Dle průmyslových asociací dělá řada států EU k ochraně průmyslu a zejména energeticky náročných odvětví podstatně víc než Česká republika. České ocelářství představuje strategický segment, ve kterém dva největší podniky sídlící v Moravskoslezském kraji, ostravská LIBERTY o Třinecké železárny, zaměstnávají každý přes 5000 lidí. Vedle nich funguje celá řada menších hutí, kováren a sléváren. Další desetitisíce pracovních míst tvoří dodavatelský řetězec. Bohužel podle názoru oborových asociací zatím platí, že navzdory významu a tradici těchto odvětví tuzemského průmyslu, je česká vláda až podivuhodně pasivní. Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?
Anketa
Vzhledem k tomu, že došlo k násobnému zvýšení cen energií, jež podniky nemohly předpokládat a připravit se na ně, je rychlá pomoc od státu pro řadu podniků doslova životně důležitá. „Český průmysl nemůže situaci vyřešit vlastními silami. Nyní potřebujeme, aby česká vláda zbystřila a pomohla nám vyhnout se katastrofálním dopadům, které bude mít kolaps těchto strategických odvětví na obyvatele, společnost a ekonomiku,“ dodává v dopise Axel Eggert.
Vysvědčení pro vládu: je pomalá a málo komunikuje
Další dopis adresovali vládě čeští průmyslníci. Podepsali se pod něj Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, Jaroslav Hanák, šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR a Jan Wiesner za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Není sice tak apelativní jako dopis generálního ředitele EUROFERu, poukazuje však na konkrétní selhání českého kabinetu.
„Vláda doposud nepředložila odpovídající opatření, která by pomohla velkým odběratelům s cenami energie. Rádi bychom znovu zdůraznili, že nedostatečné řešení velkých odběratelů se odrazí ve zhoršení situace firem, ve zdražování řady klíčových produktů či v jejich nedostatku, čímž se situace bude přelévat i do dalších segmentů ekonomiky,“ stojí hned v úvodu dopisu.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Signatáři dopisu vnímají příslib vlády provést zastropování cen elektřiny a plynu pro všechny odběratele nehledě na velikost podniku na hladině NN (nízkého napětí, pozn. aut.) a odběrů plynu do 630 MWh a pro všechny malé a střední podniky nehledě na napětí a velikost odběru. „Bezpochyby i na základě spolupráce, za kterou děkujeme, je určitým krokem vpřed zpožděné schválení programu dle Dočasného krizového rámce, kde bude nyní třeba urychleně dokončit výzvu bez dodatečných podmínek tak, aby bylo možné jednoduše a srozumitelně žádat a získat prostředky co nejdříve v tomto roce. Věříme, že toto vláda ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečí,“ píši šéfové profesních svazů a komor.
Přes tento smířlivý tón dopis adresovaný premiérovi Fialovi i ministrům financí a průmyslu a obchodu vyzývá vládu, aby ve svých aktivitách přidala: „S veškerou vážností žádáme o urychlené dopracování příslušných nařízeních ke kurzarbeitu, o předložení daňových opatření na podporu firem například úpravou záloh u daně z příjmů či urychlené zajištění schválení programu EGAP PLUS a jeho vyhlášení. Je třeba také zajistit potřebné kapacity a zrychlení procesů u dotačních nástrojů mj. právě v oblasti podpory OZE či provést významnější změny povolovacích procesů. Veškerá tato opatření jsou nezbytná a doplňková pro řešení kritické situace a každý den zpoždění prodlužuje nejistotu a zvyšuje náklady.“
Průmyslníci vládu upozorňují na pomalou a nedostatečnou komunikaci a dle nich nedostatečnou práci státního aparátu: „V těchto dnech je potřeba s maximálním úsilím pracovat na nalezení primárního mimořádného řešení cen energie pro velké odběratele. V tuto chvíli nemáme informace o aktivitách vlády a resortů, tedy o aktivním přístupu a posunu v pracích ani v rámci vzniklé meziresortní skupiny, kde jsme členem. Poslední dny neproběhlo žádné jednání ani nebylo například předloženo námi požadované vyhodnocení opatření v Evropě z pohledu rovnosti přístupu a podmínek v jednotlivých zemích.“
Příklady, že to jinde jde
Signatáři dopisu rovněž poukazují na konkrétní řešení, k nimž přistoupily jiné evropské země a na konkrétních případech ukazují, že řada zemí ze západní, střední i východní Evropy již s konkrétními opatřeními přišla.
„Vidíme příklad systému decouplingu ve Španělsku, garanci ceny určitého množství elektřiny dodávané na trh ve Francii, zastropování ve Velké Británii i pro velké spotřebitele, nižší ceny energie v Polsku doprovázené aktivitami státu snižujících cenu uhlí pro výrobu energie a tím ovlivňujících cenu energie pro firmy, vyhlášený balíček chorvatské vlády k zastropování cen energie pro všechny včetně velkých firem či plánované poskytnutí 18 TWh elektřiny velkým spotřebitelům za zastropovanou cenu v Itálii,“ stojí v dopise.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
