Pavel Novotný v rozhovoru pro Info.cz vyjádřil přesvědčení, že ve finále k ozbrojeným akcím nedojde. Situace se mění v rétorice, která je velmi vyostřená. Domnívá se, že může dojít k zástupným bojům mimo území Íránu, v Sýrii nebo v Jemenu, kde mocnosti budou poměřovat síly.
Kdybyste byli poslanci, jak byste příští týden hlasovali o nedůvěře vlády?Anketa
„Měl jsem možnost mluvit s bývalým izraelským premiérem Ehudem Barakem, který si nemyslí, že dojde přímo k velké válce mezi Íránem a USA,“ řekl Novotný a dodal, že podle Barakových slov spíše proběhne nějaký velmi rychlý útok, třeba na jaderné zařízení v Íránu. Novotný se ale přiklání k tomu, že k ničemu nedojde. Válka mezi USA a Íránem by byla velká, významná a dost nebezpečná bitva, do které se málokdo chce pouštět.
John Bolton, bezpečnostní poradce Donalda Trumpa, se skutečnému útoku nebrání, ale podle dostupných informací nemá podporu ministerstva zahraničí USA ani Donalda Trumpa. „A ačkoli je Bolton dost vlivný, nemyslím si, že by dokázal přesvědčit celou americkou administrativu, ministerstva a prezidenta,“ řekl Novotný.
Pokud by k válce přeci jen došlo, neměla by podobu té „klasické války s tanky“. Okamžitě by se přelila do okolních států, přidružené organizace by začaly dělat neplechu v Iráku, Libanonu, Izraeli, kde jaderné zbraně mají. Vznikl by tedy velmi nebezpečný konflikt na Blízkém východě, do kterého by se teoreticky mohly přidat i státy jako Turecko nebo Rusko, což by mělo globální dopad. Podle Novotného však k této situaci nedojde.
Původní rozhovor můžete vidět ZDE:
„Írán má tendence tvářit se jako ochránce všeho šíitského a expandovat do okolních zemí, za což já ho trochu viním,“ řekl Novotný. Írán se snaží posilovat svůj vliv u okolních zemí. To se jim pochopitelně nelíbí, a navíc se USA nebo Saúdská Arábie tuto expanzi snaží zastavit.
Náboženská otázka v tom vždy sehrává roli, je to takový mobilizační faktor. V tomto případě se ale jedná spíše o kulturní nebo etnickou válku. Nevraživost mezi Peršany a Araby je dlouhodobá. O Íránu se říká, že je to jedna z nejvíce ateistických a demokratických zemí muslimského světa vůbec. Ženy chodí v krátkých sukních, milují americká auta a hudbu. „Ta situace je docela podobná tomu, když mě jako dítě vychovávali ke komunismu. Měl jsem k tomu odpor a mladá generace tam to vnímá dost podobně,“ o tom se přesvědčil Novotný během pobytu v Íránu.
Pravda ale je, že režim fungoval tam stejně jako jinde a nebyla to procházka růžovým sadem. „Velký rozdíl vidím v tom, jaká je politická image Íránu, a jaká je image lidí v zemi. To je rozdíl oproti okolním státům, kde se ta arabská kultura a politický vliv více promítají do života běžného lidu.“ říká Novotný.
Peršani se neustále cítí být obětí expanze, je to součástí jejich mentality. Do jisté míry je to opodstatnitelné, na druhou stranu se to stalo součástí vnitrostátní propagandy, která vytváří pocit toho, že je potřeba se před zbytkem světa chránit. Tady už je potřeba zmínit jejich jaderný program. „Írán se tedy do jisté míry jako oběť cítit může, ale současně si za to může sám“ dodal Novotný.
V minulosti Írán dlouhá léta úspěšně vývoj jaderné zbraně tajit, přesto v roce 2015 přistoupil ke smlouvě, kterou se zavázal tyto aktivity omezit. Nezbývá než věřit, že to dodržel, ačkoli existují protichůdné informace. Pravda bude asi někdy mezi. Ačkoli Írán nedávno pohrozil, že bude uran obohacovat a program znovu rozjede, neznamená to nutně, že bude umět udělat jadernou zbraň, a hlavně ji přepravit a použít. Jaká je tedy skutečná hrozba toho, že by se Írán mohl stát jadernou mocností, není podle Novotného úplně jednoznačné.
Fotogalerie: - Hold obráncům mostu
Současným problémem Íránu je ekonomika, jejíž výkon klesá. Nezaměstnanost je vysoká, HDP klesá, ropy se vyváží méně. Uvnitř Íránu existují dva proti sobě stojící tábory. Prvním je vláda prezidenta Hasana Rúháního, který je volen přímo lidem. Je nakloněn spolupráci s okolním světem a má na starost ekonomiku, což je dost nevděčná role. Na druhé straně je náboženský tábor, v jehož čele stojí vůdce Sajjid Alí Chameneí, který zastává konzervativnější hodnoty a globální spolupráci se brání. Jeho vliv je však kvůli komplikovanému systému státu podstatně vyšší, ačkoli není volen lidem, a navíc jeho role v kontextu ekonomických problémů státu posiluje. Rostoucímu vlivu konzervativců přirozeně nepomáhá postavení ženy ve společnosti.
Za označením, že Írán je hlavním problémem regionu, stojí Donald Trump a saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. „Na jedné straně jsou bohaté země Perského zálivu podporované Spojenými státy, na druhé stojí Írán, který má velmi laxní podporu Rusů. Není to tak, že by za každým rozhodnutím Íránu bylo Rusko.“ vysvětluje Novotný.
V souvislosti s útoky na tankery vzniká řada konspiračních teorií. Novotný se domnívá, že šlo o demonstraci síly Íránu. Tím, že zablokoval významný dopravní uzel, kudy proutí pětina ropy do světa, dal najevo, že je kdykoli schopen tento export pozastavit. „Podívejte se, nekérujte do mě. Já jsem chopen vás velice významně ekonomicky poškodit“ – to je signál, který podle Novotného Írán chtěl vyslat.
Podle afgánských úřadů mohlo dojít k obnově Islámského státu. Na severovýchodě země skutečně organizace obnovena byla, ale navzdory obavám USA, že i ze zapadlého kouta Afganistánu je organizace schopna rozšířit se po světě, je Novotný přesvědčen, že jde pouze o lokální záležitost. Mezi teroristickými organizacemi existuje konkurenční boj stejně jako mezi Coca-Colou a Pepsi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
