Vydělali spekulanti. Zisk šel do ciziny, uzavřela intervence ČNB Markéta Šichtařová

06.04.2017 14:04

Intervence České národní banky (ČNB) se dneškem staly minulostí. Byly a ještě budou spíš přínosem, nebo spíš přítěží? ptá se v úvodu svého zamyšlení ekonomka Markéta Šichtařová.

Vydělali spekulanti. Zisk šel do ciziny, uzavřela intervence ČNB Markéta Šichtařová
Foto: Archiv MŠ
Popisek: Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová
reklama

Podle jejího názoru měly intervence ČNB pět hlavních vad na kráse: Zaprvé byly nesrozumitelně komunikovány. To znamená, že veřejnost nepochopila, proč k nim došlo. K tomu přispěl i fakt, že intervence byly mediální zkratkou krátce po svém spuštění překřtěny na „zdražování“. A proto na počátku logicky vyvolaly vlnu nevole. A to i přesto, že statistika zpětně neprokázala, že by intervenční režim dosáhl hlavního cíle, který si od něj ČNB slibovala: totiž zvýšení inflace k 2% inflačnímu cíli. Jinými slovy – „zdražování“ se sice nekonalo, přesto v povědomí veřejnosti intervenční režim jako „zdražování“ zůstal zapsaný, uvádí Šichtařová.

Taková negativní nálada podle ní není nikdy pro ekonomiku dobrá. ČNB totiž předpokládala, že slabší koruna podpoří spotřebu – jenomže negativní nálada ve společnosti působí obvykle přesně opačně.

Anketa

Zeman uvažuje o milosti pro Jiřího Kajínka. Co vy na to?

hlasovalo: 8137 lidí

Zadruhé, intervence byly nesmyslně načasované. Když byly zavedeny, tedy koncem roku 2013, se již ekonomika prokazatelně zvedala ze dna. Tedy již byla ve vzestupné fázi, takže intervence coby podpora hospodářského růstu už byly zbytečné, píše dále Šichtařová. Podpora pro růst a pro exportéry přišla podle ní v okamžiku, když už docházelo k růstu spontánně.

Zatřetí, příliš dlouhé trvání intervencí mohlo podle Šichtařové negativně změnit strukturu české ekonomiky. Jde o to, že různé země založily model své konkurenceschopnosti na různých faktorech. Například země jako Švýcarsko či Německo produkují zboží drahé, současně ale považované za kvalitní až luxusní. Tyto země přes vyšší cenu svých produktů nemají problém s prodejem na zahraničních trzích. A při výrobě používají vysoký podíl technologie a mají vysokou přidanou hodnotu. Naproti tomu země jako Čína spoléhají hlavně na méně kvalitní a levné výrobky s vysokým podílem manuální práce. Konkurují tedy nízkou cenou. Tento druhý model bude s příchodem 4. průmyslové revoluce stále méně životaschopný, upozorňuje Šichtařová.

Bohužel ČR podle ní vsadila spíše na tento druhý model a intervence k tomu značně přispěly. V podstatě totiž vmanévrovaly podniky do situace, kdy byly nucené snažit se konkurovat tlakem na nízké mzdy a vůbec na nízké náklady. S intervencemi se tak ekonomika stále víc stávala levnou montovnou, která technologicky zaostává a trpí extrémně nízkými platy.

Začtvrté považuje Šichtařová za nešťastné načasování intervencí. Tak jako intervence přišly příliš pozdě v době, když už nebyly třeba, také jejich konec přichází příliš pozdě v době, kdy se to naopak ekonomice vůbec nehodí. Ve světové ekonomice se totiž naakumulovala řada nerovnováh, finanční trhy jsou přehřáté, jejich stav dlouhodobě připomíná stav před koncem roku 2008, kdy přišla krize. Globální ekonomika jeví známky zpomalování a současně sílí inflace. A do toho je ukončením intervenčního režimu podnikům odebrána podpora. Konec intervencí tedy ztíží podnikům situaci ve chvíli, kdy se opět vnější ekonomické podmínky samy spontánně zhoršují, píše Šichtařová.

A konečně pátý problém je cena intervencí. Není to totiž hra s nulovým součtem pro ČR. Kdyby do celé akce byly zapojeny jen domácí subjekty, náklady a přínosy by se v rámci jedné ekonomiky víceméně vykompenzovaly, uvádí Šichtařová. Takto ale došlo k obrovskému nafouknutí devizových rezerv, které se po skončení intervencí znehodnotí. A rubem ztráty ČNB bude zisk zahraničních spekulantů. Tento zisk tedy nezůstane v české ekonomice, ale odplyne do zahraničí, upozorňuje Šichtařová. Ve své podstatě tak intervence vedly k přerozdělení bohatství od českých domácností zahraničním spekulantům.

Pokud jde o to, jaká budoucnost korunu čeká, domnívá se Šichtařová, že následující hodiny a dny budou poměrně turbulentní.

„Nikoho by neměl překvapit interval 25,00 až 27,50 CZK/EUR pro krátkodobé jednorázové výkyvy.

Tím však neříkáme, že se kurz ustálí ihned na dolním okraji tohoto pásma! Naopak. Po krátkém období turbulentního obchodování se kurz pravděpodobně stabilizuje, podstatně se zúží obchodní pásmo a nastoupí pozvolný a dlouhodobě posilující trend k euru,“ dodává Šichtařová.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vam

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A dost! U Pirátů bouchli do stolu: Babiš je estébák. Sám je migrant a dováží ekonomické migranty do svých drůbežáren!

16:06 A dost! U Pirátů bouchli do stolu: Babiš je estébák. Sám je migrant a dováží ekonomické migranty do svých drůbežáren!

„Zřejmě jeho jediný program je Antipirát. Z tohoto pohledu to ukazuje, že spíše úplně rezignoval na …