Věříte, že existují mimozemšťané?Anketa
Soud také ve čtvrtek řešil jednu z kauz pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela, opět mu uložil čtyřměsíční podmínku za šíření poplašné zprávy o údajném útočení české vlády na Rusko jadernými hlavicemi. Rozsudek není pravomocný.
Dezinformace jsou podle Pavla Žáčka velmi silné, zvláštně v kontextu působení ze zahraničí. „Například v rámci hybridního působení ze strany Ruské federace. My jako demokratická společnost, jako demokratičtí politici vedeme velmi vážnou diskusi, jak tomu čelit. Máme sice nástroje, ale to, že se nám dezinformace prolínají s politickým životem, s politickou realitou, třeba i v Poslanecké sněmovně, myslím si velmi komplikuje situaci,“ uvedl poslanec vládní strany v pořadu Události, komentáře.
Stát nemusí bojovat proti dezinformacím, zazněl následně názor poslance Radka Vondráčka, který vyzdvihoval především svobodu projevu „Já jsem v tomhle oboru nově vznikajícího boje proti dezinformacím na straně toho, že svoboda projevu je priorita, základ. Bez svobody projevu není demokracie možná, bez respektování individuálních práv těžko můžete prosazovat vládu většiny,“ zdůraznil.
„Bohužel za boj proti dezinformacím se u nás často skrývá snaha o nálepkování, manipulování s veřejným míněním. Já jsem v tom velice opatrný, velice skeptický. Ta přeúroda, že když s něčím nesouhlasíte, tak jste dezinformátor nebo šíříte škodlivý narativ, dostáváme se do pozice, kam bychom se dostávat neměli,“ upozornil poslanec opozičního hnutí ANO.
Jeho názoru kontrovala europoslankyně Michaela Šojdrová s tím, že Česká republika měla na své strategii boje proti dezinformacím zapracovat, byť sama souhlasí s tím, že svoboda projevu je základ pro demokracii. „Ale svobodu musí doprovázet zodpovědnost. Nemůže být svoboda bez zodpovědnosti. A každý, kdo poruší zákon, musí počítat s tím, že je to jeho zodpovědnost,“ zdůraznila politička, že ona zodpovědnost je za naše bezpečí.
Hovořila o tom, kde svoboda lidí končí: „A tam, kde se začínají šířit dezinformace, které nabádají k násilí, k organizovanému násilí, které štvou lidi proti sobě, tak tam je ohrožena bezpečnost, tam končí svoboda těch lidí, kteří po sociálních sítích šíří násilí, nenávist. Jako ta informace o tom, že Česká republika mohla napadnout Rusko zbraněmi s jadernými hlavicemi, které vůbec nikdy neměla a nemá, tak za to přece je ten trest nepodmíněného odnětí svobody velmi mírný, protože vyvolává velké obavy!“ řekla konkrétně k případu Ladislava Vrabela.
„Česká republika by se měla zapojit a skutečně pracovat na boji proti dezinformacím. Vím, že tu byl vládní zmocněnec... Evropská unie má strategii boje proti dezinformacím a je to součást legislativy, která je na evropské úrovni schvalována, ať už je to akt o digitálních službách nebo akt o svobodě médií,“ dodala k vlivům dezinformací na českou společnost.
Ing. Michaela Šojdrová
Ve společnosti v tomto kontextu často vůči aktivitě Ministerstva vnitra zaznívají spojení jako ministerstvo pravdy.
Kde je podle Šojdrové hranice mezi jiným názorem a dezinformaci? „Je dobré si říct, co je to dezinformace, já jsem zjistila velmi dobrou definici, která myslím, že se hodí: dezinformace je lež, o které to ona osoba ví. To znamená, je to šíření lži, záměrné. A to bychom neměli povolit a jen k tomu přihlížet a trpět. Tady přece nejde o názor, názory může mít kdokoli. Ale přece jestliže někdo nabádá k násilnému převzetí moci, což je případ pana Čermáka, nebo šíření informace o tom, že Česká republika chce napadnout Rusko, to už není názor, ale šíření informací budící emoce, to je určitý záměr,“ uvedla Šojdrová, podle které v Česku stále platí svoboda názoru.
Zopakovala, že digitální společnost otevřela možnosti šířit dezinformace masově, vidět to bylo na brexitu. „Vždyť mi přece víme, že odchod Velké Británie z Evropské unie nebyl způsoben jenom tím, že by Britové nebyli spokojeni v EU, ale byla to masová dezinformační kampaň a víme, že byla samozřejmě šířena i z Ruska, že tady byly obrovské zdroje informací šířených po sociálních sítích,“ dodala poslankyně Evropského parlamentu za KDU-ČSL. „My se musíme bránit proti šíření lží i na sociálních sítí, pak je to i výchova a vzdělávání občanů, aby to uměli rozeznat a nežili v představách a bludech šíření nepravdy,“ podotkla.
„Moc krásný ilustrační příklad teď uvedla paní europoslankyně," navázal poslanec Vondráček, podle kterého by v době brexitu nikoho nenapadlo použít termín dezinformace, který je dnes všudypřítomný. „Tenkrát měl přece někdo názor, že pro Velkou Británii bude lepší, když opustí Evropskou unii a to samo o sobě může být těžko dezinformace,“ pozastavoval se a ptal se: „Kdo to určí? Kdo to určí, co je lež?“ nechápal opozičník.
A připomněl, co zaznívalo z vládních řad: „Podívejte, my také víme, že tu někdo prohlásil, že jsme ve válce. Nejsme ve válce. Pak říkal, že je to metafora. Opravu bych chtěl být velice opatrný k tomu, když řeknete, že je něco lež a musíme proti tomu bojovat. Ti lidé třeba jen sdílí nějakou informaci. Kdo to určí? Kdo to pozná?“ zopakoval Vondráček, který je odpůrce toho, aby se za verbální projevy udílely nepodmíněné tresty.
Fotogalerie: - Na podporu Čermáka
„Šíření informace, že Česko někoho napadne jadernými zbraněmi, které ani nemá, považuji za pitomost, já neznám ten duševní proces toho člověka, když tu větu pronášel. Ale opravdu to je na ukládání trestu odnětí svobody?“ řekl Vondráček ke kauze Vrabela s tím, že takový přístup české společnosti neprospívá. „Můžeme s rozsudkem nesouhlasit, ale musíme ho vždy respektovat. Myslím si, že to není dobrý trend,“ zakončil poslanec hnutí ANO.
V prvním pololetí letošního roku se také podle zprávy objevovaly xenofobní či rasistické projevy osob bez vazeb na pravicově extremistické prostředí. V souvislosti se zabitím Roma v Brně ministerstvo zaregistrovalo xenofobní výroky na adresu Ukrajinců i z romské komunity. Někteří lidé se snažili napětí dále rozdmýchávat, další naopak varovali před uplatněním kolektivní viny.
„Do budoucna je třeba počítat s tím, že se vzájemné konflikty mezi některými Ukrajinci a Romy, respektive Čechy, mohou dále objevovat," uvedlo vnitro. Majorita i minority podle něj procházejí od pandemie řadou zátěžových situací, které mohou zvyšovat jejich citlivost a reaktivitu na mezietnické konflikty. „V případě zanedbání či podcenění této skutečnosti bude docházet k růstu napětí a ke zneužívání situace extremisty a populisty," varovalo ministerstvo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
Petrski
