Všichni ministři financí vně eurozóny nám závidí, že v ní jsme. Češi, Maďaři, Poláci... Slovenský europoslanec přednášel, jak skvělé je být v tvrdém jádru EU

„Poslední komentář k britským volbám a Brexitu je, že britský černý humor se stal oficiální britskou politikou,“ uvedl na začátek setkání s novináři europoslanec Ivan Štefanec. Situace je tam podle něj chaotická. „Poslední rok se jen divíme. Brity nikdo nevyhání. Rozhodli se odejít, ale rok čekáme na jejich pozici. Cíl jednání mají skončit do roku 2019, což je stále s otazníkem. Je třeba projít přes 20 000 legislativních aktů a není to jednoduché. Už jen takové „drobnosti“, které se schválily téměř nedávno. Například roamingové poplatky a volání. I to bude součást jednání s Brity, jestli chtějí zůstat na společném trhu a dodržovat tato pravidla.“

Co bude, až jich bude méně. Eur…

Štefanec, který je významným slovenským ekonomem, dále uvedl: „Máme zájem, aby se podmínky pro naše lidi nezhoršily, aby Slováci, kterých je v Británii 100 000 a všech občanů přes tři milióny, aby měli stále přístup k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, aby mohli být ošetřeni v případě potřeby, aby měli stejná práva. To je naše priorita. Naše priorita je také zachovat pracovní místa na Slovensku, protože více než pět procent slovenské obchodní bilance jde do Velké Británie. Každé omezení by znamenalo ohrožení zaměstnanosti na Slovensku. Máme zájem o co nejlepší přiblížení současnému stavu nebo jeho zachování , ale míč je na britské straně. Britové musí do roku 2019, do plánovaného skončení vyjednávání, zaplatit 60 miliard eur. To bude velké téma na jednáních.“

Jde o jejich poplatky podle současných pravidel. Všem je podle Štefance jasné, že rozpočet EU po roce 2020 bude menší, ale snahou je udržet programy, které jsou klíčové pro budoucnost, aby byly stejně financované. „Snížený bude rozpočet o Velkou Británii, která je druhým největším přispěvatelem. Máme zájem zachovat výši rozpočtu. Tedy aby se zvýšily příspěvky přispěvatelů, a to bude velké politické téma. Nikdo samozřejmě nechce platit více. Vzhledem k vývoji na Slovensku, kdy stále více hospodářsky rosteme a budeme se přibližovat 75procentnímu limitu, což je předpoklad pro čerpání limitů. Je reálné předpokládat, že prostředků z EU bude po roce 2020 na Slovensku méně. Na to se musíme připravit. Vyčlenit ze státního rozpočtu to, co jsme používaly z eurobondů – školy, nemocnice, silnice, digitální infrastrukturu. I to je velké téma. V nejbližších dnech budeme v Europarlamentu řešit rozpočet na léta 2020 až 2027.“ Podle Štefance potřebujeme projekty, které půjdou dále dopředu, například Erasmus, to je vzdělávání a zkušenosti pro studenty v zahraničí, což je podle něj velmi užitečný a úspěšný program. Je třeba dopracovávat také energetickou unii.

Brexit bolí všechny, aneb populismem do slepé uličky

Poté se dostal k problematice Brexitu: „Faktem je, že se občané Británie rozhodli vystoupit z EU, ale premiérka má nyní menší mandát. Je vidět, že ani Cameronovi, ani Mayové spekulace nevyšla, když se domnívali, že si posílí svůj mandát. Vždyť se vědělo, že Brexit bude bolet. Lidé vycítí spekulaci. A nikdo není jasnovidcem. Británie za rok nepřišla s žádným návrhem, jen nechtějí dát peníze. Ale neřekli, co chtějí. Je jasné, že Brexit nikomu nepomůže a každého oslabí. Víme, že oslabí Unii, ale ještě více na to doplatí Británie. Ona potřebuje více Unii než naopak.“ Poučení z Brexitu je podle slovenského europoslance, který pracuje v evropském Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, takové, že populismus je cesta do slepé uličky. „Ti, kteří navedli Británii na Brexit, pak utekli, nepřebrali zodpovědnost. Myslím Farage, který odstoupil ze své pozice, dementoval, že to, co bylo v kampani, nebyla pravda. Je to poučení pro ostatní. Potřebujeme reálnou politiku, reálné řešení, ale ne populisty.“

Volby se dají vyhrát i proevropskou rétorikou

Druhé poučení pro něj je, že Brexit jako by semkl Unii k sobě. „Jako by si všichni uvědomili, jaká je integrace křehká a že musíme spolupracovat. Ano, může se to rozsypat. Kdo si myslel před rokem a půl, že Britové budou chtít odejít. Kdo si myslel, že Američané budou mít prezidenta, který vede svůj stát do izolace a nikoliv spolupráce. Změn je prostě mnoho. Unie je ve vývoji, je jiná, než do jaké jsme vstoupili a bude za pár let jiná. Toto je unikátní společenství, které se mění a je na nás, abychom jej rozvíjeli. Mám pocit, že si všichni uvědomili, jak je potřebná spolupráce. I ti euroskeptici, země jako je Holandsko nebo Dánsko, chtějí jít více dopředu,“ byl optimistický Štefanec. „Zanedlouho budou volby v Německu. Je tam proevropská pravice i levice, takže víme, že to tam dopadne pro Unii dobře. Dají se vyhrát volby na proevropských tématech? Dají. To je poučení i pro středoevropské politiky, kteří v poslední době jako by se od Unie odkláněli. Maďarsko, Polsko, částečně Česká republika i Slovensko. Otevřeně říkáme, že náš premiér Fico něco jiného říká v Bruselu a něco jiného u nás doma. Říká, že je proti kvótám a přitom pro ně v Bruselu hlasuje. Hraje takovou dvojitou rovinu.“

Být či nebýt v „tvrdém jádru“

Co je jádro EU? V tom prý Slovensko je! „Proto, že jsme v eurozóně, můžeme ovlivňovat věci a máme větší kompetence než ti, kteří nejsou v eurozóně,“ vysvětloval Štefanec. „Například ministři financí eurozóny se setkají jeden den. Druhý den se pak potkají všichni ministři financí EU. Ale opakují jen to, co si dohodli v rámci eurozóny. Všichni ministři financí vně eurozóny nám závidí, že tam jsme. Češi, Maďaři, Poláci se nás ptají – jak jste se dohodli? My tedy v jádře jsme. Jde o to se tam udržet. Každý chce takovou integraci, aby byla dobrá pro jeho občany. Je správné být v Schengenu, abychom měli pro naše lidi svobodný pohyb, je dobré být v eurozóně, abychom měli společnou měnu. Otázka je – je to dobré pro lidi? Je dobré mít energetickou unii? Když můžeme mít lacinější energii, tak ano. Je dobrý společný digitální trh, když mohu mít lacinější internet? Ano. Dívejme se na to prakticky. Když zůstaneme v jádru a budeme jej spoluvytvářet, tak budeme mít větší šanci ovlivňovat dopady na naše lidi, než ti, kteří tam nebudou,“ uklidňoval bojácné Ivan Štefanec.

Pochvala do ČR

Pak se podělil o zážitky z návštěvy našeho hlavního města: „V Praze jsem byl příjemně překvapený, jak v České republice rezonuje téma zavedení eura. I vlivem debaty o evropském jádru. Debata o euru začíná i v Česku nabírat na dynamice, i před volbami. Těší mě, že naše lidové proevropské strany – TOP 09, KDU-ČSL se k tomu začínají hlásit.“ Situace v Česku mu prý připomíná situaci na Slovensku před deseti lety. Také bylo euro nepopulární a lidé jej nechtěli. Ale pak byl konsenzus, informační kampaň a nakonec se to povedlo. „Jaké bude jádro, to ještě nikdo přesně neví. Vždyť se ještě nedohodli Němci s Francouzi na pravidlech řízení eurozóny, protože každý z nich má jinou představu.“ Osobně jsou mu bližší německé představy, abychom si za své dluhy zodpovídali sami. Abychom nepřelévali společnými fondy nezodpovědnost jedné země do druhé. To budeme moci ovlivňovat, jen pokud v tom jádru budeme,“ zdůraznil Štefanec.

„Dotace jsou nesmyslné a naši slovenští farmáři si právem stěžují, že dostávají méně. Cesta je jen ke snižování dotací. Na zvyšování už nikdo nemá,“ podotkl slovenský europoslanec. „Angličané byli vždy čistými přispěvateli.Kromě toho, že se změní rozpočty, začnou boje v agenturách. Možná, že jste zachytili boje o agenturu pro léky, protože snad kromě čtyř zemí to chce každý. To je tisíc zaměstnanců a velké výdaje, takže to dané zemi určitě pomůže, když tam bude mít takovouto instituci.“

Podle Štefance jen dvě země nemusí zavézt euro. „Ti si vydupali výjimku. To je Velká Británie a Dánsko. Všechny ostatní se zavázaly euro přijmout a je na nich, kdy jej přijmou. Británie byla vždy většinou euroskeptičtější a britská libra byla vždy součástí národní identity. I tím, že Londýn je finanční centrum světa. Po Brexitu je toto ohroženo a některé banky již přesouvají své lidi na kontinent. To, že Británie vždy hledala takové třešničky na dortu, nebyl pro ostatní dobrý příklad. Pravidla by měla platit pro všechny,“ konstatoval.

Nespoléhat na Spojené státy

I když Británie odejde z EU, nezmizí z evropské mapy a nevystupuje z NATO. „Naše obrana je zabezpečená. V kolektivní obraně stále zůstáváme spojenci. Vždy bude obchod proudit, otázka je jen do jaké míry. Je důležité, aby Británie byla naším spojencem nejen ve vojenských, ale i obchodních dohodách, a co se týká budoucnosti i v digitálních technologiích. Čína, Indie, Amerika mají jedna pravidla a my máme 28 pravidel. Zájem na sdílení bezpečnostních informací je i zájmem Británie. Jsme přece obrazně řečeno na stejné lodi. Ta společná armáda, to je v teoretické rovině. Vidím ji jako další možnou spolupráci. Musíme vybudovat společnou politiku. Nemáme ani povinnou výměnu bezpečnostních informací, když zločinci běhají volně po Schengenu…. Evropa musí převzít zodpovědnost za svoji obranu, nemůžeme se donekonečna spoléhat na Američany. Realita je taková, že za evropskou bezpečnost dnes platí USA. 75 procent výdajů NATO platí Spojené státy,“ seznámil přítomné s realitou Ivan Štefanec.

Ficovi se nedařilo, aneb nešťastná žaloba

„Premiérovi Ficovi se v čase předsednictví Slovenska v EU nic nepodařilo, co se týká flexibilní solidarity. Žádný slovenský návrh nebyl přijatý a vše bylo shozené ze stolu. V této otázce je Evropa stále rozdělená na východ a západ. Žaloba z Evropské komise na Česko, Maďarsko a Polsko je nešťastná, protože zase přilévá olej do ohně a zas jenom rozděluje. Úvahy o finančních postizích, ať již jsou to pokuty nebo krácení eurofondů pro země, které nepřijmou povinné přidělování uprchlíků, je velmi nebezpečný nápad, který může ještě více rozdělit Unii,“ varoval v závěru setkání slovenský europoslanec. „Musíme hledat cesty, jak spojit Unii. Středoevropské státy by měly ukázat dobrou vůli, to na jedné straně, ale na druhé straně nelze stále tvrdošíjně trvat na přístupu západoevropských zemí, když vidí, že to nefunguje ani u nich. Povinné rozdělování v Schengenu je nesmysl. Obávám se, že když bude Komise nebo kdokoliv tlačit na finanční kompenzaci, tak může situaci jen zhoršit.“