Vyšetřovatel Čapího hnízda oznámil u Slonkové, že „zvažuje“ odchod od policie. Petr Žantovský varuje před mediální nátlakovou akcí

14.09.2019 5:15

TÝDEN V MÉDIÍCH Tak neuvěřitelně zásadní věc, jakou je případný pád vlády a pokus o převrat v zemi, nelze relativizovat nějakými žvásty uvozenými slovy, že zvažuje odchod od policie. Petr Žantovský tak reaguje na slova vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, která zazněla na serveru Neovlivní. Analytik uvádí na pravou míru i sekernický komentář redaktora Martina Schmarcze, který se pustil do prezidenta Miloše Zemana za to, že se vyslovil pro zpětvzetí uznání Kosova jako samostatného státu. Rozporuje především jeho tvrzení, že nynější hlava státu hrála důležitou roli na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců, a připomíná, že k agresi NATO vůči Srbsku došlo pouhých dvanáct dnů po vstupu Česka do tohoto společenství.

Vyšetřovatel Čapího hnízda oznámil u Slonkové, že „zvažuje“ odchod od policie. Petr Žantovský varuje před mediální nátlakovou akcí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Komentářem Martina Schmarcze „Uznat Kosovo byla chyba. Rozmazávat to po letech je chyba ještě větší“, který vyšel ve středu na Info.cz, začíná Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Pan Schmarcz se v něm otírá o pana prezidenta, který prohlásil, že by bylo dobré vrátit zpět mezinárodní uznání Kosova jako samostatného státu, k němuž došlo v květnu 2008 za vlády Mirka Topolánka. Pan Schmarcz píše v komentáři některé pravdivé věty. Například, že uznávat nový balkánský stát jsme nemuseli, protože z členských států Evropské unie to neučinily Slovensko, Španělsko, Řecko, Rumunsko a Kypr. Také, že Kosovo vyhlásilo samostatnost jednostranně, což je samo o sobě nebezpečný precedent. Dále upozorňuje na to, co každý, kdo tu věc trochu sleduje, ví, že tam byl velký podíl mafiánů, drogových dealerů, teroristů a zločinců všeho druhu. A že to byl stát vzniklý velmi nestandardním způsobem a že naše velmi aktivistické uznání bylo možná zbytečné a opravdu nás k tomu nic nenutilo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Další část textu už se zabývá souvislostmi s Milošem Zemanem, a to tím, že v době, kdy byla oficiálně zahájena občanská válka, byl předsedou vlády. „Ve skutečnosti ta válka vypukla o dva roky dříve, v roce 1997, mezi ozbrojenci z albánské teroristické organizace UÇK a srbskými jednotkami. Pan Schmarcz píše, že Miloš Zeman byl předsedou naší vlády a jako takový schválil operaci NATO Spojenecká síla, která obsahovala mimo jiné ono slavné Havlovo ‚humanitární bombardování‘ Srbska. A tedy že by měl být Miloš Zeman v tuto chvíli spíše zdrženlivý a nepřilévat olej do ohně. Vypadalo by to logicky, kdyby to všechno bylo pravda a kdyby to neříkal pan Schmarcz. Připomněl bych roli pana Schmarcze v televizní krizi v roce 2000, připomněl bych jeho velmi antiklausovské mediální výstupy v průběhu devadesátých let, byl také redaktorem Českého týdeníku a předtím deníku Josefa Kudláčka, kde se bojovalo proti Klausovi o sto šest, a tedy i proti tehdejší ODS, a tak dál a tak dál,“ zmiňuje mediální analytik.

Bývalý Topolánkův mluvčí by měl být v komentářích zdrženlivější

Anketa

Jste pro to, aby ČR zrušila uznání státu Kosovo?

95%
5%
hlasovalo: 16469 lidí
Z toho vyplývá, že Martin Schmarcz rozhodně není nějaký nestranný komentátor bez minulosti. „Oficiální uznání Kosova vyhlásila Topolánkova vláda v roce 2008 za velice aktivního působení Karla Schwarzenberga a ze stranických pozic ODS hlavně Saši Vondry, nicméně Mirek Topolánek jako předseda vlády tomu nijak nebránil. Rád bych připomněl, že v té době byl pan Schmarcz zaměstnán na Úřadu vlády jako šéf tiskového odboru pana premiéra a jednu dobu před nástupem tiskové mluvčí Jany Bartošové byl také sám tiskovým mluvčím. Takže pan Schmarcz rozhodně není politicky nezávislá bezbarvá osoba, a to ani ve věci uznání Kosova. Čili on by také měl, jak doporučuje panu prezidentovi, mlčet, protože byl u toho a měl nějakým způsobem zásobovat své chlebodárce relevantními informacemi. A to zřejmě nečinil, protože došlo k tomu, co jsem právě líčil,“ glosuje Petr Žantovský náhlé procitnutí Martina Schmarcze ve věci Kosova.

Autor ve svém komentáři také tvrdí, že to byl právě Miloš Zeman, kdo hrál důležitou roli „na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců“. „Nuže, já bych připomněl, že Miloš Zeman byl v letech 1984-85, kdy se ustavovaly autonomie mimo jiné také Kosova na území tehdejší Svazové federativní republiky Jugoslávie, zaměstnancem Agrodatu nebo něčeho takového a zcela jistě nemohl být ‚na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců‘, abych citoval pana Schmarcze. Měl by si asi trochu doplnit znalosti historie, protože ve druhé polovině osmdesátých let byl v Kosovu vyhlášen stav autonomie, byl mu přiznán jakýsi albánský Parlament. Ten byl ovšem v roce 1990 rozpuštěn a Kosovo bylo územně rozdělené mezi nově vznikající státy, především tedy Srbsko. Logicky, protože Kosovo bylo po léta jeho národní historický symbol,“ zdůvodňuje mediální odborník.

Havlovo humanitární bombardování mělo údajně zastavit násilí

Z dalších významných dat připomíná, že rozpuštěný albánský Parlament pracoval v ilegalitě, což vyústilo v to, že 22. září 1991 v Kačaniku u Prištiny vyhlásil Kosovo jako nezávislý stát. „V té době byl Miloš Zeman poslancem Federálního shromáždění a ještě ani nebyl předsedou ČSSD. Takže opět nevím, jak mohl hrát důležitou roli na začátku onoho řetězce událostí, jak píše pan Schmarcz. Je otázka, kam si určíme začátek toho řetězce. Ale když k tomu někdo chce psát takový sekernický komentář jako pan Schmarcz, tak by si ty informace asi získat měl. V roce 1996 oficiálně vznikla albánská ozbrojená organizace Kosovská osvobozenecká armáda neboli UÇK, která postupně zahájila ozbrojený teror. Prováděla teroristické útoky proti policejním stanicím, úřadům, institucím a tak dále, přitom její financování probíhalo zejména prostřednictvím organizovaného zločinu v evropských zemích, zejména obchodu s drogami a ‚bílým masem‘,“ přibližuje Petr Žantovský tehdejší dění.

V tom roce byl Miloš Zeman předsedou Poslanecké sněmovny, a to až do roku 1998. „Zase asi těžko mohl sehrát velkou roli na začátku toho řetězce, jak tvrdí pan Schmarcz. Rok poté vypukla v Kosovu občanská válka, jak už jsem zmínil, mezi UÇK a srbskými jednotkami. Bylo zajímavé, že velvyslanec USA pro Balkán Robert Gebard tehdy označil UÇK za „nepochybně teroristickou organizaci“. A zatímco Bělehrad nejprve váhal s ofenzívou proti těm albánským teroristům, tak teprve po tomto prohlášení amerického velvyslance zahájil vojenské akce. V podstatě šlo o to získat kontrolu nad územím, které ovládalo UÇK jakožto teroristická organizace, co se snažila Kosovo etnicky vyčistit od nealbánského obyvatelstva. Takhle bych mohl dál pokračovat v citování dějin, které předcházely onomu březnu 1999, kdy skutečně operace NATO Spojenecká síla zahájila pomoc Kosovu proti Srbsku. Pan prezident Havel to pak komentoval tím ‚humanitárním bombardováním‘, které údajně mělo zastavit násilí a represe proti kosovským Albáncům,“ poukazuje mediální analytik na významného zastánce svrhávání bomb na Srbsko.

Útok na Srbsko začal jen dvanáct dnů po vstupu Česka do NATO

Vojenská operace proti Srbsku trvala od 24. března do 10. června 1999. „Přitom je třeba vědět, a pan Schmarcz to ví, a pokud to neví, tak nemá nic psát, že Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999, tedy dvanáct dnů před zahájením této operace. Neumím si představit premiéra země, že by dvanáct dnů po vstupu do tohoto svazku zaujal disentní postoj a odmítl podle příslušných článků zakládající smlouvy NATO odsouhlasit tuto vojenskou akci vůči Srbsku. Pokud vím, tak Miloš Zeman potom několikrát opakoval, že tento souhlas je jednou z mála věcí, kterých ve své politické kariéře lituje a kterou považuje za velkou chybu. Já bych se ho ale v tomto případě zastal, protože nemohl konat jinak. To ovšem Schmarcz nechce vědět, tak píše nesmysly. Proto bych uvedl tenhle jeho komentář na pravou míru. Je to nutné, protože když se o tom dnes znovu mluví, tak je potřeba mít všechny informace, a ne jen ty, které se teď mediálně nebo politicky někomu hodí, jedné, nebo druhé skupině,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V úvodu druhého tématu upozorňuje, že si v životě nepředstavoval, že by někdy pochvalně zmínil redaktora Jiřího Peňáse. „A to ať už v dobách, kdy pracoval v Týdnu, v Literárních novinách, v Lidových novinách nebo jiných kulturních rubrikách. Ale tento týden jsem narazil na jeho komentář v Echu24. Vyšel ve středu pod titulkem ‚Černoši v Čechách (a v Brumově)‘ a kupodivu není o kultuře, ale o tom, že Češi se zdráhají přijímat manuální práci, že tu je spousta volných pracovních míst, že se tento stav musí vytloukat zahraničními pracovníky a je tedy třeba sem přijímat cizince. Nebylo to míněno jen na nějaké migranty, ale bylo to bráno obecněji, a myslím, že se o tom celkem seriózně rozepsal, že je třeba uvažovat i tímto způsobem. Konec konců mnohá velká česká firma by mu dala za pravdu, že na různých pásových výrobách a jinde jim pracují Ukrajinci a příslušníci jiných národností, zatímco Češi v podstatě práci tohoto typu nechtějí,“ podotýká mediální odborník.

Najednou se nemohla změnit skladba genetických vloh v populaci

Postřeh k tomuto často vídanému jevu má přesah do několik desítek let vzdálené minulosti. „Pan Peňás – a to je předmět mého velkého uznání a pochvaly – připomněl, že už v roce 1983 napsal Ludvík Vaculík do samizdatu fejeton, za který byl tehdy velice kaceřován svými spolubojovníky z disentu. V samizdatovém časopise Obsah vyšel pod titulkem ‚Černoši v Brumově‘. A tenhle fejeton ve svém komentáři pan Peňás uveřejnil, protože se vlastně zabýval něčím podobným. Tím, jak se české obyvatelstvo – vidíme, že to je úkaz dávný, a nikoli nový – někdy zdráhá přijmout práci, která mu nevoní. Uvažuje přitom o různých souvislostech této situace. Stojí za to ocitovat dvě nebo tři pasáže z Vaculíkova fejetonu, protože si z nich uděláme docela zajímavý obrázek,“ nepochybuje Petr Žantovský.

První vybraná pasáž zní takto: „Když jsem v pražských kanálových výkopech prvně uviděl neznámé tmavé lidičky velikosti známého českého krumpáče, styděl jsem se nad jejich hlavami jít. To už nemáme žádný další cikány nebo Slováky? Po několika krocích mě však přibila k zemi otázka: kde jsou Češi, kteří se k ničemu jinému nehodí? Nemohla se tak najednou změnit skladba genetických vloh v populaci! Krom toho všecko svědčí o jejich existenci a působení. No ovšem: pronikli na místa, odkud si můžou za sebe zjednat Vietnamce“. „To je jeden skutečně mimořádný postřeh. Dnes tedy už Vietnamci nepůsobí na stavbách, ale v obchodě. No ale vzpomeňme si na osmdesátá léta, to vietnamských gastarbeiterů byla na manuální činnosti plná kdejaká větší stavba po celé republice,“ připomíná mediální odborník.

Ani unifikované lidstvo nebude mít pochopení pro jiný svět

Za ještě zajímavější a silnější myšlenky i důkaz toho, jakým způsobem uvažuje Ludvík Vaculík o vznikání nových národů, jejich pronikání či mísení a dopadech nebo smyslu, považuje tuto část spisovatelova fejetonu: „Prolínáním národů vznikla Evropa, smíšením ras Amerika... Stalo se však dobře? Je to pro štěstí, že nad rozličnými kulturami prosadila se ta jedna? Dneska se zřizují útočiště pro zbytky mizejícího života rostlinného i živočišného s nadějí, že budou zachráněny pro další rozbíhavý vývoj. Proč lidská skupina nesmí žít jinak? ‚Smíšením národů a ras ke šťastnému jednotnému lidstvu!‘ zvolá demagog. I kdyby nás globální smíšení lidí mělo jednou uchránit před válkou mezi bílými, žlutými, černými, nezahyneme daleko dříve ve válce za moc a pohodlí tlustých, líných a blbých?“

A Vaculík pokračoval: „Turci spokojení v Německu – jak prospívají tureckému hospodářství? Alžířané ve Francii – kdy uvedou Alžír do poměrů, v jakých se jim líbí? Černoši v Anglii – nezkazí její řád dřív, než se surové africké režimy zlepší? Nenechme si namluvit od nevinných sciencefixlerů, že unifikované lidstvo, v němž musely napřed být vyhubeny odlišnosti, bude mít větší pochopení pro život jiných světů“. „To jsou slova stará šestatřicet let a mám za to, že by se měla tesat, protože Vaculík reflektoval situaci velice jasnozřivě a velice nadčasově. Dnes by za to byl nejspíš vyzván panem Putnou nebo jiným mravokárcem, aby odvolal podpis pod Chartou 77 nebo aby se zřekl autorství Dva tisíce slov, protože se odrodil od ‚správných lepšolidí‘ a od ‚hochů a dívek, co spolu mluví‘. Vaculík byl v padesátých letech přesvědčený komunista, který se s tou administrativní podobou komunismu rozešel mnohem dřív než ostatní jeho generační druhové. Byl to člověk velice nekonformní a je velká škoda, že už tady není. Ačkoli jsem s jeho názory mnohdy nesouhlasil, tohle bych podepsal do posledního písmenka,“ ujišťuje Petr Žantovský.

Fialové a spol. jsou nepoučitelní, plivance na Babiše nepomáhají

Dnešní přehled uzavře glosou k úternímu článku s titulkem „Vyšetřovateli kauzy Čapí hnízdo došla trpělivost. Zvažuje odchod od policie“, který vyšel na Seznam Zprávy. „Je o tom, že jakýsi pan Nevtípil, policista, který vyšetřoval kauzu Čapí hnízdo, podle serveru Neovlivní novinářky Sabiny Slonkové, na nějž se Seznam odvolává, konstatuje, že už ho to nebaví, že ten případ řešil čtyři roky a že ho státní zástupce, který vyslovil pochybnosti o vznesení obžaloby, zklamal tím, že couvl a navrhl zastavit Babišovo stíhání. To jsou taková slova, která ve mně vyvolávají jedno velké podezření, že to – teď nechci říct, že jde o konspiraci nebo spiknutí, nejsem konspirátor ani spiklenec a nemám to rád – není náhoda, že to je v řádu věcí. Prostě na světlo světa vyšel státní zástupce s nějakým stanoviskem, které se nehodí lidem, kteří chtějí jiný výsledek v této kauze,“ odkazuje mediální analytik na návrh státního zástupce Jaroslava Šarocha, který v pátek Městské státní zastupitelství v Praze potvrdilo a trestní stíhání premiéra Andreje Babiše zastavilo.

Ti lidé si přáli samozřejmě takový výsledek, který by měl politický dopad. „Tam vůbec nešlo o žádných padesát milionů nebo něco takového a už vůbec ne o spravedlnost. Tam šlo jenom o politiku a o to jako před volbami v roce 2017. Tehdy proti Babišovi bojoval Bohuslav Sobotka, teď proti němu bojují jiní, různí Petrové Fialové a další a další. A to proto, že si myslí, že čím větší ranec různých nálepek, obvinění a plivanců shromáždí na jeho hlavu, tím budou pro hnutí ANO nižší procenta v příštích volbách. Ale jsou nepoučitelní, protože zatím to vždy fungovalo úplně naopak. Takže celou akci s tím vyšetřovatelem vnímám jako nátlakovou mediální záležitost. Nevím, jestli se pan Nevtípil rozhodne odejít od policie, nebo nerozhodne. Ale to slovo ‚zvažuje‘ ve mně vyvolává velké svrbění,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Neskákejme na vidle těm, co chtěli jen kvůli politice jiný výsledek

V té souvislosti mu použité slovo připadá naprosto nevhodné. „Já můžu zvažovat, že půjdu zítra na pivo. Můžu zvažovat, že si zahraju večer na kytaru své oblíbené písničky. Můžu zvažovat, že si večer dáme s manželkou při svíčkách sklenku vína. Ale nemůžu tak neuvěřitelně zásadní věc, jakou je případný pád vlády a pokus o převrat v zemi, relativizovat nějakými žvásty uvozenými slovy, že ‚zvažuje odchod od policie‘. Zvažuje tedy, jestli tu existuje spravedlnost. No od toho tady je snad ta policie, to státní zastupitelství, soudy a ministerstvo, aby tady ta spravedlnost fungovala. O tom nemá co kdo zvažovat. Jestli se mu to nelíbí, ať běží, ale nezvažuje. Právě slovo ‚zvažuje‘ strašlivě znevažuje všechno, co řekl dál. Takže bych na to rád upozornil, abychom neskákali na tyhlety vidle,“ uzavírá mediální odborník.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Po Xaverově odhalení další rána pro ČT. Poslanec Plzák se rozpovídal o pořadech Wollnera a Fridrichové

17:10 Po Xaverově odhalení další rána pro ČT. Poslanec Plzák se rozpovídal o pořadech Wollnera a Fridrichové

Poslanec hnutí ANO Pavel Plzák se v internetové televizi XTV pustil do veřejnoprávní České televize.…