„Německá mašina se hroutí do sebe a pára stoupá. Neuplyne den, kdy by v souvislosti s migrační vlnou nevzplály dům, auto či nebyl někdo zraněn. Je jen otázkou času, kdy dojde na území Německa k sebevražedným útokům podobným těm, které se staly před pár týdny v Paříži. Svět balancuje na prahu poslední války a ‚vůdci‘ na úsvitu této strašné hrozby pořádají konferenci o počasí. Zhroucení naší civilizace je blízko. Nezbývá, než věřit, že se mu dá ještě zabránit – a Německo jako nejvýkonnější evropská ekonomika je k tomu klíčem,“ zahajuje svou úvahu autor.

I německá společnost se prý dělí na „MY“ a „ONI“. Do první skupiny patří všichni, kteří se obávají přílivu uprchlíků do země, a ambiciózní politici, jež se nebojí upozorňovat na rizika, která migranti představují. Höppner zmiňuje např. Die Linke, Alternativu pro Německo či Piráty. Do skupiny ONI patří migranti a politici tradičních stran, kteří uprchlíky hájí i navzdory vlastním lidem. Zářným příkladem takového chování je německá kancléřka Angela Merkelová. Ta se vstřícným chováním k uprchlíkům snaží vylepšit obraz Německa ve světě, jenže ve skutečnosti v zemi jen zvyšuje riziko teroristických útoků. Tak to alespoň vidí autor.