Vychází ceněná kniha „Evoluce všeho“

27.06.2018 15:40

Matt Ridley, autor Evoluce všeho, přináší nový pohled na všeobecně rozšířenou představu, že svět je celý naplánovaný a že všechno musí být řízeno shora. Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je prý naopak prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti.

Vychází ceněná kniha „Evoluce všeho“
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Gymnázium Jevíčko v Pardubickém kraji
reklama

Autor knihy, Sir Matthew Ridley, vystudoval zoologii a nyní působí jako vědec, popularizátor vědy, organizátor různých vědeckých aktivit a také jako vědecký publicista, především v britském týdeníku The Economist. V češtině mu prozatím vyšly knihy Červená královna: sexualita a vývoj lidské přirozenosti, Původ ctnosti: o evolučních základech a zákonitostech nesobeckého jednání člověka a Genom: životopis lidského druhu v třiadvaceti kapitolách.

Ridley přichází s tím, že nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných přírůstcích, zákonitě a metodou pokusu a omylu - všechno jsou to různé verze biologického principu přirozeného výběru, ať jde o jazyk, trhy, vynálezy, morálku, náboženství nebo internet. Autor myšlenku primární role evoluce podepírá erudovaně zpracovanými doklady z vědy, technologie, ekonomiky, historie, vývojové psychologie, politiky i filozofie.

Pro naše čtenáře přinášíme ukázku z knihy.

Komik Emo Philips jednou zavtipkoval, že za nejúchvatnější orgán svého těla považoval mozek – dokud si neuvědomil, který orgán mu to říká. Jeho bonmot vrhá světlo na absurditu pojmů vlastní já, mysl, vůle, ego nebo duše. To vše jsou do té míry, v níž jde o skutečně existující jevy, pouhé projevy těla, nikoli něco, co je od něj oddělené. My všichni ale mluvíme tak, jako by nějaké vlastní já fyzicky existovalo, jako jakýsi duch ve stroji, nebo, metaforou filozofa Galena Strawsona, jako by ve schránce našeho těla přebývala perla vůle. Představa, podle níž se někde hluboko v naší šedé hmotě uvnitř lebky skrývá jedinečný kousek vlastního já, je nepochybně jen působivá iluze. Jakmile navíc uznáme, že já je součástí našeho těla, je zřejmé, že já naše tělo neřídí o nic víc, než pára řídí konvici. Já je důsledkem myšlení, nikoli jeho příčinou. Myslet si něco jiného znamená předpokládat zázračnou inkarnaci nehmotného ducha

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tan
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Útoky z 11. září: Někdo v USA podivně kšeftoval, říká Jan Schneider. Vážná podezření

13:01 Útoky z 11. září: Někdo v USA podivně kšeftoval, říká Jan Schneider. Vážná podezření

Tématem rozhovoru Martiny Kociánové s bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem byly dezinformace. …