Nora Fridrichová v úvodu podcastu uvedla, že právě ona byla tím, kdo po letech inicioval první krok k rozhovoru. V posledních dnech se podle svých slov rozhodla zavolat Marku Wollnerovi na základě podpory od blízkých lidí, kteří ji povzbudili k tomu, že by takový rozhovor mohl být správný krok. „Já jsem ti zavolala a musím ti říct, že mě vlastně překvapilo, že jsi to zvedl docela rychle. Myslela jsem si, že mi to nezvedneš. Byl jsi velmi vstřícný a milý. Tak jsme se domluvili, až jsme tady,“ řekla Fridrichová.

Marek Wollner na to reagoval s překvapivým přiznáním: „Je to zvláštní věc, ale měl jsem nějakou zvláštní intuici, že se to možná stane. Dokonce, kdybych nebyl hrdý, tak bych zavolal tobě. Ale myslel jsem si, že je adekvátnější, aby ses ozvala ty mě. Neměl jsem s tím problém to zvednout a v zásadě jsem cítil něco jako úlevu,“ připustil.

Žádná zášť, jen profesní neshody, říká Fridrichová

Fridrichová poté zdůraznila, že rozhovor s Markem Wollnerem vnímá jako příležitost otevřít nejen jejich osobní příběh, ale i širší téma novinářské profese a veřejné diskuse. „Buďto si je řekneme tady, nebo si je řekneme v hospodě. Zavolala jsem ti z toho důvodu, že oba dva nás vnímám jako novináře. A téma, o kterém dnes budeme mluvit, naše příběhy přesahuje dost výrazně. Určitě jsem neměla žádnou osobní zášť. A věci, které se mezi námi staly, tak byly z mé strany vedeny pracovní motivací, nebo něco, co mi bylo diskomfortní. Necítím se v roli něco arbitrovat. Bude to ale asi rozhovor, který mnoho lidí určitě nečeká,“ pokračovala moderátorka.

Wollner v rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že on i Nora Fridrichová přispěli k tomu, kam Česká televize dospěla. Podle něj se jeho kauza nedá oddělit od širších změn, které následovaly. „Ta kauzalita je prostě nepřerušená a od mého odchodu se začaly dít věci, které došly až sem. Řekl bych, na mé kauze má otisky prstů pan Souček,“ uvedl Wollner. Tehdy nově zvolený šéf České televize Jan Souček prohlašoval, že v Reportérech ČT, kterým Wollner šéfoval, se děly nepřijatelné věci. Učinil tak poté, co si prostudoval závěry vyšetřování, které zkoumalo obtěžování a bossing na Kavčích horách. 

Wollner: Moje kauza byla nástrojem v boji o moc v ČT

A dodal: „Zároveň jsou tam otisky prstů Rady České televize, což znamená především Xavera Veselého, který už dva dny po článku Markéty Dobiášové říkal, že ví o dalších, kteří budou vypovídat. A samozřejmě je v tom i souvislost se zvolením Karla Nováka, našeho kolegy, mého podřízeného tehdy, který se stal předsedou Rady České televize. Přesně v těch dnech, kdy jsem já začal bojovat svůj marný boj. A Karel chodil do médií a tvářil se, že on něco ví a vypovídal. Prosím. Nemůžu u té své kauzy odhlédnout od těch dalších,“ uvedl Wollner.

V podcastu naznačil, že jeho případ byl zneužitý jako součást širší strategie, která měla dopadnout na tehdejší vedení České televize, konkrétně na generálního ředitele Petra Dvořáka. Podle něj bylo cílem vytvořit obraz toxického prostředí, na jehož konci měl být odpovědný právě ředitel. „Tuhle kauzu mohli dál použít i proti Petru Dvořákovi jako kandidátovi, potřebovali mít něco silného," řekl na adresu Petra Dvořáka, předchůdce Jana Součka na pozici šéfa ČT. „Proto byla ta hra o tom, že celé prostředí televize je takto toxické. A má to konec konců na svědomí ředitel. A kultura toho prostředí taková je. Trvám na tom, že to vždy bylo místo, ve kterém, i když byli lidi v konfliktech, tak se nic takového nedělo,“ zdůraznil.

„Na první pohled je to, co říkám, spiklenecký. Bohužel spousta novinářů v této zemi má sice jasnou představu o tom, že žijeme v časech nějaké hybridní války, ale neumí si moc představit, že se to skutečně může dít,“ míní.

Odvolání Součka? Pro mě pocit zadostiučinění, říká Wollner

Marek Wollner se vyjádřil i k nedávnému odvolání Jana Součka z pozice generálního ředitele České televize. Podle něj šlo o člověka, který do funkce nepatřil a jehož první kroky byly motivované osobní zaujatostí. „Pro mě to byl pocit zadostiučinění, protože pan Souček od první chvíle, co se mu tohle neštěstí stalo, že byl zvolen do funkce, na kterou absolutně neměl, tak okamžitě o mně začal mluvit. Hned ve svým prvním rozhovoru v Českém rozhlase začal o mně mluvit nehezky a první věc, kterou udělal – co mi říkal Petr Dvořák – bylo, že se zajímal jenom o tyhle protokoly. Pro něho to byla priorita číslo jedna. Pak se ke mně zachoval úplně neuvěřitelně, když tuhle snůšku vypustil na veřejnost,“ hovořil o momentu, který označil za osobní zlom – zveřejnění vnitřní zprávy o jeho případu.

Souček přišel do ČT z jiného světa. A pak políbil prsten

Na adresu bývalého generálního ředitele ČT Jana Součka pak Marek Wollner řekl, že se od počátku své funkce snažil zavděčit kritikům investigativních pořadů. „Součkův zájem byl dát najevo těm lidem, kteří nás dlouhodobě kritizovali, ale to je teď slabé slovo, myslím, že nám na záda namalovali terč, tak těmto lidem dát najevo, že jim v tomhle bude sloužit. A to udělal.“

Wollner zároveň připomněl i osobní výměny se Součkem v době největšího mediálního tlaku. „Proto jsem cítil ten pocit zadostiučinění, protože v těch krušných časech, kdy jsem se s panem Součkem psal, tak on reagoval i na nějaké moje statusy na Facebooku a psal mi po večerech. Napsal mi i některé ošklivé zprávy, že nemůže jít o spiknutí ve všech médiích proti mně, že přece není možný, aby o mně všechna média psala. Napsal jsem mu, že to žádné spiknutí není. Ve chvíli, kdy máte titulek typu ,obtěžování’ a podobně, na to nepotřebujete spiknutí. Takhle ta média fungují. Všechno to prodává.

Řekl jsem mu, že jsem si stoprocentně jistý, že se mu stane něco podobného dřív nebo později. Že se najednou bude o něm hodně psát. Že by se to možná taky dalo potom interpretovat, že o něm všechna média píší – a nemůže to být žádné spiknutí. On se cítil neohrožený. On přišel z Brna – a je potřeba říct to, že brněnská televize je svérázná a vždycky byla. A tam se moc konflikty nedějí. Viděl jsem, jakým způsobem se tam politická scéna a byznysová scéna prolíná i se zájmy toho vysílání. Viděl jsem to tak, jak se domlouvalo. Všichni se tam znají a jsou kámoši. Takže mi bylo jasné, že ten člověk přichází ze světa, ve kterém absolutně není připraven na to, že se najednou stane – ať už třeba lovnou zvěří, nebo ho budou uhánět, aby plnil nějaké úkoly, které se mu nebudou líbit. A když jednou políbíš prsten, pak už je hrozně těžký najednou uhnout,“ poznamenal Wollner.

Česká televize se změnila. Je ochočená, shodují se dnes Wollner a Fridrichová

V závěru společného rozhovoru oba novináři otevřeně popsali své pocity ze současného stavu České televize. Nora Fridrichová přiznala, že její odchod z ČT pro ni znamenal životní změnu – a zároveň i bolestivý pohled na vývoj, kterým redakce veřejnoprávního média od té doby prošla. „Nechci působit nějak zhrzeně, nebo že se nějak mstím, protože jsem rozjela jinou cestu, která je pro mě nesmírně zajímavá. Vlastně po 25 letech v jednom zaměstnání je pro mě tohle změna, která je pro mě obohacující a zajímavá. Ale zároveň si zase nevšimnout, když se na tu televizi podívám, že je jiná než byla dřív.

Vlastně i za tak krátkou dobu, jako je jeden rok a sedm měsíců, se ten novinářský obsah změnil. Počítala jsem si, kolik lidí musíš vyměnit, aby si ovlivnil obsah tímto způsobem. A ono stačí tři nebo čtyři pozice. Takhle strašně málo stačí. K této změně došlo a ten obsah dneska je jiný. Nechci hořekovat nad koncem 168 hodin. Prostě jsme byli slabší a prohráli jsme. Pořad zmizel. Ale zároveň vznikly jiné projekty, které měly tento pořad nahradit, ale fakticky ho nenahradilo nic. Ty pořady nemají ten kritický obsah,“ okomentovala obsah vysílání současné ČT.

Její bývalý kolega na to navázal s vlastními pochybnostmi o dnešní podobě investigativního obsahu v ČT i o stavu žurnalistiky obecně. „Ty pořady ztratily náboj. Je to vidět na celkovém duchu té televize. Také nechci vypadat zhrzeně, čili to nechci ani kritizovat, ačkoliv nevím, co si o mně dnes myslí lidi na Kavčích horách. Nic špatného jim nepřeji. Na druhou stranu mám pocit, že ta televize prostě dostala strašně zabrat. Ono stačí lidi malinko vystrašit, a ne každý má nějakou míru – ať už odolnosti, možná i toho, že je to vlastní, možná ta drzost, která nás nakonec svým způsobem jaksi spolkla – tak je ale pro tu profesi jaksi strašně důležitá. Zvlášť v těch pozicích, ve kterých jsme byli my. Bez toho to možná není.

Blbé je, že máš novináře, kteří si to vůbec neumí představit. To mi na tom vadí. Vždycky mi to vadilo nejvíc. Proto ani tak nevidím tu televizi jako nějakou výjimečnou instituci. Mám zkrátka pocit, že celkový stav novinařiny není moc veselý. Mně se prostě nezdá, že by ta televize až tak úplně vybočovala. V případě televize se dá vlastně říct, že už je v zásadě ochočená. I když tam vzniknou jednotlivé věci, mohou být konfliktní, kritický, správný, tak bych řekl, že to není systém, ale spíše výjimka,“ konstatoval Wollner.

Počátek konfliktu

V listopadu 2022 podala Nora Fridrichová podnět na Marka Wollnera, tehdejšího šéfredaktora reportážní publicistiky ČT, kvůli údajnému nevhodnému chování vůči podřízeným. Reagovala tak mimo jiné na výpovědi novinářky Markéty Dobiášové, která uvedla, že Wollner měl dlouhodobě zneužívat svého postavení. 

Předcházela tomu tzv. Mňoukací kauza, kdy podivné pracovní atmosféry uvnitř týmu pořadu Reportéři ČT popsala novinářka Markéta Dobiášová. Ta veřejně popsala incident, kdy ji Wollner údajně vyzval, aby „mňoukala“, než jí schválí scénář, a zároveň ji měl osahávat. Wollner to odmítl s tím, že žádné obtěžování nikdy neproběhlo. Vedení ČT vyhodnotilo některé jeho chování jako nevhodné, a v lednu 2023 Wollner odešel z televize.

Interní vyšetřovací komise České televize se v roce 2023 zabývala i podnětem podaným Markem Wollnerem na Noru Fridrichovou, který ji naopak obviňoval z bossingu, tedy šikany vůči podřízeným. Komise vyslechla přibližně dvě desítky zaměstnanců a spolupracovníků pořadu 168 hodin.

Z šetření vyplynulo, že se Nora Fridrichová nedopustila šikany ani jiného nevhodného či nežádoucího chování vůči podřízeným. Komise však identifikovala problémy v komunikaci a řízení redakce, které vedly k osobním neshodám a v některých případech k odchodům zaměstnanců.

V říjnu 2023 Marek Wollner podal žalobu na Markétu Dobiášovou kvůli pomluvě za její výše zmíněný článek o mňoukání publikovaný na serveru InFAKTA.cz. Wollner uvedl, že její výpovědi poškodily jeho čest a profesní pověst.

Soudní řízení probíhá u Okresního soudu v Kolíně. Soud vyslechl svědkyně, které potvrdily napjatou atmosféru v redakci a opakovaly tvrzení o šikaně, ale konečný verdikt zatím nepadl.

Nakonec i Nora Fridrichová ukončila svůj pracovní poměr v České televizi k 31. srpnu 2024 na základě oboustranné dohody. Tento krok následoval po zrušení pořadu 168 hodin, který moderovala a dramaturgicky vedla. Fridrichová uvedla, že z jednání s jejími nadřízenými vyplynulo, že s ní již nechtějí spolupracovat, a proto navrhla svůj odchod, což bylo následně stvrzeno dohodou a podáním ruky. 

Po odchodu z České televize se Fridrichová rozhodla věnovat svému nadačnímu fondu Šatník, který pomáhá rodinám samoživitelek a samoživitelů. Později oznámila návrat do mediálního prostoru s novým pořadem zaměřeným na kritickou žurnalistiku. 

Psali jsme:

Drulák odvrátil útok ČT na svou osobu a usadil Pavla

Tlustý zuří: ČT platíme všichni. A oni slouží jen Fialovi a Spolu. To není možný

Vondráček: Výměna Součka nic nepřinese! Změnu přinese pouze zrušení televizních poplatků

Souček byl odvolán. Zní obavy, co bude dál. Ale přišel náznak, kdo by ho nahradil