Ptá se, proč lidé, kteří mají k dispozici (že od státu jako sociální dávky, není v této chvíli rozhodné) na bydlení podstatně vyšší částky než normální občan (platby na bydlení v ubytovnách přesahovaly často výši tržního nájmu), si nepronajmou zcela běžný byt, ať již od soukromého majitele, nebo od obce, byt, kterých je nabízeno dostatek, a musí bydlet ve „vyloučených lokalitách“?
Pronajímateli, ať již to je obec, nebo soukromník, je přece v podstatě jedno, jaký je sociální status nájemce, který se u něj uchází o bydlení, argumentuje Křeček.
Celý text je ZDE
Podle něj stačí, že budoucí nájemce nebude ničit byt a bude řádně platit nájemné. Proč by majitel bytu nebo domu nedal do nájmu byt tomu, kdo disponuje (díky sociálním dávkám) vyšší částkou na nájemné než ostatní nájemci v domě, když navíc platby nájmu garantuje stát?
Opravdu je problémem ta tvrzená „chudoba“? ptá se dále Křeček a hned si odpovídá: Kdepak! Je to totiž všechno jinak, jenom se to některým nechce vyslovit: sociálně vyloučené lokality, kterých stále přibývá, neexistují proto, že by lidé, kteří zde bydlí, byli jen chudí, ale proto, že v naprosté většině tito lidé dříve bydleli v bytech, které devastovali a vybydleli, nebo nebyli schopni se přizpůsobit běžnému životu ostatních obyvatel, pokud jde o veřejný pořádek a respekt k požadavkům na klidné bydlení sousedů. A proto se museli vystěhovat, píše Křeček.
Poukazuje na to, že chudí lidé (důchodci, samoživitelky) bydlí v nejrůznějších částech našich měst a obcí, aniž by se jednalo o lokality „vyloučené“. Tvrzení, že do vyloučených lokalit a ubytoven se stěhují lidé, kteří již nemohou platit nájemné v normálních bytech, je podle Křečka nesmysl. „Stejné sociální dávky a příspěvky na bydlení, které, při splnění stanovených podmínek dostávají lidé bydlící ve vyloučených lokalitách, přece dostávají i lidé bydlící v normálních bytech,“ podotýká Křeček.
Podle něj tyto dvě skupiny občanů, které pro své další bydlení potřebují pomoc od státu, nebude asi možné vyřešit v jednom zákoně. „Jedni potřebují od státu peníze na zaplacení nákladů na bydlení v bytech, ve kterých již dlouho bydlí, a tedy žádné sociální byty nepotřebují, a naopak: druzí potřebují bydlení, a nikoliv peníze, které dnes odevzdávají ‚obchodníkům‘ nikoliv s chudobou, ale s neschopností státu pochopit (a přiznat), o jaký problém se ve skutečnosti jedná,“ uzavírá Křeček své zamyšlení.
autor: vam