Rozhovor rozdmýchaly izraelské letecké útoky z 13. června 2025 na íránská jaderná zařízení a vojenské vůdce, které měly zastavit údajné jaderné ambice Teheránu. Íránská odvetná raketová palba a Trumpův příspěvek na Truth Social, chlubící se „úplnou kontrolou nad íránským nebem“, podnítily obavy z vojenské angažovanosti USA. Tato vyhlídka rozdělila MAGA na intervencionisty, vedené Cruzem, a izolacionisty, zastávané Carlsonem, který považuje války na Blízkém východě za zradu Trumpovy protiválečné platformy.

Carlson zahájil debatu výslechem Cruzova jestřábího postoje a zaměřil se na základní fakta. „Jaká je populace Íránu, Tede?“ zeptal se přímo. Když Cruz zaváhal a přiznal, „Tenhle údaj nemám z hlavy,“ Carlson zaútočil: „Jste senátor, co tlačí na svržení vlády, a nevíte o té zemi vůbec nic!“ Tato výměna, která na platformě X získala za pár hodin 15 milionů zhlédnutí, vykreslila Cruze jako nepřipraveného. Cruz to odbyl jako hloupou hru na chytáky a přešel k obhajobě svržení režimu v Íránu, když prohlásil: „Írán stojí za plány na atentáty na prezidenta Trumpa, Mikea Pompea a Johna Boltona. Jsou jasnou a aktuální hrozbou.“

Cruzovo tvrzení, že „dnes provádíme vojenské útoky“, vyvolalo překvapení, což Carlsonovi umožnilo vyzvat ho: „Říkáte, že USA jsou právě teď ve válce s Íránem? Protože Bílý dům tvrdí, že ne.“ Cruz ustoupil a upřesnil: „Myslím tím, že podporujeme izraelské operace, sami bomby neshazujeme.“ Carlson, neoblomný, varoval: „Na slovech záleží, Tede. Jste senátor. Lidé naslouchají tomu, co říkáte, a riskujete válku, kterou nepotřebujeme.“

Debata o Íránu zakrývala hlubší ideologický střet. Carlson, v souladu s izolacionisty jako Steve Bannon, vykreslil podporu USA Izraeli jako podřízení se zahraniční lobby a opakovaně se dotazoval na Cruzovy vazby na Americký výbor pro veřejné záležitosti Izraele (AIPAC). „Proč má AIPAC takový vliv na naši politiku?“ naléhal. Cruz, rozzuřený, obvinil Carlsona z překročení hranice: „Naznačujete, že Židé tahají za nitky, Tuckere. To je odporný stereotyp.“ Carlson odsekl: „Nehrajte kartu antisemitismu, abyste se vyhnul otázce. Hanba vám.“

Cruz se pokusil Carlsona marginalizovat a v pořadu Verdict with Ted Cruz svým posluchačům řekl: „Tucker se zbláznil, kryje íránské atentátníky a lísá se k Putinovi.“ Tvrdil: „Na 80 % věcí se shodneme, ale v zahraniční politice je úplně šílený.“ Cruzova kampaň na X to zesílila, sdílela memy zesměšňující Carlsona, podpořená senátními republikány, kteří chtějí omezit jeho vliv.

Carlson však oslovil válkou unavenou základnu. Jeho „chyták“ na Cruzově neznalosti Íránu našel ohlas u voličů MAGA, skeptických vůči intervencím. Průzkum Economist/YouGov z 13.–16. června ukázal, že pouze 23 % republikánů podporuje vojenskou angažovanost USA v konfliktu Izrael-Írán, což odpovídá Carlsonovu volání: „Proč riskujeme americké životy kvůli dalšímu chaosu na Blízkém východě?“ Jeho neúnavné otázky, i když teatrální, odrážely širší protiválečné nálady, oslovující jak puristy MAGA, tak překvapivé spojence, jako jsou progresivní holubice.

Trumpův nejasný postoj tento spor živí. Jeho požadavek na Truth Social po „bezpodmínečné kapitulaci Íránu“ je v rozporu s popíráním přímé angažovanosti USA. Veřejně nazval Carlsona „šíleným“, ale podle Trumpových slov přijal jeho soukromou omluvu za ostrá slova. Cruz se opřel o Trumpovu jestřábí rétoriku a na X napsal: „Prezident má pravdu: Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň.“ Carlson však v pořádal varoval: „Trump kandidoval s příslibem ukončit války, ne je začít. Nenechte neokonzervativce, aby ho unášeli.“

Důsledky prohloubily pnutí v MAGA. Na sociálních sítích někteří vychvalovali Carlsona za to, že pokořil Cruze, zatímco Cruz obvinil Carlsona ze zrady Trumpa. Jestřábi jako Laura Loomer podporují Cruze, zatímco izolacionisté jako Bannon varují, že válka by mohla vykolejit Trumpovu domácí agendu, jako hromadné deportace či boj s korupcí. Rozkol zkouší Trumpovu schopnost sjednotit roztříštěnou základnu.

Střet Cruze a Carlsona odhaluje rozpory MAGA. Carlsonův izolacionismus, zakořeněný v nedůvěře k elitám, naráží na Cruzovu evangelikální vizi boje proti Íránu jako „existenční hrozby Americe“, jak to formuloval. Oba se hlásí ke sloganu „Amerika na prvním místě“, ale jejich představy se rozcházejí. Carlson oslovuje základnu unavenou válkou, zatímco Cruzova rétorika strachu, posílená neověřenými tvrzeními o atentátech, šíří strach.