„Když vám dají zajišťovací příkaz, všechno vám oblepí, dají vám dokumenty, že vám vše berou, zaměstnanci musí odejít od rozdělané práce… Je to stejné, jako když vám pirátská loď vtrhne na váš majetek. Přepadnou vás, vyrabují a zlikvidují,“ popsal Zaorálek praxi dnešních finančních úředníků. Když se pak zjistí, že na to nebyly důkazy, je už to jedno, protože firma je zlikvidovaná.

Podle Zaorálka to byl princip bagru. Nebo princip konkurzní mafie. „Přijeli za člověkem, řekli mu: tady máte číslo, zavolejte soudci, on vám řekne vše. Zjistil, že je všechno domluvené. To samé se praktikuje tady,“ líčí. Velmi by jej prý zajímalo, co by se stalo, kdyby byla stejná logika uplatněna na Čapí hnízdo.

Na dotaz, proč se o to jako člen vlády nezajímal, vysvětloval: „K těm informacím jsem neměl možnost se dostat. Bylo mi řečeno, že Finanční správa není povinná mně ani nikomu jinému něco říkat,“ vysvětloval. Zhrozil se prý, až když viděl reportáže Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka.