Vy nevíte, jak ti lidi žijou, to snad není pravda. Pozdě v noci se v ČT strhla hádka

28.04.2016 11:08

O tom, zda se Česká republika stala kolonií, diskutovali v nočním středečním pořadu Souvislosti Jana Pokorného na ČT2 ekonomka Ilona Švihlíková, ekonom a poradce Václava Klause Jiří Weigl, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a expert ČMKOS Pavel Janíčko.

Vy nevíte, jak ti lidi žijou, to snad není pravda. Pozdě v noci se v ČT strhla hádka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Podle Ilony Švihlíkové se Česká republika po roce 1989 začlenila do světové ekonomiky na bázi kolonie. „To, čí kolonie, nedává smysl. V systému globálního kapitalismu nelze označit konkrétní stav. Jsme v pozici závislé ekonomiky. Je to stav, který je neudržitelný,“ myslí si Švihlíková. „Na počátku byla transformace, která byla do určité míry směřována národní cestou. Struktura té ekonomiky nás drží v oblasti nízkých mezd, nízké životní úrovně,“ podotkla. 

„Neformuloval bych to tímto způsobem. Když se bavíme o tom, zda je kolonie vhodný termín, řekl bych, že se spíše stáváme provincií. Provincií soustátí Evropské unie,“ podotkl Weigl s tím, že směr národní cesty byl dle jeho názoru správný. „Transformace byla úspěšná. Ten zvrat k tomu globalizačnímu zapojení té naší ekonomiky do světového hospodářství, sázka na zahraniční kapitál jako hlavní motor rozvoje přišla od levicových vlád. To je netradiční,“ pomyslel si Weigl.

Celý pořad najdete ZDE.

„Po roce 1989 jsme se významně propadli, ve vztahu k západním zemím. Nyní se teprve dostáváme na úroveň, kterou jsme měli. Transformace nám rozhodně nepřispěla ke konvergenci,“ oponoval Janíčko. Ten zároveň uvedl, že Václav Klaus, který za tehdejší transformací mimo jiné stál, byl dobrým žákem jeho oblíbemého Karla Marxe. „Nechci se pouštět s odboráři do takto vypjatých debat, ale úkol té transforamce byl přejít z centrálního plánování ke kapitalismu. Je možné udělat z akvária rybí polévku, ale udělat rybí polévku z akvária nelze. My to však tak měli za úkol udělat. A z té transformační fáze jsme vyšli nejlépe,“ řekl Weigl.

Anketa

Který ministr zahraničí byl nejlepší?

18%
hlasovalo: 3329 lidí

„Pokud paní docentka zpochybňuje význam zahraničních investorů na transformaci, je dobré se podívat na Škodu Auto. Ta kdyby se vydala českou národní cestou, tak by tu nebyla. Zahraniční investor ji zachránil,“ myslí si Špicar. „Je strašně zajímavé, že vždy, když se hovoří, jak jsou dobré zahraniční investice, slyším jen Škoda Auto,“ zasmála se Švihlíková. A došlo ke sporu. Špicar totiž začal vyjmenovávat další společnosti. „Například Foxconn. To není jen hloupá montovna. A takovýchto firem je celá řada,“ sdělil Špicar. 

Vývoj zahraničních investic

„Včera jsem byla na Chrudimsku, kde mi říkali o Foxconnu. Tam se práce přiveze, udělá a odveze. Samozřejmě, že tady jsou nějaké vlaštovky,“ podotkla k tomu Švihlíková. „Chápu vaši nedočkavost, ale já jsem měl možnost sledovat vývoj zahraničních investic. Investoři zpočátku neinvestují do výzkumu, ale do výroby, a až poté přináší dobře kvalifikovanou práci. To lze sledovat na japonských i korejských investicích,“ oponoval Špicar.

„Kapitalismus se nedá vybudovat bez domácích podnikatelů. Nikdo tady neměl kapitál, nikdo nemohl podnikat. V tom byla ta zvláštnost, ta nesmírná složitost celého postupu. To, že se povedlo tímto způsobem zachovat český průmysl, že se povedly zachovat úspory obyvatelstva, a přeci jen jsme zůstali zemí, která má nejvyšší podíl průmyslové výroby na své ekonomice v EU, to je docela jasný důkaz, že útoky a invektivy jsou neopodstatněné,“ řekl k tématu Weigl.

Nadvláda neoliberalismu

Následujícím tématem bylo poté téma světové nadvlády neoliberalismu. „Po vítězství ve studené válce hledal kapitál nějakou ideologii a tou byl neoliberalismus,“ řekl Janíčko.

„Neoliberální koncept byl skutečně sepsán v roce 1989 v tzv. washingtonském konsenzu. Když se podíváte na vyspělé země, jak se transformovaly, tak zjistíte, že se žádná z vyspělých zemí tímto konsenzem neřídila. Tento recept naprosto selhal. Neznám zemi, která by se tímto řídila,“ podotkla Švihlíková.

„Neoliberalismus neselhal,“ oponoval však Janíčko. 

Špicar následně uvedl, že zde není tak špatná situace. Podle něj nůžky mezi nejvíce vydělávajícími a nejméně vydělávajícími nejsou tak rozevřené jako jinde v Evropě. Švihlíková však oponovala, že jsme měli dobré základy. „Mně to trhá srdce. My jsme měli centrální plánovaný průmysl přeci. Ten export se přeci přehodil na druhou stranu,“ začala debata. „My se tady bavíme o strašáku washingtonského konsenzu. To jsou cíle, které ve své podstatě by měl sledovat každý ambiciózní národohospodář, to jest hospodařit bez schodku, mít realistický kurz. Jde asi o deset podmínek,“ podotkl Weigl a vyjádřil souhlas se Špicarem, že jde o téma minulosti, již dávno opuštěné. „Problém nezaměstnanosti nevyplývá z žádného washingtonského konsenzu, to je součástí přeregulovaného evropského kapitalismu, jenž nemá žádné spojitosti s tímto konsenzem,“ reagoval také Weigl.

Diskuse o TTIP i mzdách

A řeč přišla i na TTIP. „Nevím, nečetl jsem, slyším z doslechu různé pohledy. Ale obávám se, že Evropa není dnes ve stavu, kdy je pro ni otevírání se dobré. Evropa není v současné době v takové kondici, aby mohla vyjednávat smlouvu se Spojenými státy,“ myslí si Weigl. Proti TTIP je v určitých ohledech i Švihlíková.

Oproti tomu je pro TTIP Špicar. „Pokud se nedokážeme dohodnout odstranit celní bariéry a spolu obchodovat, budeme ve vleku například Číny,“ podotkl Špicar. 

Pokračovalo se i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. „Zaměstnanec se neobejde bez zaměstnavatele a zaměstnavatel se neobejde bez zaměstnance,“ řekl Špicar. Zároveň dodal, že stát selhal ve vzdělávání a že také zaměstnavatelé velmi často nemohou najít odpovídající pracovní sílu. Švihlíková následně poukázala na nízké platy. „Centrální plánování zničilo vyspělou ekonomiku,“ podotkl Špicar. „Nesvalujte to na centrální ekonomiku,“ dostala se do varu Švihlíková.

„My jsme byli vždy zemí mzdově zdrženlivou,“ podotkl k tématu Weigl. „V Čechách nikdy neexistovaly ani sklony k velkým dluhům. Je tu ochota zaměstnanců takovouto mzdovou politiku přijímat. Hraje to pro zaměstnavatele pozitivní roli, pro zaměstnance méně,“ doplnil Weigl. 

Špicar následně svým výrokem, že lidé jsou asi spokojeni se svými mzdami, neboť se nesdružují v odborech, pobavil především Švihlíkovou. „To snad není pravda,“ povzdechla si. „Běžte si zakládat odbory. Vůbec nevíte, jak ti lidi žijou,“ rozhorlila se vůči Špicarovi Švihlíková. „Já bych nechtěla být vaším zaměstnancem,“ podotkla s tím, že lidé se běžně bojí ozvat, aby nepřišli o práci. „Vy byste měla být zaměstnancem kohokoli,“ podotkl závěrem Špicar.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

22:30 Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

Víte, že konferenci konzervativců Viktora Orbána nebo Nigela Farage zakázal v Bruselu komunální star…