Vyvážení demokracie na amerických tancích, sankce proti Putinovi. To svědčí o neznalosti. Bývalý šéf české diplomacie Kavan i o výhrůžných mailech kvůli uprchlíkům

3. 6. 2016 4:41

Sankce mohou zhoršit ekonomickou situaci Ruské federace, navíc když se kombinují s pádem ceny ropy. Podle exministra zahraničí Jana Kavana však nemohou přesvědčit Putina a spol., aby změnili svůj postoj, natož aby vrátili Krym. Bývalý šéf české diplomacie na debatě o Evropě mezi USA a Ruskem také přiznal, že dostal výhrůžné maily za postoj k uprchlické krizi. Netají se totiž názorem, že Česká republika je za ni, ne sice obrovsky, ale přece jen do jisté míry spoluzodpovědná.

Vyvážení demokracie na amerických tancích, sankce proti Putinovi. To svědčí o neznalosti. Bývalý šéf české diplomacie Kavan i o výhrůžných mailech kvůli uprchlíkům
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Kavan
reklama

Do debaty o vývoji mezinárodních vztahů mezi supervelmocemi po studené válce a pozici Evropy mezi nimi, kterou pod názvem „Evropa mezi USA a Ruskem“ uspořádaly společně Nadace Železná opona, Evropské hnutí v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR, přispěl bývalý ministr zahraničních věcí a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. „Vždy mi zvýší adrenalin v krvi, když slyším mýtus o tom, že západní – především tedy americký – vojenský tlak porazil komunismus. To jsem slyšel hned krátce po návratu z emigrace do Prahy, kdy po zvolení do Federálního shromáždění kolegové poslanci opakovali nadšeně, že paní Thatcherová s přítelem Reaganem uzbrojili Sovětský svaz, přivodili jeho kolaps a stali se tím vítězi ve studené válce, a tak bychom jim měli být vděčni za to, že porazili komunismus. S tím jsem nikdy nesouhlasil,“ upozornil Jan Kavan.

Anketa

Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?

1%
96%
hlasovalo: 15419 lidí

Když v roce 1990 vkročila britská premiérka Margaret Thatcherová do jednacího sálu tehdejšího Federálního shromáždění, přivítali ji českoslovenští poslanci potleskem vestoje. Jedinou výjimkou byl právě Jan Kavan, který pak byl kritizován, že byl asi tak unaven, že nebyl schopen vstát. „Já jsem totiž postoje Železné lady považoval za výsměch. Pamatuji si ji nejvíc z března 1985, kdy jsem do jejího kabinetu na prosbu Jaroslava Šabaty přinesl text Pražské výzvy, která se mi nesmírně zamlouvala jako jeden z nejlepších dokumentů hledících do budoucnosti. Byl jsem přijat velmi vlídně, ale po seznámení s textem Pražské výzvy nastalo výrazně chladnější ovzduší. Bylo mi vysvětleno, že lidi, kteří bojují proti komunismu, je třeba podporovat, ale bylo by velmi nedobré pro budoucnost Evropy, kdyby zvítězili, protože by to destabilizovalo Evropu,“ zavzpomínal exministr zahraničí.

Úplná jednota uvnitř NATO nepanovala ke Kosovu ani k invazi do Iráku

Vedlo by to ke zvýšení napětí mezi USA a západní Evropou na straně jedné a Sovětským svazem na straně druhé. „To je přesně to, co mi bylo vysvětleno, že si paní Thatcherová nepřeje, protože by to narušilo ten status quo, který jim vyhovoval. Říkala, že tady máme mír, máme stabilitu, vzájemně výhodné obchodní vztahy, tak proč to narušovat, destabilizovat a vytvářet nebezpečné zdroje napětí. Sjednocení Německa paní Thatcherová vnímala jako největší nebezpečí. Říkala, že pokud si Velká Británie něco nepřeje, tak je to vytvoření sjednoceného Německa, které by ohrozilo mír a bezpečnost v celé Evropě a také postavení jak Francie, tak Velké Británie,“ připomněl Jan Kavan postoje britské premiérky.

Pozici Evropy mezi Ruskem a USA rozebíral i na příkladu odtržení Kosova. „Tehdy na to nepanovala ani úplná jednota uvnitř Severoatlantické aliance, stejně jako později k invazi do Iráku. Odvolal bych se na naši česko-řeckou mírovou iniciativu, o níž jsme chtěli diskutovat uvnitř aliance, abychom nebyli obviněni, což jsme ale stejně byli, pražskými pravicovými novináři, že chceme destabilizovat NATO. Pamatuji si z té doby třeba na oficiální návštěvu norského ministra zahraničí, který byl z česko-řecké mírové iniciativy nadšen a zdůrazňoval, že by bylo nejlepší to tímto způsobem řešit, že je třeba řešit celý Balkán pohromadě tak, jak jsme to navrhovali s kolegou Papandreem,“ poukázal bývalý šéf české diplomacie na to, jak se také mohla situace s Kosovem řešit.

Anketa

Doporučujete Velké Británii, aby odešla z Evropské unie?

96%
4%
hlasovalo: 7456 lidí

Je úplně absurdní myslet si, že kvůli sankcím Putin vrátí Krym

Evropa je ale spojena i s vývozem americké demokracie pod hlavičkou liberálních principů zvláště na Střední východ. „Přitom téměř u všech amerických rozhodnutí vyvážet demokracii na tancích šlo ve své době o hluboké nepochopení a arogantní neznalost v oblastech, kam tu demokracii chtěli vyvézt, přičemž neměli nejmenší ponětí, co by tamní režimy mělo nahradit. A ani mít nemohli, protože situaci těch zemí neznali. Zase vidíme destabilizaci těch oblastí, radikalizaci, až extrémně naladěné různé bojůvky, současně hospodářský kolaps a ve velké většině občanské války. Na to často reagovali nesmyslnými sankcemi. Nedávno jsem se bavil se současným súdánským velvyslancem, proč pokračují americké sankce proti Chartúmu, aniž by to někdo vysvětlil, nebo řekl, co by měla súdánská vláda udělat, aby sankce skončily. Jen proto, že se jim ten režim nelíbí,“ poznamenal Jan Kavan.

Podle jeho názoru jsou podobnou logikou vedeny i nynější sankce proti Ruské federaci. „Vždyť ty uvalené sankce samozřejmě nikdy nemohou vést k onomu deklarovanému politickému cíli. Kdo alespoň trochu zná Rusko, tak dobře ví, že to je naprostá hloupost. To je nepochopení toho, jak ten systém funguje. Ano, sankce mohou mít ekonomický dopad, mohou zhoršit ekonomickou situaci Ruské federace, zvlášť když se kombinují s pádem ceny ropy, ale nemohou přesvědčit Putina a spol., aby změnili svůj postoj, natož aby vrátili Krym. To už je úplně absurdní. To si nedovedu vysvětlit, jak si tohle vůbec může někdo myslet,“ podivil se bývalý předseda Valného shromáždění OSN.

Dodnes nevíme, jestli jsme byli členy koalice ochotných, nebo nebyli

V souvislosti s Bushovou doktrínou prohlásil, že nešlo o čistě americký vynález. „Když už to bylo formulované, tak jsem ke své hrůze zjistil, že i jeden z mých následovníků jako ministr zahraničí, teorii preventivní války zařadil do koncepce české zahraniční politiky. Byl to Cyril Svoboda. Nenechal si vysvětlit, nejenom že je to nesmyslné, ale i nebezpečné. A bylo to tam dlouho. Když bych zmínil americkou invazi do Iráku, tak byl naprosto nejasný postoj české vlády a dodnes nevíme, jestli jsme byli členy koalice ochotných, nebo nebyli. Ilustruju to na příkladu diplomatických schopností mého bývalého náměstka, dnes ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, Hynka Kmoníčka, který byl tenkrát naším velvyslancem při OSN,“ řekl Jan Kavan.

Šlo o to, že tehdejší americký velvyslanec při OSN John Negroponte svolal schůzku východoevropských velvyslanců, kteří se měli vyjádřit, zda jsou ochotni se přidat ke koalici ochotných. „Především předpokládal za tehdejšího ministrování Cyrila Svobody, že by tomu mohli dát zelenou Češi. Hynek Kmoníček z toho měl těžkou hlavu. A tak se zeptal Cyrila Svobody, co má dělat, jestli tam má jít. Cyril Svoboda mu poslal nařízení, že tam samozřejmě musí jít a musí souhlasit se vším, co velvyslanec Negroponte navrhne, protože Američani jsou naši největší spojenci. To se Hynkovi moc nelíbilo, tak poslal stejný dotaz tehdejšímu premiérovi Vláďovi Špidlovi. Špidla mlžil, jak bylo tenkrát jeho zvykem, a říkal: ´No, bylo by dobré a zdvořilostní, abys na tu schůzku šel, ale proboha tam nic neříkej´,“ líčil bývalý šéf české diplomacie, jakých pokynů se tehdy Hynku Kmoníčkovi dostalo.

Česká republika je do jisté míry spoluzodpovědná za uprchlickou krizi

Ani s tím však nebyl úplně spokojen, a tak poslal úplně stejný dotaz tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi. „Václav Klaus mu řekl: ´Není možné demokracii vyvážet na bodácích, nechoď tam a neříkej nic. Tak šel Hynek za mnou, a když mi to všechno popsal a ptal se, co s tím má dělat, tak jsem se odvolal na to, že nereprezentuji Českou republiku, ale Valné shromáždění. Ale on to vyřešil skutečně šalamounsky a od té doby tvrdím, že je jedním z našich nejlepších diplomatů. Papír, který Negroponte poslal po všech východoevropských misích, podepsal jako první, že se schůzky zúčastní. To ihned přesvědčilo naše visegrádské kolegy, že když to tedy podepsali Češi, že tam musí být i Poláci a Maďaři. Po váhání to podepsali i Slováci a pak další. Negroponte byl nadšený,“ prozradil Jan Kavan.

Ovšem těsně před schůzkou Hynek Kmoníček onemocněl a oznámil, že by se rád schůzky zúčastnil, ale kvůli chřipce nemůže. „A nešel tam. Dopadlo to ale naprosto skvěle. Cyril Svoboda mu poslal vzkaz, že je dobrým velvyslancem, protože ho Negroponte chválí. Špidla poslal vzkaz, že Hynek splnil příkaz, protože nikde není žádný citát, takže nic neřekl. A Klaus byl nadšen, protože tou neúčastí dal najevo, že jsme proti. Na tomhle ilustruju nejasnost české politiky. Protože jsem i dostal výhrůžné maily za postoj k uprchlické krizi, protože prý za to nejsme odpovědní, ať si to všechno vyřeší Američani, protože Islámský stát je jedním z dopadů invaze v Iráku a my s tím nemáme nic společného, tak bych připomněl, že Česká republika je – ne obrovsky – ale přece jen do jisté míry spoluzodpovědná. Česká vláda tenkrát neprotestovala proti invazi a dala k dispozici polní nemocnici,“ konstatoval exministr.

Poslanecká sněmovna se pokusila ukázat jistou nezávislost na USA

Své vystoupení uzavřel připomenutím jednoho příkladu nezávislosti ČR, k němuž došlo v roce 2008, kdy USA uznaly odtržení Kosova. „Jak jsem kritický k českým politikům, tak musím ocenit jakýsi pokus Poslanecké sněmovny ukázat jistou nezávislost. Poslanci skutečně odhlasovali, že si nepřejí nezávislé Kosovo, chtějí pokračovat v dialogu a hledat alternativní řešení. Vyzvali českou vládu, aby to řešení hledala. To, že pan Schwarzenberg našel řešení v tom, že odvezl vládu do Teplic a tam jí předložil rezoluci, která uznala Kosovo, a vláda to, byť těsně, tehdy k mému příjemnému překvapení za absence lidoveckých ministrů, odhlasovala, je už jiná. Od té doby jsme zařazeni mezi ty, kteří to pod tlakem Ameriky odhlasovali. Ale přesto musím připomenout, že poslanci toto její stanovisko nesdíleli,“ uzavřel Jan Kavan své vystoupení v rámci debaty „Evropa mezi USA a Ruskem“.

Té se zúčastnil i analytik Jan Campbell, podle něhož k nebezpečím, které si sami vytváříme pokryteckým myšlením, mluvením a konáním, patří i několik mýtů. „Mýtus o NATO, jeho ochranné funkci a schopnosti na periférii a území nových členů NATO. Mýtus o Pobaltí a jeho roli v kontextu bezpečnosti zakládajících členů NATO a Evropské unie. Mýtus o symetrické spolupráci a dialogu s USA v oblasti geopolitických, národních a individuálních zájmů. Mýtus o porozumění strategie vojenské anakondy, o porozumění smyslu Koránu, označujícího ve své podstatě výzvu čtěte!, o porozumění myšlení Rusů,“ jmenoval některé z nich Jan Campbell.

Zvyšuje se pravděpodobnost odstoupení Ruska od tzv. přátelských dohod

K analýze vztahu Evropy s USA a Ruskem patří podle něj i nevylučitelné a představitelné přání USA o volném pohybu vojsk NATO na území EU jako analog Schengenu, tj. volného pohybu občanů EU na území Evropské unie. „Patří sem i hlasování o genocidě Turecka na občanech Arménie v Bundestagu Spolkové republiky Německo a jeho spojení se smlouvou o migrantech uzavřenou mezi EU a Tureckem. Patří sem i vyhrůžky prezidenta Erdogana o pozastavení plnění smlouvy s Evropskou unií. Do analýzy patří plány na realizaci výrobně logistických center v Ruské federaci do roku 2020 – Nara, Novosibirsk, Onochos Burjatie, Vaninco – stejně jako postoj Slovenské republiky ohledně prodloužení sankcí kvůli loajalitě vlády k Evropské komisi nebo návštěva prezidenta Putina v Řecku,“ upozornil analytik.

V souvislosti s událostmi na Ukrajině zmínil nepopiratelnou skutečnost, že USA nemohou zásobovat Evropu plynem, ani kdyby měly opravdovou potřebu Evropu zbavit dodávek plynu a ropy z Ruska. „Evropa dováží asi tři pětiny své potřeby. V případě potřeby plynu podíl importu poroste, protože objem produkce v EU klesá a bude klesat i nadále. Jen v minulém roce to bylo přibližně 15 procent. Několik amerických lodí připlouvajících do Portugalska a pumpujících plyn do potrubí bez napojení na Gazprom-systém Evropu nezachrání. Pravděpodobnost rostoucího trendu indikujícího odstoupení Ruska od tzv. přátelských dohod a podmínek představuje odmítnutí slev na plyn Bělorusku. Podobných příkladů je mnoho,“ konstatoval Jan Campbell.

Evropská unie je podřízena výlučně hospodářsko-finančním kritériím

Domnívá se, že vztah Evropy s USA a Ruskem definují mimo jiné lživá vysvětlení USA ohledně protiraketové obrany, zneužití funkce strachu s cílem posílení vojenských rozpočtů členů NATO i přenesení části atomových zbraní USA na periférii NATO a EU. „Nelze opomenout, že Evropská unie je smluvní společenství s nejednotnou zahraniční a závislou vojenskou strategií a politikou, a v neposlední řadě netransparentní a nedemokratickou rozhodovací strukturou, podřízenou výlučně hospodářsko-finančním kritériím. Taková struktura a rozhodování vylučuje morálku a Kantův imperativ: když chceš hodně, nebo všechno mít, musíš být současně ochoten hodně, nebo všechno ztratit. Vliv nepřítomnosti morálky v procesu rozhodování podporuje korupci nejenom finanční, ale také vědomí a myšlení. Následky nepřítomnosti morálky v rozhodování, myšlení, mluvě a konání můžeme vidět a cítit každý den,“ dodal analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Odevzdejte nám sochu maršála Koněva!“ Ruský ministr poslal rázný dopis Metnarovi. Toto v něm píše dále...

16:50 „Odevzdejte nám sochu maršála Koněva!“ Ruský ministr poslal rázný dopis Metnarovi. Toto v něm píše dále...

"Žádám vás, abyste co nejdříve odevzdali památník Ruské federaci," napsal mimo jiné ruský ministr ob…