K vývoji aktuálního konfliktu mezi Izraelem a Íránem se na svém facebookovém účtu vyjádřil ekonom Pavel Šik. Uvedl, že americký prezident Donald Trump už nepožaduje příměří, ale „bezpodmínečnou kapitulaci“ Íránu a že Washington s atentátem na nejvyššího vůdce Islámské republiky Alího Chameneího „prozatím“ pouze čeká.
„Trump novinářům řekl, že usiluje o skutečné ukončení konfliktu ohledně íránského jaderného programu, a že po dvou měsících rozhovorů, v nichž Írán odmítl svůj program zrušit, už ‚není v náladě na vyjednávání‘,“ připomněl Šik.
Citoval také Trumpova slova, že „nyní máme úplnou a totální kontrolu nad nebem nad Íránem“. Dále uvádí: „I když je twitter plný videí s útočícími íránskými raketami, tak oproti prvním vlnám íránských náletů se stovkami raket se poslední vlny razantně zmenšily, v noci na úterý bylo z Íránu vypuštěno ca 20–40 raket, v uplynulé noci už jen cca 15–20 raket a v Izraeli nebyly hlášeny žádné ztráty na životech. Izraelci tvrdí, že důvodem je úspěšné systematické ničení íránských odpalovacích ramp.“
Trump zvyšuje tlak na Írán
Připomněl, že ministr obrany Hegseth zopakoval heslo z kampaně „mír skrze sílu“ a do regionu přemístil válečné lodě a vojenská letadla. „Trump tak zvyšuje tlak na Írán a američtí úředníci uvedli, že příštích 24–48 hodin je rozhodujících pro to, aby Írán sedl k jednacímu stolu,“ vysvětlil Šik.
J. D. Vance na X argumentoval, že Trump dal diplomacii šanci a že nařídil svému týmu, aby zajistil dohodu, která by Íránu zabránila v získání jaderné zbraně a v obohacování uranu.
Vance napsal: „Viděl jsem spoustu zmatků ohledně otázky ‚civilní jaderné energie‘ a ‚obohacování uranu‘. To jsou dvě odlišné otázky. Írán by mohl mít civilní jadernou energii bez obohacování, ale Írán to odmítl. Mezitím obohatil uran daleko nad úroveň nezbytnou pro jakýkoli civilní účel. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která se stěží dá nazvat pravicovou organizací, shledala, že porušili své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní.“
Jedna věc je podle něj chtít civilní jadernou energii. Druhá věc je požadovat sofistikované obohacovací kapacity. A ještě něco jiného je lpět na obohacování a zároveň porušovat základní závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní a obohacovat uran až do úrovně uranu vhodného pro výrobu zbraní.
Macron uvedl, že „největší chybou by bylo pokusit se změnit režim v Íránu vojenskými prostředky“ a vyjádřil se pro příměří. Trump na to odpověděl, že Macron je „milý chlap, ale moc často to nedělá správně“.
Íránský vůdce Chameneí z bunkru k ránu tweetoval, že Írán musí dát sionistickému režimu silnou odpověď a že Írán nebude mít slitování. Zdá se však, že izraelská letadla ničí v Íránu jeden vojenský objekt za druhým a dle zdroje blízkého íránskému vůdci je jeho poradní orgán, čítající původně ca 20 hlavních činitelů z politiky, tajných služeb, armády a revolučních gard skrze zabití mnoha z nich destabilizován a riziko chybného odhadu Íránu v otázkách obrany a vnitřní stability je dle zdroje „extrémně vysoké“.
„Izrael nadále požaduje po Spojených státech onu ca 14tunovou bombu GBU 57A/B zvanou Bunker Buster a k tomu bombardér B2 k zničení jaderného komplexu ve Fordo,“ uzavřel Šik a přiložil fotografii zmiňované bomby.
Válčí se už šestý den
Současný konflikt mezi Izraelem a Íránem eskaloval izraelskými útoky na íránská vojenská a jaderná zařízení v noci z 12. na 13. června, kdy Izrael zahájil operaci Vzpínající se lev (Operation Rising Lion), při níž provedl letecké útoky na stovku cílů v Íránu, zaměřených na jaderná zařízení (Natanz, Isfahán, částečně Fordo) a vojenskou infrastrukturu včetně odpalovacích zařízení raket. Útoky koordinovala izraelská armáda (IDF) a Mosad, který sabotoval íránskou protivzdušnou obranu. Cílem bylo zastavit íránský jaderný program, který podle Izraele dosáhl pokročilého stadia (409 kg uranu obohaceného na 60 %). Při útocích zahynuli klíčoví vojenští velitelé, včetně Hosejna Salámího, velitele Revolučních gard, a několik jaderných vědců. Írán hlásí 78–224 obětí, většinou civilistů, a přes 300 zraněných.
Írán reagoval operací Skutečný slib III (Operation True Promise III), při níž došlo k odpálení balistických raket a dronů na izraelské vojenské základny a města včetně Tel Avivu. Vypuštěno bylo 200–500 raket, z nichž některé překonaly izraelskou protivzdušnou obranu, způsobily škody a zabily nejméně 3–8 lidí. Írán tvrdí, že získal kontrolu nad izraelským vzdušným prostorem, což Izrael popírá.
Izrael pokračoval v útocích na Teherán, zaměřených na zbrojní továrny, raketové závody a univerzitu spojenou s Revolučními gardami. Írán odpovídal dalšími vlnami raketových útoků, při nichž byla zasažena obytná budova v Petah Tikva a další cíle v Izraeli, kde bylo hlášeno několik mrtvých a desítky zraněných. Íránská média oznámila smrt dalších dvou generálů a další civilní oběti.
USA se přímého zásahu zdržely a Donald Trump vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“. Průzkumy ukazují, že 60 % Američanů je proti vojenskému zapojení USA, preferují diplomatické řešení. Rusko a Turecko nabídly zprostředkování, zatímco Írán pohrozil útoky na základny USA, Velké Británie a Francie, pokud podpoří Izrael. OSN a další aktéři vyzývají k deeskalaci konfliktu, jenž má charakter regulérní války s intenzivními vzdušnými útoky. Izrael tvrdí, že oslabil íránskou protivzdušnou obranu a jaderný program, zatímco Írán pokračuje v odvetných útocích. Odborníci varují před rizikem regionální války, zvláště pokud se zapojí spojenci Íránu (Hizballáh, Húsíové), i když jejich kapacity byly oslabeny předchozími izraelskými operacemi. Ekonomické dopady zahrnují růst cen ropy nad 70 USD za barel kvůli obavám z narušení Hormuzského průlivu. Situace zůstává vysoce nestabilní, s potenciálem další eskalace, přičemž klíčovou otázkou je, zda Írán dokáže efektivně reagovat a jakou roli sehraje mezinárodní společenství.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská