Valenčík ve svém textu uvádí, že nejlepší analýzu ke „kauze Lithium“ přečetl právě od Kunšteka. „Pro minimalizaci škod je nutné jednat rychle a důrazně. Proto by si všichni ‚obhájci‘ Havlíčkovy lumpárny měli uvědomit, že snahou argumentovat tak, aby se lumpárna prosadila, případně bránit akcím, které mohou minimalizovat škody, se přímo a doložitelně podílejí na zvýšení rozsahu škod. A podílejí se vědomě, protože jsou jim příslušné argumenty sděleny a mají rozum, kterým je mohou posoudit,“ zmínil Valenčík s tím, že musí tak počítat s příslušnými právními důsledky svého jednání.
Kunštek se své analýze zaměřuje na podepsané memorandum ministra půmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka s australsko-americkou firmou European Metals Holdings.
„Předně považuji za nutné zdůraznit, že dokud je lithium součástí rudy a je pod zemí, tak je státní,“ zmínil úvodem Kunštek.
„K tomu, aby nějaká firma mohla začít těžit, je poměrně dlouhá a složitá cesta. Na jejím počátku je geologický průzkum. Ten podle zákona o geologických pracích může provádět buď stát, nebo soukromá firma. Stát si k tomuto účelu zřídil Českou geologickou službu. Což je ve své podstatě úřad. Ten sám průzkumné práce většinou neprovádí, ale zadává je firmám. Buď státním, jako je třeba zbytkový státní podnik Diamo, nebo soukromým, které splňují všechny požadavky na odbornou způsobilost. V Česku existuje několik soukromých firem zabývajících se geologickým průzkumem. Mezi nejznámější patří GEOtest, který byl založen jako koncernový podnik ještě v době ČSSR,“ jmenuje Kunštek.
Poznamenává také to, že na rozdíl od průzkumných prací na stanovení dobývacího prostoru a povolení k těžbě právní nárok neexistuje. „Zjištění informací o tom, co se skrývá pod zemí, je jedním z veřejných zájmů, které zákon stanoví. Mimo jiné z bezpečnostních a národohospodářských důvodů. Při jeho uplatňování lze dokonce ukládat určité povinnosti a omezení. Včetně omezení vlastníků – např. pozemků, na nichž má průzkum probíhat – strpět práce spojené s průzkumem. Samozřejmě za náhradu,“ dodal.
Při stanovování dobývacího prostoru se pak podle jeho slov těžaři stanoví oblast, v níž smí těžit. „A to trojrozměrně – tedy pozemky, pod nimiž může ‚kutat‘, a hloubka, do které smí při těžbě zajít. Stanoví se mu rovněž, co smí v lokalitě těžit. Zákon připouští možnost vyhlášení jednoho dobývacího prostoru na více ložisek. Stejně jako rozdělení prostoru mezi dva těžaře. Z nichž jeden těží např. zlato a jiný wolfram. Předtím, než těžební společnost ‚poprvé kopne do země‘, musí mít povolení k hornické činnosti v dobývacím prostoru sestávající z dílčích povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek nerostů podle zákona o hornické činnosti. Souhrnně je lze označit jako těžební licence. Na všechny etapy je nutné předložit projekt, který je schvalován Báňským úřadem,“ sdělil Kunštek.
Ministr Havlíček pak podle jeho názoru neukradl české lithium za biliony korun, jak populisticky tvrdí předseda ANO Andrej Babiš. „Nevydal rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru ani povolení těžit. A ani nemohl – tato pravomoc přísluší Báňskému úřadu. Ten je sice podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu, které Havlíček řídí, ale žádné takové rozhodnutí nevydal ani on. Havlíček se nepodílel se ani na žádných právních úkonech, které těmto rozhodnutím předchází,“ dodal Kunštek se slovy, že Havlíček jen podepsal memorandum, které je čistě z pohledu vnitrostátních zákonů ‚cárem papíru‘.
„Problém však je v tom, že náš právní řád nesestává jen z Ústavy, zákonů a vyhlášek... a přímo aplikovatelných nařízení EU. Součástí našeho právního pořádku jsou i mezinárodní smlouvy, které Parlament ratifikoval. Jednou z nich je i Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi ČR a Austrálií podepsaná v Canbeře 30. září 1993. Existuje značené riziko, že australsko-americká firma využije tento dokument k nátlaku na budoucí vládu, aby rozhodla, že lithiovou rudu nebude těžit český státní podnik Diamo a zpracovávat nějaká česká firma, ale že těžba má být svěřena právě australsko-americké firmě European Metals Holdings Ltd. Firma může vyhrožovat mezinárodní arbitráží s tím, že se bude domáhat náhrady škod za zmařenou investici. Lze čekat, že při tom bude argumentovat, že Havlíčkovo memorandum si investor může vykládat ve smyslu jejího článku 3 Dohody jako povzbuzení investice,“ dodal Kunštek se slovy, že Havlíček vlastně firmě EMH vystavil glejt na vydírání budoucí české vlády.
„Glejt, který sice neopravňuje k těžbě lithia, ale je bianko šekem na ‚výpalné‘ z těžby. V některých zemích jako Čína by za to byl po zrychleném soudním procesu za úsvitu zastřelen. V některých zemích jako Saúdská Arábie by takový ministr byl veřejně nabodnut na kůl. V Česku mu to nehrozí,“ dodal Kunštek.
Původní text ZDE
Ten podle svých slov zjišťoval, jak by bylo možné se vyhnout arbitráži. „Dohoda s Austrálií byla sjednána na 15 let. A lze ji tedy vypovědět s roční výpovědní lhůtou. Problémem však je, že ještě po dobu 15 let od jejího vypovězení jsou chráněny investice učiněné před výpovědí. Tudy cesta nevede. Moc možností poslanci nemají. Mohou Memorandum prohlásit za uzavřené v rozporu se zákonem, protože Havlíček k němu neměl zmocnění od vlády. A jako takové je prohlásit za neplatné od počátku. Ani to však nezabrání firmě tvrdit, že mezi tím (za pár dnů) investovala do přípravných prací několik miliard. Nebo si na ně vzala půjčku. Škodám už úplně zabránit nelze, ale možná je lze omezit. Ale bude to hodně na hraně. A hodně bude závist na arbitrech. A s těmi má ČR zatím jen špatné zkušenosti,“ sdělil Kunštek se slovy, že mimořádná schůze asi bude veřejnou politickou popravou nejstarší české politické strany ČSSD.
„Strana, jejíž představitelé ve vládě spáchali něco takového a která do vlády vyslala takového ministra, si však nic jiného nezaslouží,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
