Smrt Borise Němcova podle Herbsta konfrontuje západní politiky se dvěma skutečnostmi, které prý prozatím ve světle rusko-ukrajinské války ignorují. „Za prvé konflikt na Ukrajině představuje pro Putina potenciálně velký problém z hlediska udržení mocenského vlivu. A za druhé je nutné konstatovat, že jeho hlavním cílem je potlačit veškeré opoziční hlasy, jež mu brání v příklonu k totálně autoritářskému režimu,“ upozorňuje Herbst. Zatím prý Putinova zranitelná místa překrývá nárůst jeho popularity po anexi Krymu v loňském roce. „Tehdy mu vlastenecky naladění Rusové tleskali. Podle posledního průzkumu však 58 % z nich odmítá přítomnost ruských vojáků na Ukrajině. Ruský prezident se proto snaží dělat vše proto, aby se na to nepřišlo,“ míní Herbst.

„Němcov již dávno nebyl hlavní tváří ruské opozice, ale hodlal zveřejnit důkazy o přímém zapojení ruských vojsk v ukrajinském konfliktu. Rovněž měl stát v čele včerejší dlouho dopředu plánované demonstrace, která se nakonec stala vzpomínkovou akcí na jeho počest. Zdánlivě tedy vše vypadá jako Putinovo vítězství. Sám o sobě Němcov pro Putina skutečně nepředstavoval žádnou hrozbu, kvůli které by se prezidentu vyplatilo jej nechat zavraždit. Informace o ruských vojácích na Ukrajině však pro Kreml nebezpečí zcela jistě představovaly. Kdyby Němcov dostal šanci usvědčující dokumenty zveřejnit, propagandistická opona by jistě dostala vážné trhliny. Alespoň v Moskvě určitě,“ domnívá se Herbst.