Bayrou se snaží prosadit rozpočet, který má snížit rozpočtový deficit Francie z 6,2 % HDP v roce 2024 na 4,6 % v roce 2026, aby zabránil dluhové krizi podobné té řecké. Podle něj je třeba jednat rychle, aby se země vyhnula možné ztrátě svobody kvůli rostoucímu zadlužení.

 

Navzdory tomu, že Bayrou označuje svůj rozpočtový plán za nezbytný, opozice ho kritizuje za nedostatek kompromisu. Socialistická strana, která dříve jeho vládu tolerovala, nyní otevřeně hrozí jeho svržením. Její vůdce Olivier Faure prohlásil, že socialisté nebudou hlasovat pro důvěru, pokud Bayrou nepřehodnotí své plány, zejména po kolapsu jednání o důchodové reformě. Národní pravice pod vedením Jordana Bardelly mezitím naznačuje, že by mohla Bayroua šetřit do podzimu, kdy se bude projednávat rozpočet na rok 2026, aby si vynutila ústupky v oblasti energetické politiky nebo imigrace.

 

François Bayrou, 74letý rodák z Pyrenejí, je ve francouzské politice znám jako zakladatel centristické strany MoDem (Mouvement Démocrate) a dlouholetý zastánce evropské integrace. Svou politickou kariéru začal v 70. letech pod vlivem Jeana Lecanueta a později se stal ministrem školství (1993–1997) a krátce ministrem spravedlnosti (2017). Třikrát neúspěšně kandidoval na prezidenta (2002, 2007, 2012), ale jeho podpora Emmanuela Macrona v roce 2017 mu zajistila významné místo v politickém prostředí.

 

Bayrou je známý svou image venkovského filozofa a schopností přežít politické turbulence. Jeho rozhodnutí podpořit socialistu Françoise Hollanda v roce 2012 proti Nicolasu Sarkozymu mu vyneslo pověst flexibilního politika, který dokáže překročit stranické linie. 

 

Podle Le Monde Bayrouův pád není jen otázkou rozpočtu, ale i jeho neschopnosti získat důvěru socialistů, kteří nyní zvažují, zda pokračovat v radikální opozici, nebo hledat kompromis s Macronovou koalicí. Franceinfo zdůrazňuje, že Bayrouův plán na úspory vyvolal odpor i u odborů, které plánují na 18. září velké protesty. Public Sénat dodává, že Bayrouův pokus o hlasování o důvěře je bezprecedentní v Páté republice, protože se odehrává bez jasné parlamentní většiny. Může tak údajně jít o sebevražedné gesto.

 

Na druhou stranu, jak informuje POLITICO, někteří analytici, jako Bruno Cautrès z Sciences Po, naznačují, že Bayrouův pád nemusí být konečným verdiktem. Pokud by se jeho varování před ekonomickou krizí ukázala jako pravdivá, mohl by se vrátit jako prorok, který měl pravdu. To by mu mohlo otevřít cestu k prezidentské kandidatuře v roce 2027, i když v současnosti zaostává v průzkumech za jinými centristy, jako jsou Édouard Philippe nebo Gabriel Attal.