něhož vyplývá, že některé oblasti energetické politiky podléhají sdílené pravomoci, a je tudíž zachováno „právo každého členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií,” je diskuze o zjevné snaze EU o rozšiřování její působnosti a pravomocí (nejen) v energetické politice mající poměrně nezpochybnitelný vliv na národní energetický mix té či oné země EU nepochybně legitimní a potřebná.